Váš prohlížeč není podporovaný - stránky se nemusí zobrazit správně. Použijte podporovaný prohlížeč.


Váš prohlížeč není podporovaný - stránky se nemusí zobrazit správně. Použijte podporovaný prohlížeč.
 

klt 


Oblíbená alba

Alba, která má klt v oblíbených


reklama

47 fotek, 1.5.2017, 65 zobrazení, 137 komentářů | dokumenty, krajina, příroda
Bobrovec je další z vodních toků, který záčíná (nepramení) v katastru Kunovic. Jeho delší část se nachází na Novovesku. Na mapě je zobrazen jako vodní tok, ale většinu času je jeho koryto suché. Nynější Bobrovec je vlastně původní řečiště Olšavy před regulací a do něho ústící zbytek původního toku Petříkovce, jehož tok byl regulací nasměrován mimo letiště, směr O.N.Ves a místo do Olšavy dnes ústí do Okluk. Levý břeh Bobrovce tvoří po celé jeho délce mohutná protipovodňová hráz, která vymezuje inundační území řeky Moravy a zadržuje povodňovou vodu v lužním lese. Na mapě z 19 století si můžete prohlédnout původní směrování vodních toků a porovnat jakým způsobem do zdejší krajiny zasáhla regulace řek Moravy, Olšavy, Petříkovce a Okluk. Fotodokumentaci Bobrovce a přírody okolo jsme letos věnovali několik cyklovýletů. První část zachycuje jarní přírodu od Olšavy po proudu lesem za výzkumákem. Odkaz na mapy: Stará - https://mapy.cz/19stoleti?x=17.4438918&y=49.0085709&z=13&source=muni&id=3313&q=Ostro%C5%BEsk%C3%A1%20Nov%C3%A1%20Ves Současná - https://mapy.cz/turisticka?x=17.4164689&y=49.0261053&z=14&source=muni&id=3313
44 fotek, 16.4.2017, 146 zobrazení, 186 komentářů | cestování, dokumenty, kultura, zvířata
Každoročně na velikonoční neděli usedají v katolické Horní Lužici v Německu na koně muži oblečení do fraků, černých holínek a cylindru a účastní se Velikonočních jízd – Osterreiten.
Moje album z loňských Velikonoc v Lužici je zde:
http://strouhalovajana.rajce.idnes.cz/Velikonocni_jizda_v_Horni_Luzici%2C_27.3.2016/
41 fotek, 26.5.2017, 42 zobrazení, 68 komentářů
Priessnitzovy léčebné lázně v Jeseníku leží uprostřed nedotčené přírody Rychlebských hor a Hrubého Jeseníku v nejsevernějším cípu Olomouckého kraje. Ve svém názvu nesou jméno svého zakladatele Vincenze Priessnitze a jsou vůbec prvním vodoléčebným ústavem světa.
Unikátní klima pozitivně působí především na onemocnění dýchacích cest, štítné žlázy i psychických poruch. Světovou raritou lázní je Balneopark Vincenze Priessnitze, speciální „vodní zahrada“, v niž se můžete brodit potůčky, vyzkoušet Priessnitzovy lavičky nebo skotské střiky.
36 fotek, 24.6.2017, 90 zobrazení, 40 komentářů | dokumenty, kultura, lidé, zábava
Peter Nagy se skupinou Indigo a noční ohňostroj - to už jsou vážně poslední fotky z Veselských slavností 2017. :-)
Nagy byl skvělý, atmosféra na úplně zaplněném náměstí také... Prostě super zážitek.
31 fotek, 24.6.2017, 64 zobrazení, 61 komentářů | dokumenty, lidé, události, zábava
Sobotní odpoledne bylo plné pohody a dobré nálady na různých místech Veselí n. L. Mimo hlavní program na náměstí a scénu za kulturním domem bylo menší pódium i v areálu U Hokejky. Tam, jako již tradičně, byly hlavně kulinářské soutěže. K příjemnému poslechu tam po celé odpoledne hrála bluegrassová kapela Krýgl Boys.

