Litoměřice, focení ze školy.

Název

Litoměřice, focení ze školy.

Popis

V 10. století vzniká český stát. Přemyslovci postupně likviduji odpor konkurenčních knížat a centralizují moc. Budují hradskou soustavu – síť opěrných královských hradů a hradišť na území celého státu. Tak je kolem roku 950 založen i přemyslovský kastelánský hrad v Litoměřicích. Ten můžeme lokalizovat na dnešní Dómský vrch, ačkoli dnes už žádné viditelné stopy po hradu v těchto místech nenalezneme. Uvnitř hradu stál pravděpodobně i nejstarší kostel v Litoměřicích – kostel sv. Jiří, zbořený v r. 1876 (sloužil asi jako oratoř pro panovníka či kastelána, větší bohoslužby se konaly v bazilice sv. Štěpána). Soudí se, že litoměřický hrad zaujímal plochu cca 5 – 6 hektarů, což byla rozloha nedalekého Žatce! Vystavěním hradu začíná vzrůstat význam Litoměřic coby nového centra tzv. litoměřického kraje (kraj byl rozlohou podobný dnešnímu okresu, nepatřila do něj však biskupská Roudnice).
Na konci 10. st. se Litoměřice poprvé objevují v písemných pramenech – v tzv. břevnovských listinách papeže Jana XV. a knížete Boleslava z r.993. Zde jsou uvedeny jako důležitá celnice na Labi povinovaná odváděním desetiny výnosu z cel břevnovskému klášteru.
Zajímavé je sledovat, jak přišly Litoměřice ke svému jménu. Většina současných odborníků se kloní k výkladu, že základem pro jméno města bylo jméno osobní znějící Ljutomír (příp. Litomír apod.), což značí asi „velmi prudký, divoký. Stará domněnka, se kterou přichází např. Pavel Stránský v 17. st., o žalostném výkřiku mlynáře „Jestiť mi líto té měřice“ je tedy asi z říše fantazie (viz Příloha k této kapitole).
V polovině 11.st. došlo k významnému zakladatelskému aktu. Kníže Spytihněv II. založil roku 1057 v kapitulu. Jejím centrem se stává nově postavená bazilika sv.Štěpána, stojící na místě dnešní katedrály. Při ní nepochybně existovala i první škola v Litoměřicích. Pro dějiny českého jazyka má velký význam zakládací listina litoměřické kapituly, neboť na jinak latinsky psané listině najdeme malý dvouvětý přípis z počátku 13.st. – nejstarší české věty! ("Pavel dal jest Ploškovicích zemu Vlach dal jest Dolas zemu Bohu i svatému Ščepánu se dvěma dušníkoma, Bogučejú a Sedlatú.")
Ve 12.st. tak v Litoměřicích existuje královský hrad s velkým dvorem, kapitula s velkým dvorem a majetkem a doložen je i třetí velký dvůr – majetek bl. Hroznaty Tepelského (ležel asi jižně od kostela Všech svatých). Každý z těchto „feudálních pánů“ měl v okolí Litoměřic ve vlastnictví několik vsí. Kromě hradu a dvorů existovala na území dnešních Litoměřic řada řemeslnicko-zemědělských osad vytvářejících dohromady poměrně rozsáhlou a koncentrovanou aglomeraci (soudí se asi 20 osad na území o poloměru 1,5 km, je doloženo např. 16 pohřebišť, asi 8 kostelů, odhaduje se asi 2000 obyvatel na konci 12.st.). Doložené jsou např. osady Zásada, Dubina, Rybáře, Újezd. Litoměřice tedy od počátku plnily úlohu správního centra kraje, ale i centra obchodního. Poloha na vodní labské cestě i na tzv. chlumecké cestě (obě směřovaly na naše severní hranice a do Saska) učinila z Litoměřic významné obchodní, tržní a celní středisko.
nadané od panovníka výsadami městských práv. Přesné datum nelze již dnes přesně určit, a tak klademe vznik města Litoměřic do období mezi dvěma významnými listinami 1219 – 1228. (První z listin, papeže Honoria III. z r.1219, obsahující ochranné privilegium pro klášter v Teplé, zmiňuje jako majetek kláštera i osadu nepochybně totožnou s Litoměřicemi; druhá z r.1228 je od Přemysla Otakara I. a Václava I., rovněž určující majetek kláštera v Teplé, již udává Litoměřice termínem město.)
