Váš prohlížeč není podporovaný - stránky se nemusí zobrazit správně. Použijte podporovaný prohlížeč.


Váš prohlížeč není podporovaný - stránky se nemusí zobrazit správně. Použijte podporovaný prohlížeč.
 

reklama

39 fotek, 28.7.2007, 50 zobrazení, 14 komentářů | města
25 fotek, 6.8.2007, 42 zobrazení, 18 komentářů | města
118 fotek, 17.9.2006, 52 zobrazení, 19 komentářů | města
Zwickau ([cvikau], česky Cvikov či Zvíkov) je okresní město ve Svobodném státě Sasko. Žije zde asi necelých 100 000 obyvatel.
154 fotek, 23.9.2006, 59 zobrazení, 2 komentáře | města
lužiskosrbsky Budyšin, německy Bautzen je neformální hlavní město Horní Lužice. K lužickosrbské menšině se hlásí maximálně 10% obyvatel, ale sídlí zde její významné instituce. Město získal 1075 český král Vratislav II. a s přestávkami zde vládli čeští králové až do roku 1635. Najdeme zde dobře zachované historické centrum na náhorní plošině nad zákruty řeky Sprévy. Můžeme vidět Starou a Novou vodárenskou věž, gotický kostel sv.Michala (1495-1520), ruiny kostela sv.Mikuláše, katedrálu sv.Petra jejíž půlka je katolická a půlka evangelická, hrad Ortenburg s muzeem Lužických Srbů a množství věží. Pozdně gotickou Mikulášovu, Miklawskou z roku 1522, Bohatou s nádherným výhledem na celé město či Serbskou wežu.
220 fotek, červenec 2006, 62 zobrazení, přidat komentář | města
Pirna (starší český název Perno) je město na Labi, ve spolkové zemi Sasko, na železniční trati mezi Drážďany a Děčínem. Historické město má přibližně 38 000 obyvatel, řadu středních škol a mnoho památek.
Místo na břehu Labe bylo osídleno od paleolitu. V 6. století se zde usídlili Slované, kteří dali městu také jméno. Po dobytí oblasti východními Franky (roku 929 byla založena Míšeň) vznikl v 11. století na vrchu hrad (dnešní Sonnenstein) a pod ním později podhradí s kostelem Panny Marie. Již ve 13. století obdrželo osídlení městské právo. V písemných pramenech je Pirna poprvé zmíněna k roku 1233. Tou dobou byla již rychle rostoucím městem, které profitovalo ze své polohy na Labi, jež bylo jednou z nejdůležitějších obchodním tras mezi míšeňským markrabstvím a Čechami.
Roku 1293 byla Pirna ovládnuta králem Václavem II., čímž se stala do roku 1405 součástí českého království. Roku 1351 sem svolal císař Karel IV. sněm šlechty, který měl rozhodnout o nesrovnalostech ohledně braniborského markrabství. V 50. letech 15. století obdržel město saský kurfiřt Friedrich II. Pirna však nadále zůstala českým lénem.
Historické jádro města je velmi dobře zachované. Na náměstí a v přilehlých ulicích je řada barokních a hlavně renesančních měšťanských domů s pozdně gotickými detaily (portály, plastiky, domovní znamení apod.). Zajímavostí jsou i veřejné kašny vytesané z jednoho kusu pískovce.

