Jihlava, 2006 a 2007.

Název

Jihlava, 2006 a 2007.

Popis

Jihlava se nachází uprostřed Českomoravské vrchoviny. Má průměrnou výšku 550 metrů nad mořem, 88 km2 a 53 tisíc obyvatel.
Z konce 12. století pochází první historický doklad o slovanské vesnici s kostelíkem sv. Jana Křtitele. Rozvoj byl urychlen nálezem stříbrných rud koncem 40. let 13. století. Stříbrná horečka sem přivedla horníky, řemeslníky a obchodníky z celé Evropy. Vesnice nestačila. Na protějším břehu řeky se začalo budovat nové město. Téměř současně byly stavěny tři hlavní církevní stavby - kostel sv. Jakuba a klášterní komplexy minoritů a dominikánů. Pravidelný půdorys pravoúhlé sítě ulic s velkým náměstím uprostřed byl dán stavebním řádem krále Přemysla Otakara II. z roku 1270. Jihlava se stala jedním z nejmocnějších měst. Byla chráněna mohutným opevněním. Náměstí lemovaly kamenné domy s podloubím, které zmizelo ve druhé polovině 14. století. Ve městě se razily mince. Význam těžby stříbra poklesl koncem 14. století. Byly vytěženy nejbohatší žíly ryzího stříbra. Doly byly postiženy zemětřesením a záplavami. Velký požár města v roce 1523 ukončil středověkou etapu výstavby města, které bylo obnoveno v renesančním stylu. Vznikl jihlavský typ domu s krytým dvorem. Město velmi utrpělo za švédské okupace během třicetileté války. Byla vypálena předměstí, pobořena většina domů, ve městě zbyla osmina obyvatel. Trvalo přes sto let než zmizely všechny škody. Město bylo obnoveno v barokním duchu. Vymanilo se z hradeb, přestavovala se radnice, počátkem 19. století se bourají městské brány s úzkými průjezdy, průčelí domů byla upravena klasicistně. Městská památková rezervace byla vyhlášena v roce 1951, nové znění je z roku 1982. V historickém středu se nachází 213 památkově chráněných objektů, z toho 70 památek prvořadého významu. Historický ráz náměstí byl přesto hrubě porušen stavbou obchodního domu dokončenou roku 1983. Stávala zde skupina domů doložených již koncem 13. století, jejichž funkce pravděpodobně souvisela s právem skladu.
Náměstí patří svou rozlohou 36.653 m2 k největším historickým náměstím u nás.
Brána Matky Boží (vlevo dole) je jedinou branou, která se zachovala z pěti středověkých městských bran. Vznikla v době výstavby hradeb na počátku 2. poloviny 13. století. Součástí brány bylo předbraní s padacím mostem a baštami. Šest metrů široký průjezd byl opatřen padací mříží. V letech 1508 - 1509 byla věž snesena a postavena pozdně gotická brána s vysokým průjezdem. Další úpravy spadají do roku 1548. Po požáru v roce 1551 dostala brána v roce 1564 renesanční nástavbu 4. a 5. patra a dosáhla dnešní výšky 24 metrů. V roce 1853 byla brána renovována. Předbraní bylo zbouráno roku 1862. V lednu 1995 následkem hydrogeologického zásahu brána poklesla, takže byla staticky zajišťována. Roku 1996 došlo k rozebrání a znovupostavení koruny věže.
Stavba kostela sv. Jakuba Většího (vlevo uprostřed) byla zahájena před polovinou 13. století. V květnu 1257 byl kostel vysvěcen. Počátkem 14. století byla postavena severní, tzv. strážní, věž , vysoká 63 m. Přibližně o sto let později byla postavena věž jižní - zvonová. Postupně byla snížena na 54 metrů, protože se začala vyklánět od své osy. Do ní byl v roce 1563 zavěšen zvon, tradičně nazývaný "Zuzana". Je to druhý největší zvon na Moravě - po Olomouci. Je vysoký 1,82 metru a váží 7.086 kilogramů.
Nejzachovalejší úsek podzemí (vpravo) se nachází pod severovýchodní částí Masarykova náměstí. Dříve zde stávaly městské domy. Chodby zabírají asi 50.000 m2, takže jsou po Znojmu druhým největším podzemím, měří asi 25 kilometrů a jsou ve třech patrech. Původ chodeb je snad ve středověku. Kolonisté si v zemi stavěli primitivní příbytky, které později sloužily jako sklepy domů. Vznikaly četné slepé uličky v závislosti na potřebě prostoru. Pod domem vznikl labyrint chodeb. Snad během renesance a baroka byly chodby propojovány, nelze však říci, jestli náhodně či úmyslně. Propojování snad souviselo s hospodářskou spoluprácí sousedů nebo získáním sousedního domu, například sňatkem nebo koupí. Často šlo o náhodu, kdy se někdo někam proboural, o čemž svědčí četné zazdívky. Ve slepé větvi "Starého okruhu" narazíme na základovou zeď kostela sv. Ignáce z Loyoly. Pod ním se nachází hrobky. Takzvaná "Švédská chodba" mohla splňovat vojenský účel, ale spíše sloužila jako odvodnění labyrintu. Od 18. století sloužilo podzemí jako kanalizace. Stálá teplota 8 - 10 °C je vhodná ke skladování potravin. Sanace podzemí byla nešťastná, ale asi nutná. Roku 1978 byla objevena tzv. "Svítivka". Pokrývá ji šedobílý povlak, který po nasvícení vyzařuje nazelenalé světlo. Rozbory prokázaly výskyt nerostů, z nichž byl připraven sirník barnatozinečnatý. Pravděpodobně jím natírali stěny němečtí vojáci za II. světové války. Roku 1989 začalo čištění. Otevření "Starého okruhu" veřejnosti proběhlo roku 1991.

zdroj: https://www.cz-milka.net/pamatky/04-mesta-a-obce/jihlava/

Období

Statistiky

  • 261 fotek
  • 13 se líbí

Fototechnika

Olympus C770UZ

Kategorie a štítky

Nastavení

Nahlásit album
Slevy 25 % platí na všechny dárky z fotek. Vytvořte si z vašich fotek snadno fotoknihu, plakát, fotky na zeď a další fotoprodukty. Sleva platí po zadání kódu: Vajicka
S kódem: Vajicka Akce platí do 14. 4. 2024
Zjistit více

Vytvořte si fotodárky

Z alb a fotek na Rajčeti nebo i z disku počítače si můžete snadno a rychle vytvořit různé fotodárky pro sebe nebo své přátele.

Reklama
Reklama

Pokračujte v prohlížení

Jestli se vám album líbí…

Přihlásit se na Rajče Prohlédnout znovu
Spustit prezentaci Zastavit
TIPZměny uložíte také pokračováním na další fotku či video a zrušíte je klávesou ESC.
Přidejte do popisu štítky (např. #svatba #cestování) a fotku či video tak objeví více lidí.
Jihlava, 2006 a 2007.
Komentáře Přidat