Od sedmnácti hodin se pak na řece Lužnici konala velmi očekávaná plavba netradičních plavidel.
22 fotek, 24.6.2017, 154 zobrazení, 22 komentářů | kultura, lidé, oslavy, zábava
V sobotu 24. 6. 2017 jsem přišla na slavnosti krátce po 14. hodině. Nejprve jsem se šla podívat na pódium ke kulturnímu domu, protože tam bývají skupiny historického šermu. Letos tam od 14 h tančily orientální tance ženy a dívky ze Soběslavi. Potom od 15 h tam měla předsstavení skupina hist. šermu Vendetta.
52 fotek, 30.7.2017, 7 zobrazení, přidat komentář
102 fotek, letos v srpnu, 111 zobrazení, 194 komentářů | dokumenty, kultura, lidé, oslavy, vesnice
46 fotek, 13.2.2017, 64 zobrazení, 134 komentářů | krajina, příroda, širokoúhlé, zvířata
.. únor bílý, pole sílí jak pranostika praví a tak proč nevydat se za ledopády i dr..pády, bez přepady, mrazivými klady páč poklady nemají předpoklady .. :-)
67 fotek, 25.7.2017, 82 zobrazení, 105 komentářů
Historický vzhled a panorama Tater (neměli jsme štěstí) činí z tohoto starobylého města přitažlivý cíl na Spiši - Kežmarok
92 fotek, 14.4.2017, 115 zobrazení, 273 komentářů | krajina, příroda
Kvetly zatím hlavně skalničky a magnólie, rododendrony ještě příliš ne.
100 fotek, 4.8.2017, 634 zobrazení, 203 komentářů | cestování, města, rodina-přátelé, země
120 fotek, minulé úterý, 151 zobrazení, 503 komentářů | architektura, cestování
Další výlet jsme nasměrovali do města Libochovice, kde jsme navštívili hezký zámek Libochovice. Raně barokní zámek je přehlídkou interiérů, které jsou ovlivněny různými styly od renesance až po klasicismus. Pokoje přibližují zdejší dobový život. Zajímavostí je, že se tu narodil J. E. Purkyně. Prohlídka zámku se nám líbila, naposledy jsme tu byli snad před 15. lety. Na závěr alba ještě několik snímků městských památek.
Plumlov 2 | biblos
59 fotek, 22.7.2017, 21 zobrazení, přidat komentář | architektura, krajina
Zámek Plumlov se zbytky stejnojmenného hradu a pohled na podhradský rybník. Vodní dílo Plumlov s hrází na katastru obce Mostkovice (Stichovice), ze kterého zámek není vidět, ale je vidět sídliště v Prostějově.
Zámek Plumlov je dominantou obce a širokého okolí, postaven byl v manýristickém stylu v letech 1680-1688 vedle původního plumlovského hradu. Projektantem stavby byl Karel Eusebius z Lichtenštejna. Původní plány na čtyřkřídlý zámek zůstaly nezrealizovány, bylo postaveno jen jedno křídlo (ani to nebylo nikdy dokončeno) s překrásným sloupovím, se štukovou a freskovou výzdobou. Hrad a zámek stály vedle sebe až do roku 1801, kdy oba objekty poškodila vichřice. Tehdejší majitel, Alois z Lichtenštejna, neměl na to, aby hrad i zámek spravoval, a proto hrad nechal zbořit.
Hrad Plumlov byl založen ve druhé polovině 13. století pravděpodobně českým králem Přemyslem Otakarem II. nebo jeho levobočkem Mikulášem, vévodou opavským.
59 fotek, 22.7.2017, 11 zobrazení, přidat komentář | architektura, města
Ten dům s věžičkou na první fotografii, to je rodný dům Jiřího Wolkera, jeho rodné město je i mým rodištěm. Návštěva byl dárek k půlkulatinám. Tentokrát se mi poštěstilo vidět Prostějov z věže radnice, jejíž vnitřní výzdoba stojí za zhlédnutí. A protože je Haná rovinatá, vidět je opravdu do daleka.Výklad našeho průvodce byl skvělý a měl s námi v tom horku velkou trpělivost. Ale nahoře bylo příjemně, pofukovalo to tam.
81 fotek, letos v červenci, 23 zobrazení, 1 komentář | architektura, cestování
Historické jádro města je od roku 1990 městskou památkovou zónou.