zdroje: https://cs.wikipedia.org/wiki/Pirna

http://www.cz.pirna.de/Kultura/Mesto-Pirna/Prochazka-mestem/4153l2/
200 fotek, léto 2006, 62 zobrazení, přidat komentář | města
Roku 1168 bylo v lesnaté krajině, která patřila klášteru Altzella, nalezeno stříbro a v následujících letech se sem přistěhovalo množství horníků. Kolem roku 1175 si zde postavil míšeňský markrabí dvorec, dnešní zámek Freudenstein. Po roce 1180 bylo město založeno podle pravidelného plánu, byl založen dóm Panny Marie a kolem roku 1220 postaven kostel sv. Petra. Ve středověku byl Freiberg jedním z největších měst Míšeňska a byla zde také mincovna. Název Freiberg je poprvé doložen roku 1201, městská práva 1233. Kolem roku 1230 vznikla "Zlatá brána" (dnes na jižní straně dómu), brzy nato dominikánský a františkánský klášter a roku 1260 městská škola. Po velkém požáru byl v letech 1485-1512 znovu postaven pozdně gotický dóm a během velké konjunktury v 16. století přestavěno celé město. Většina domů v historické části města má dodnes tuto podobu. Od roku 1541 byl dóm pohřebištěm markrabské rodiny Wettinů, od roku 1550 zde byla první tiskárna a kolem roku 1550 vznikl pro účely těžby důmyslný systém rybníků a kanálů na jihu města.

zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Freiberg
106 fotek, léto 2007, 43 zobrazení, 28 komentářů | města
Saalfeld/Saale je město ve spolkové zemi Durynsko v Německu. Je okresním městem okresu Saalfeld-Rudolstadt, který se rozprostírá na jihovýchodě země a společně s Saalfeldem se v něm nacházejí i města Rudolstadt a Bad Blankenburg (společně mají města asi 75 000 obyvatel). Tato tři města spolupracují v rámci programu „Städtedreiecks Saalebogen“. Saalfeld leží na řece Sále, uprostřed jejích meandrů. Jihozápadně od města se zdvihá Durynská břidlicová pahorkatina. Nejznámějším turistickým cílem jsou Feengrotten (vílí jeskyně; ve skutečnosti pozdně středověké až novověké doly). Město je významné jako železniční uzel.
Saalfeld je poprvé zmiňován v roce 899 a náleží tak k nejstarším založením ve východním Durynsku. Původně zde byla karolinská královská falc. Císař Jindřich II. daroval saalfeldské panství v roce 1012 falckraběti Ezzu Lotrinskému, jehož dcera Richeza jej darovala v roce 1056 kolínskému arcibiskupství. V roce 1071 (podle jiných údajů v roce 1074) zde kolínský arcibiskup Anno II. založil benediktinský klášter sv. Petra a Pavla a díky němu se město rychle vyvinulo v církevní centrum východního Durynska. Klášter podněcoval christianizaci svého širokého okolí. O založení kláštera nás informuje dějepisec Lampert von Hersfeld, který v klášteře strávil několik týdnů. Jeho kroniky jsou po velmi dlouhou dobu jedinými písemnými prameny zmiňujícími tuto oblast. Opatství zaniklo až po roce 1526 v souvislosti s německou reformací. Poté co se Saalfeld dostal zpět do majetku Říše, získal jako čtvrté sídlo v Durynsku v roce 1208 městská práva. Dne 10. října 1806 poblíž města proběhla bitva u Saalfeldu, první větší střetnutí války čtvrté koalice v období napoleonských válek.

zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Saalfeld/Saale
336 fotek, srpen 2006, 66 zobrazení, přidat komentář | města
Saské město a jedno z historických středisek. Jeho počátky spadají do 10. století a od začátku byla střediskem míšeňského markrabství a sídlem biskupa (966 a 968). Slávu Míšni přinesla manufaktura na výrobu porcelánu, kterou nechal založit v roce 1710 král Augost Silný jako vůbec první porcelánku v Evropě. Tradiční výrobu i rozmanitost výrobků z míšeňského porcelánu přibližuje muzeum porcelánu, v němž se nachází i dílna, v níž je názorně předváděn výrobní postup. Městečko si uchovalo malebný středověký ráz a vévodí mu mohutný hrad Albrechtsburg s gotickým dómem. V kostele Frauenkirche se nachází porcelánová zvonkohra z roku 1929, unikátem jsou malé varhany s porcelánovými píšťalami.
257 fotek, léto 2006, 76 zobrazení, přidat komentář | města
Görlitz, česky Zhořelec, lužickosrbsky Zhorjelc, polsky Zgorzelec či zastarale Zgorzelice je okresní město v Sasku v Horní Lužici, je nejvýchodnějším městem Německa na státní hranici s Polskem.
Osada Görlitz vznikla na důležité křižovatce dvou důležitých obchodních cest: jedné vedoucí z Čech do severních hanzovních měst a královské cesty z Vratislavi do Durynska. První zmínka o osadě „villa Göerlitz“ se objevila roku 1071 v listině sestavené na popud německého císaře Jindřicha IV. v Goslaru. O pět let později (roku 1076) se osada stala českým územím a kníže Soběslav I. zde vybudoval hrad, roku 1253 však byla českým králem postoupena markraběti Ottovi III. z Brandenburgu jako věno jeho manželky Boženy, dcery Václava I. Někdy před rokem 1220 začala mít původní osada městský charakter a díky výhodné poloze a rozvíjejícímu se obchodu narůstal prudce také počet obyvatel. Roku 1329 byl Görlitz opět přičleněn ke Království českému a za vlády Karla IV. se těšil jeho přízni. V letech 1346–1396 byl Görlitz samostatným vévodstvím, sdruženým společně s městy Žitava, Löbau, Budyšín, Kamenz a Lubań v Lužické Šestiměstí. Poté se stal součástí české korunní země Horní Lužice až do třicetileté války.
Město bylo za třicetileté války obleženo a vydrancováno, po jejím skončení připadlo Pražským mírem v roce 1635 Sasku. V letech 1691, 1717 a 1724 bylo město zpustošeno požáry. Po napoleonské válce bylo roku 1815 město přičleněno k Prusku a stalo se částí provincie Slezsko. Během války město ztratilo své obchodní kontakty a význam, obojí získalo až za starosty Gottloba Ludvíka Demiania v letech 1833–1846. V této době prošlo město značnými změnami: byly zbořeny 600 let staré hradby a začala výstavba předměstí.

zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/G%C3%B6rlitz
379 fotek, květen až červen 2006, 124 zobrazení, 59 komentářů | města
Řezno (německy Regensburg, latinsky Castra Regina, Reginum, je bavorské město na Dunaji.
Město má postavení městského okresu (Kreisfreie Stadt), zároveň je to správní středisko bavorského vládního obvodu Horní Falc a zemského okresu Řezno. Nacházelo se zde centrum diecéze, do které České země spadaly před vyhlášením pražského biskupství (973).
Již ve starověku zde existovalo keltské středisko s názvem Radasbona, který se později přeměnil na Ratisbona. Kolem roku 70 tu Římané založili vojenský tábor pro kohortu, který císař Marcus Aurelius roku 179 rozšířil na tábor pro legii s názvem Castra Regina („pevnost na řece Regen“). Ve 4. století bylo toto opevněné místo zničeno Germány.
Počátkem 6. století se na troskách římského tábora usídlili Agilolfingové, vévodové utvářejícího se kmene Bavorů, kteří v 7. století přijali křesťanství. V roce 739 zde sv. Bonifác ustanovil biskupství a vzniklo říšské opatství nad hrobem sv. Jimrama. Roku 788 ukončil vládu Agilolfingů Karel Veliký a Řezno se stalo jedním ze sídelních rezidencí Karlovců, později sídelním městem vládců východofranské říše.
Ve 12. a 13. století dosáhlo Řezno vrcholného rozkvětu. Rozšiřovalo své obchodní vazby, spojení bylo přes Brennerský průsmyk navázáno mimo jiné s Benátkami. Ve městě byl ve 12. století postaven první kamenný most, jehož architekt postavil mimo jiné Juditin most v Praze. Pro Prahu představovalo Řezno bránu na západ. Město se postupně osvobozovalo z moci bavorských vévodů i řezenských biskupů, až se v roce 1245 stalo svobodným říšským městem.