Nejstarší doložená pečeť k roku 1251 s hradbami. I to snad sehrálo úlohu v době vzpoury Přemysla Otakara (II.) proti otci Václavovi I. v letech 1247 – 1249. Pro krále Václava se Litoměřice staly jedním z klíčových opěrných bodů (shromaždoval zde své vojsko) pro pozdější úspěšné potlačení synovy rebelie.
Václav I. také podnikl první pokus o rozšíření města (po r.1253), ale ten nebyl úspěšný. Jádro města tehdy tvořilo cca dvouhektarové náměstí a zastavěno bylo asi 6 – 7 hektarů. Nejstarší pás hradeb obepínal prostor mezi kostelem Všech svatých, minoritským kostelem sv. Jakuba a dominikánským kostelem sv. Michala (dnes již nestojí, nacházel se přibližně na místě dnešního archivu). Samostatným opevněným sídlištěm byla Hora sv. Štěpána, prostor dnešního Dómského náměstí. Z období gotiky je v Litoměřicích několik velmi cenných památek – např. věž farního kostela Všech svatých, tzv. gotické Dvojče (Jezuitská ul. 4-5, ve dvoře), dům Diecézní galerie (Mírové nám. 24). K úspěšnému rozšíření města došlo až za vlády Karla IV. Hradby tehdy dosáhly až na závěr Dlouhé ulice (je to také nejstarší jménem známý název ulice) a město se rozrostlo asi na 18 hektarů, čítajících 250 – 270 domů. S předměstími se odhaduje asi 43 ha, 600 domů, 4000 obyvatel. Nejvýznamnější stavbou města byl královský hrad kastelového typu (palác s kaplí), budovaný již před r. 1300. Jsou doloženy i tři pobyty Karla IV. v něm – 1355, 1359 a 1369. Obyvatelstvo města tvořili zvláště kupci, hlavně němečtí. Zdrojem příjmů pak byly trhy, zejména výroční – jarmarky, které se původně konaly na sv. Jakuba (25.7.), později na Všech svatých (1.11.). Předmětem obchodu byly hlavně sůl, obilí, kůže. Obchodní stezky mířily z Litoměřic hlavně na Prahu, Sasko a Lužici. Vedle práva tržního disponovaly Litoměřice i dalšími městskými právy – skladu, mílovým a soudním. Tzv. magdeburské právo potvrdil městu Přemysl Otakar II. r. 1262. K městu pak patřily i pole a vinice (doloženy od 11.st.) a také poddanské vsi, od kterých byly vybírány daně (na sv. Jakuba platily Rybáře, Dubina, Újezd; na sv. Martina Želetice, Mlékojedy, Prosmyky, Pokratice, Keblice, Bohušovice a Kopisty). V čele města stál králův úředník – rychtář. Od 13.st. je však doložena i městská rada konšelů v čele s purkmistrem. Radnice je pak poprvé zmiňována až r. 1397. Nejstarší městská kniha je dochována k r. 1341. Z církevních institucí stojí za zmínku založení kapitulního děkanství Karlem IV. v r. 1349, při kterém vzniká i škola. Farním kostelem je od středověku až do dnešní doby kostel Všech svatých. I když to z předcházejících řádků nemusí být tak zřetelné, patřily Litoměřice po Praze a Kutné Hoře do nejvýznamnější skupiny českých měst (vedle Chebu, Hradce Králové, Plzně a Českých Budějovic)! Byly správním i ekonomickým centrem širokého okolí. Jejich význam byl zvýšen i řadou církevních institucí ve městě (uvnitř hradeb bylo neuvěřitelných 12 kostelů a tři kláštery!).

zdroj: https://www.gjj.cz/obsah/04-litomerice-ve-13-14-stoleti

Období

Statistiky

  • 26 fotek
  • 21 se líbí

Nastavení

Nahlásit album
Slevy 25 % platí na všechny dárky z fotek. Vytvořte si z vašich fotek snadno fotoknihu, plakát, fotky na zeď a další fotoprodukty. Sleva platí po zadání kódu: Vajicka
S kódem: Vajicka Akce platí do 14. 4. 2024
Zjistit více

Vytvořte si fotodárky

Z alb a fotek na Rajčeti nebo i z disku počítače si můžete snadno a rychle vytvořit různé fotodárky pro sebe nebo své přátele.

Reklama

Pokračujte v prohlížení

Jestli se vám album líbí…

Přihlásit se na Rajče Prohlédnout znovu
Spustit prezentaci Zastavit
TIPZměny uložíte také pokračováním na další fotku či video a zrušíte je klávesou ESC.
Přidejte do popisu štítky (např. #svatba #cestování) a fotku či video tak objeví více lidí.
Litoměřice, focení ze školy.
Komentáře Přidat