První historická zmínka o vsi Prostějovice je z roku 1141. Do poloviny 13. století se vyvinula ve významnou trhovou ves. Tehdy sem byli pozváni němečtí osadníci, kteří v místě dnešního nám. T.G.Masaryka založili novou osadu, na niž přešla práva osady původní. Roku 1390 bylo Prostějovu uděleno díky pánům z Kravař právo výročního trhu, čímž se fakticky stal městem. V husitském období se slibný vývoj zpomalil, když město utrpělo průtahy obou nepřátelských stran; nedostatečně opevněný Prostějov se stává snadnou kořistí vojsk markraběte Albrechta a roku 1431 byl vypálen. Prosperitu městu přinesl vznik židovského města a především po roce 1490 více než stoletá vláda rodů Pernštejnů, jejichž majetkem se město stalo. Roku 1495 zahájilo město výstavbu kamenných hradeb se čtyřmi branami s baštami. V letech 1521 až 1538 si měšťané vybudovali renesanční radnici. Na konci 16. století se město stává majetkem Lichtenštejnů, což má za následek stagnaci rozvoje města. V Prostějově je roku 1527 tiskárnou Kašpara Aorga vytištěna první kniha na Moravě. Během třicetileté války došlo ke zpustošení města a v roce 1697 vypukl požár, kterému padly za oběť radnice, škola i kostel. Poté začíná město dostávat barokní ráz. Kolem poloviny 17. století dochází, především zásluhou místních Židů, k prudkému rozvoji potravinářského, textilního a oděvního průmyslu, v roce 1858 je Prostějově založena první česká konfekční továrna bratří Mandlů, což přilákalo nové obyvatele. V 60. letech 19. století byl Prostějov spojen železnicí s Brnem a Olomoucí. 19. a 20. století změnilo tvář města ve stylu historismu a secese. Od 20. a především 30. let se dominující výstavbou stává v Prostějově funkcionalismus.
Od 60. do 90. let 19. stol spolu soupeřili čeští a němečtí představitelé o vedení města. Přestože bylo německy mluvící obyvatelstvo v menšině, díky kuriovému systému, který preferoval bohatší vrstvy, bylo vedení města až do roku 1892 německé. Prvním starostou české národnosti se stal Karel Vojáček.
K dochovaným památkám patří bašta z 15. století a renesanční radnice ze století šestnáctého, dnes sloužící jako muzeum. Dominantou města je nová radnice z roku 1914 s věží vysokou 66 metrů a orlojem. V Prostějově se narodil významný český vědec Otto Wichterle, gotický stavitel Matěj Rejsek, filozof Edmund Husserl, malíř Alois Fišárek a básník Jiří Wolker. Pseudorenesanční sgrafita na prostějovském zámku vytvořili 1900–1901 Jano Köhler, Josef Švandera, Arnošt Podloudek a Bohumil Kazda
55 fotek, 23.7.2017, 18 zobrazení, 10 komentářů | architektura, cestování, města
Město začalo psát svou historii dávno před polovinou 13. století, kdy bylo založeno králem Přemyslem Otakarem II. jako jedno z obchodních středisek na hlavní spojnici Čech s Moravou. Historii města poznamenala období rozkvětu i úpadku, ale i požáry a přítomnost okupačních vojsk. Do současnosti se z doby založení dochoval pravidelný půdorys s pravoúhlou sítí ulic a centrálním náměstím o rozměrech 130 x 150 metrů, které je téměř čtvercové a svou plochou 1,95 hektaru patří k největším náměstím v Čechách. V historickém jádru města se dochovaly významné památky architektury, k nimž patří kostel svatého Vavřince, zvonice z šestnáctého století, renesanční hřbitovní kostel Nejsvětější Trojice, Choceňská věž, Pražská a Litomyšlská brána, radnice a budova bývalého okresního soudu. V hradebním opevnění se dochovaly Vodárenská a Klášterská bašta.

V roce 1307 učinil český král Rudolf Habsburský z Vysokého Mýta věnné město českých královen. Pro svou ženu Elišku Rejčku vybral pět měst, která měla přispívat na život královen a po smrti jejich mužů jim poskytovat vdovské věno. Do základní pětice patřily kromě Vysokého Mýta také Polička, Chrudim, Jaroměř a dnešní Hradec Králové. Později přibyla ještě města Mělník, Dvůr Králové, Nový Bydžov a Trutnov. Vysoké Mýto zůstalo v držení českých královen až do novověku.