zdroje: https://cs.wikipedia.org/wiki/%C5%98ezno

http://www.regensburg.de/tourismus/z-itek-z-regensburgu/pam-tihodnosti/64343
94 fotek, 13.10.2007, 58 zobrazení, 41 komentářů | města
Wittenberk (dnes Lutherstadt Wittenberg) je město v německé spolkové zemi Sasko-Anhaltsko, ležící na pravém břehu Labe, cca 100 km JZ od Berlína. Dnes zde žije přes 47 tisíc obyvatel. Od roku 1502 je univerzitním městem. Wittenberk se stal po příchodu Martina Luthera v roce 1508 a uveřejněním jeho 95 tezí v roce 1517 kolébkou reformace a evangelické teologie. Působily zde další významné osobnosti, spojené s reformací, mj. Philipp Melanchthon a malíř Lucas Cranach. Na zdejší univerzitě studovali i čeští učenci, např. Jan Blahoslav, Jiří Třanovský či Ján Jesenský. V zámeckém kostele, ve kterém kázal, je pochován Martin Luther, i jeho poradce Philipp Melanchthon.
Od roku 1996 je několik budov ve městě zapsáno na Seznamu světového kulturního dědictví UNESCO.

zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Lutherstadt_Wittenberg
62 fotek, 30.9.2007, 52 zobrazení, 23 komentářů | města
235 fotek, duben 2005 až březen 2007, 80 zobrazení, 62 komentářů | města
Rothenburg ob der Tauber, je německé město v zemském okrese Ansbach v Bavorsku. Rothenburg je znám pro své ze středověku zachovalé staré město s mnoha klikatými uličkami a malými náměstími obklopené hrázděnými domy. Z historie města, roku 960 první osídlení v oblasti Taubertal (Detwang), roku 1142 výstavba říšského hradu (»Castrum Imperiale«) králem Konrádem III. z rodu Hohenštaufů, vedle hradu se na kopci rozvíjí osada, pozdější Rothenburg, roku 1274 Král Rudolf Habsburský jmenuje Rothenburg »Svobodným říšským městem«, roku 1356 zemětřesení ničí části města, mezi jinými také říšský hrad, roku 1400 za starosty Topplera dosahuje město největšího rozkvětu. S více než 6000 obyvateli se Rothenburg řadí k největším městům říše, v roce 1525 v Selských bouřích se Rothenburg spojuje s povstalci vedenými Florianem Geyerem. Začíná úpadek města, roku 1544 přichází reformace. 1618 – 1648 během Třicetileté války je protestantské město několikrát obsazeno. V roce 1631 se díky »mistrovskému pití« podaří záchrana města před definitivním zničením. V roce 1802 po 500 letech nezávislosti si francký Rothenburg proti jeho vůli přivlastnilo Bavorské království. V roce1945 město je obětí bombového útoku spojenců. Východní staré město je zničené,
celkem přes 40 % staré zástavby lehlo popelem. S velkorysou pomocí dárců z celého světa jsou zničené oblasti znovu vybudovány a chráněny vzornými stavebními zákony.

zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Rothenburg_ob_der_Tauber

http://www.tourismus.rothenburg.de/index.php?id=809
90 fotek, únor 2008, 63 zobrazení, 16 komentářů | města
Starobylé městečko s hradbami, mnoha věžemi a čtyřmi bránami. Vzniklo roku 730 jako francká pevnost. Ve 13. století se stalo říšským městem.
107 fotek, 26.1.2008, 67 zobrazení, 19 komentářů | města
Město leží v oblasti Ries. Roku 1215 se Nördlingen stal svobodným říšským městem. Od 14. století je obehnán kompletním systémem opevnění s jedenácti věžemi, hradbami s ochozem a pěti bránami.
61 fotek a 1 video, srpen 2007 až prosinec 2014, 69 zobrazení, 28 komentářů | města
Naumburg je historické město v Německu, spolková země Sasko-Anhaltsko, asi 40 km jihozápadně od Lipska a 40 km jižně od Halle. Leží v údolí řeky Sály na železniční trati z Lipska do Weimaru, má asi 29 tisíc obyvatel a jeho zdaleka nejslavnější stavbou je dóm v Naumburgu.
Osada se poprvé připomíná jako „nový hrad“ (Newe Burg) míšeňských markrabí v roku 1012, roku 1028 zde bylo zřízeno biskupství a roku 1144 se Naumburg poprvé připomíná jako město. Leželo na významné obchodní cestě (via regia) a už roku 1278 se připomínají naumburské výroční trhy, které až po roce 1500 zastínilo Lipsko. Roku 1432 oblehli Naumburg husité pod velením Prokopa Holého, ale podle pověsti jej nezničili, protože jim vyšel naproti průvod dětí s květinami. Tuto událost dodnes připomíná slavnost na konci června. Slavnost se nazývá Kirschfest - třešňová slavnost.

zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Naumburg
74 fotek, 20.10.2007, 65 zobrazení, 12 komentářů | města
83 fotek, 24.5.2007, 112 zobrazení, 20 komentářů | města
Blízký brod přes řeku Dyji, přes který procházela obchodní stezka, tuto lokalitu přímo předurčoval pro brzké osídlení. Proto již v období velkomoravském se na ostrohu nad brodem rozkládalo jedno z největších velkomoravských hradišť (Hradiště sv. Hypolita), které brod chránilo. Hradiště vystřídal v přemyslovské době před rokem 1037 hrad, vybudovaný knížetem Břetislavem I jehož součástí farní kostelem a rotundou Panny Marie. V roce 1055 zde vzniklo údělné přemyslovské knížectví, kde vládli přemyslovská knížata z moravské větve a v roce 1190 zde založil znojemský kníže Konrád II. Ota premonstrátský klášter v Louce. Vsi v podhradí byly ohrazeny a králem Přemyslem Otakarem I. byly v roce 1226 povýšeny na královské město. Do města byli přizváni němečtí kolonisté a svoji obec zde brzy založili i Židé. Město se rozvíjelo, bohatlo a získalo řadu privilegií. V náboženských válkách v 15. století zůstalo město katolické a prokrálovské. Smrtí Zikmunda Lucemburského zde v roce 1437 vymřela dynastie Lucemburků.
Původní hrad na skalním ostrohu nad údolím poté byl v letech 1710–1721 přestavěn na barokní zámek, dnes je v jeho útrobách expozice Jihomoravského muzea. V areálu hradu se nachází hradní rotunda sv. Kateřiny z 12. století se zachovanými románskými nástěnnými malbami z roku 1134 zobrazující přemyslovskou rodovou pověst a podobizny vládnoucích přemyslovských knížat a králů a rovněž podobizny moravských údělných knížat. Městské hradby jsou jedním z nejlépe zachovalých městských obranných systémů. Jejich součástí je i Horní brána a Vlkova věž. Radniční věž je považována za symbol města Znojma. Znojemské podzemí je budováno ve čtyřech patrech pod sebou a má cca 30 km chodeb. Pamětihodný je Loucký klášter, kde je obrazová galerie, bednářské a vinařské muzeum, prodejna vín a řada dalších zajímavostí. Na historii židovské obce upomíná nejstarší moravský židovský náhrobek z roku 1334. V městské památkové rezervaci je zachována řada gotických, renesančních i barokních měšťanských domů. Se sakrálních staveb by návštěvníci Znojma neměli opomenout Minoritský klášter, kde se nacházejí expozice Jihomoravského muzea a gotický kostel sv. Mikuláše.

zdroj: http://www.mesta.atlasceska.cz/znojmo/

Území města bylo osídleno již v prehistorii. V období velkomoravském se na protějším ostrohu rozkládalo jedno z největších velkomoravských hradišť. V 11. století založil kníže Břetislav na skalnatém ostrohu nad řekou Dyjí hrad. Město Znojmo vzniklo na skalnatém ostrohu nad řekou Dyjí v podhradí slavného Břetislavova hradu. Nejstarší zmínka o něm je z roku 1046. Bylo budováno podle dlouhodobého plánu jako vojenská pevnost se třemi hlavními branami a opevněním, hlavním náměstím a komunikacemi. Teprve, když bylo roku 1226 listinou krále Přemysla Otakara I. povýšeno na královské město, došlo ke sloučení čtyř tržních osad a tak by dán základ k úspěšnému rozvoji nejvýznamnějšího města při jižní hranici Moravy. Historický rozvoj vrcholil ve 14. století rozšířením počtu kamenných budov, dlážděním ulic, město mělo vodovod i dva špitály. Tím se tehdy mohlo pochlubit málokteré město. Za třicetileté války obléhali Znojmo Švédové. Těm muselo být vyplaceno velké výpalné. Roku 1628 zde bylo na sněmu moravských stavů vyhlášeno Obnovené zřízení zemské pro Moravu. Koncem 17. století postihla město morová epidemie, která si vyžádala téměř 800 obětí. Znojmo zasáhly i napoleonské války, poprvé roku 1805, kdy tudy prošli Rusové a Francouzi před bitvou u Slavkova, podruhé roku 1809, kdy se v blízkosti Znojma odehrála bitva mezi rakouskými a francouzskými vojsky. V 19. století se ve Znojmě rozvíjel průmysl, hlavně keramický, díky blízkému nalezišti kaolínu. Dále také průmysl potravinářský, rozšířilo se vinařství a ovocnářství. Pěstování okurek na Znojemsku sahá až do 16. století. Po první světové válce se Znojmo v prosinci 1918 začlenilo do nově vzniklého československého státu. Roku 1938 bylo Znojmo připojeno k Velkoněmecké říši, po roce 1945 se opět stalo součástí osvobozeného Československa. Roku 1971 bylo historické jádro města prohlášeno městskou památkovou rezervací.
K měšťanským domům patřily i podzemní prostory. Pod tímto pojmem je zahrnován systém ražení štol, tvořící původně nižší úrovně sklepů obytných domů. Byly původně zásobárnami na skladování potravin. Středověké Znojmo mělo plochu asi 35 až 40 hektarů. Podzemí bylo budováno po celé ploše. Počátek budování spadá do přelomu 14. a 15. století. Při stavbě podzemí bylo odtěženo okolo 50 až 55 tisíc m3 skály. Dodnes nebylo zjištěno, kam byl vytěžený materiál ukládán, ale větší kusy byly pravděpodobně používány při budování městských hradeb. S růstem hospodářské síly bylo nutno sklepy rozšiřovat, což nešlo jinak, než hloubením dalších pater nebo pronikáním pod ulice a náměstí. Později došlo k propojování chodeb, možná nechtěnému, možná záměrnému. Ještě v 19. století byly hloubeny chodby, zřejmě již z hospodářských důvodů. Délka podzemí dosahuje téměř třiceti kilometrů. Tolik bylo naměřeno pod historickým jádrem. Chodby ovšem vedou i daleko mimo ně. Chodby ústí do prostorných sálů, vedou k hlubokým studnám s vodou tak čirou, že bychom si jí ani nevšimli. Velmi nápaditě byla vymyšlena cirkulace podzemních vod i důmyslná odvodňovací štola, tzv. jezuitský vodovod. Voda z podzemí zásobovala město i v nejhorších časech. Důmyslné větrací šachty zde udržují naprosto svěží vzduch. Podzemí má tři patra. Nejnižší je asi šestnáct metrů pod povrchem, nejvyšší o sobě dávalo ještě v nedávné minulosti nepříjemně vědět - tu se propadl povoz s koňmi, tu automobil, jindy zmizela dokonce kotelna základní školy. Havarijní stav si vynutil opravy, které probíhaly ještě mnoho let po zpřístupnění podzemí roku 1961. Zajímavostí je dvoulodní sál po bývalou budovou radnice zaklenutý lomovým kamenem do středních pilířů. Dnes tvoří Znojemské podzemí unikátní historickou památku v rámci celé střední Evropy.
Přímo z podzemí je možno vystoupit na vyhlídkovou věž (vpravo), která byla postavena roku 1260. Při požáru roku 1444 vyhořela a celá, včetně věže, spadla. Proto byla později věž řešena samostatně. Byla postavena v letech 1445 - 1448 Mikulášem ze Sedlešovic v pozdně gotickém slohu. Základy stavby jsou až 3 metry hluboké. Výška věže i s kopulí je 79,88 metru. Většina nosných trámů je původní, přes 500 let stará. Věž byla mnohokrát v historii opravována a pozvolna měnila svůj vzhled.
Zajímavá pověst se váže k roku 1645, kdy město dobyli Švédové a nazvali ho "městem duchů". Měšťané byli ukryti pod zemí a topili si v krbech napojených na komíny paláců. Občas vylezli na povrch, aby skolili nějakého okupanta. Švédové byli z vylidněného města s kouřícími komíny a vraždícími nočními stíny tak vyděšeni, že město spěšně opustili.

zdroj: https://www.cz-milka.net/pamatky/04-mesta-a-obce/znojmo/
34 fotek, 3.3.2012, 62 zobrazení, 15 komentářů | města
Beroun byl založen na západním břehu řeky Mže, dnes Berounky, Václavem II. kolem roku 1295 proti obci Brod, která se připomínala už roku 1179. Město bylo vybudováno na půdorysu nepravidelného čtyřúhelníku kolem obdélného náměstí.
Počátkem 14. století bylo město opevněno. Byla to zeď se střílnami, dřevěným ochozem, hranolovými věžemi, parkánovou zdí, příkopem a valem. Z opevnění ze z části zachovala vnitřní hradební zeď se zříceninami hranolových věží a obě městské věžovité brány - na západní straně Horní - Plzeňská a na východní straně Dolní - Pražská.
Horní brána pochází z počátku 14. století. V 16. století byla pozdně goticky upravená. Po požáru v 18. století byla opravená v letech 1736 a 1784. Novější oprava se konala roku 1846 a 1894. Věž je hranolová s věžičkou a s mansardovou střechou.
Dolní brána je z počátku 14. století. Roku 1421 byla poškozena a nověji upravena roku 1846. Je hranolová s valbovou střechou.
Město trpělo častými požáry v letech 1512, 1544, 1599 a 1735. Berounu se nevyhnuly ani četné válečné nepokoje v letech 1421, 1432, 1611, 1639, 1741 a 1749.
V severozápadním koutě náměstí se nachází kostel svatého Jakuba. Byl založen spolu s městem koncem 13. století. Roku 1427 byl zničen. V roce 1543 byl přestavěn, roku 1599 vyhořel a roku 1606 byl obnoven. V letech 1677 - 1683 byla pražským stavitelem V. Kapounem postavena nová zvonice. Roku 1736 se začalo s obnovováním kostela. Další obnova se datuje do roku 1784. V letech 1903 - 1907 byl kostel včetně zařízení opraven za vedení architekta Josefa Fanty.
Na západním předměstí zvaném Plzeňské se nachází hřbitovní kostel Zvěstování Panny Marie. Původně byl pozdně gotický z roku 1525. V 17. století byl zpustošen ve švédských válkách. V letech 1738 - 1744 byl barokně upraven a opraven. V letech 1875 - 1876 byl opraven a byla též přistavěna nová věž. Další opravy se konaly v letech 1907, 1924 a 1948.

zdroj: https://www.cz-milka.net/pamatky/04-mesta-a-obce/beroun/

Komentáře

přidat komentář