Váš prohlížeč není podporovaný - stránky se nemusí zobrazit správně. Použijte podporovaný prohlížeč.
 

klt 


Litoměřice, městský hrad, první část.

92 fotekprosinec 2005 až srpen 2017- zobrazení95 komentářů
Počátky litoměřického hradu jsou neobyčejně spletité a cesta k jeho podobě, tak jak ji známe dnes, byla zdlouhavá, plná proměn. Za pomoci různých vědních disciplín - historie, stavební historie a archeologie - poznáváme alespoň některé momenty jeho historie, jeho podobu a životní styl obyvatel. Hrad sestával z paláce a hospodářských budov a byl chráněn samostatnými hradbami. Dnes z budov areálu známe již jen palác, který sám je označován jako „hrad“.
Na počátku bylo raně středověké hradiště na Dómském vrchu založené v 1. polovině 10. století, centrum přemyslovské správy zdejšího regionu, jedna z nejvýznamnějších pevností v zemi a sídlo kastelána. Jeho úlohu postupně přebíralo město Litoměřice, vznikající v 1. třetině 13. století kolem dnešního náměstí. Osídlení na Dómském vrchu se po roce 1250 proměnilo v novou městskou lokaci Přemysla Otakara II., v jejímž jihozápadním rohu vzniká hrad. Asi snad nebyl ani dostavěn, když toto město, jemuž silně konkurovaly příliš blízké Litoměřice, zaniklo a s ním i blízký hrad. Protože jej však bylo potřeba, jako centra královské moci a reprezentace, vzniká za Václava II. (1283-1305) nový hrad při severozápadním rohu litoměřického opevnění. Tehdy bylo dnešní město menší (jeho severní hranice probíhala dnešní ulicí Okružní) a patrně zcela zastavěné. Protože pro hrad nebylo místo uvnitř, byl postaven vně hradeb a teprve mnohem později, při rozšiřování Litoměřic ve 2. polovině 14. století byl zapojen do městského organismu a tvořil samostatnou pevnost při jihovýchodním opevnění (zatím přesně nevíme, zda byl připojen k městským hradbách či stál samostatně před městskou fortifikací).
Z původního hradu známe pouze základ západní stěny stavby, o které nedokážeme říci, jak vlastně vypadala, a odpadní jámu s keramickými a skleněnými nádobami importovanými ze Saska. Král Václav II. hrad nikdy nedostavěl a je otázkou, zda mu jeho záměr překazila jeho smrt nebo jiný důvod. Stavby se zúčastnil nejspíše i litoměřický purkrabí, kterým za Václavových časů byl Albrecht z Frýdlantu. Podle jeho písemného svědectví, pořízeného v Liběšicích 9. dubna 1314, král Václav II. v Litoměřicích pobýval a že tehdy byl z jeho milosti purkrabím „annis pluribus“ (drahně let). Kromě vyřizování úředních záležitostí (mj. obchod po Labi, právo skladu obilí), tu nejspíše král dohlížel na postup stavebních prací na hradě.
Na dokončení musel hrad počkat až na Jana Lucemburského (1310-1346), krále, který v našich dějinách dlouho neměl příliš dobrou pověst, ale který slávu českých zemí rozšířil při svých rytířských toulkách po celé Evropě. Král Jan v okolí Litoměřic nechal před rokem 1320 založit malebný Kamýk a impozantní Střekov a nejspíše v tomto období vystavěl také litoměřický hrad, z něhož dnes známe pouze torzo. Hrad měl pravoúhlý půdorys a oba rohy na severní straně zpevňovaly vysoké válcové věže. Ty již zdálky příchozímu ukazovaly, kdo je ve městě pánem, a zároveň tvořily silné obranné body na této velmi zranitelné straně Litoměřic. Mezi věžemi byla v hradbě umístěna brána vybavená železným hřebenem - zvedací mříží. Vzhledem k tomu, že zde nebyl padací most, můžeme předpokládat parkán obíhající kolem hradu a před ním příkop, zesilující obrannou složku pevnosti. Jižní stranu areálu hradu neznáme, protože byla zničena novostavbou stavbou měšťanského pivovaru a jeho sklepů na Tyršové náměstí. Zato však archeologický výzkum odkryl základy paláce, který se připojoval k západní hradební zdi a měl na straně do nádvoří arkády.
Ve 2. polovině 14. století došlo k výraznému rozšíření hradu, a to o palác, který byl přistavěn před západní hradební zeď do někdejšího parkánu a který dodnes zůstává nejvýraznějším pozůstatkem hradu. Sice přesně nevíme, zda jej postavil Janův syn Karel IV. (1346-1378) nebo až jeho nástupce Václav IV. (1378-1419), ale předběžně se zdá, že jej mohl začít budovat Karel IV. a dostavět jeho syn Václav. Co však můžeme říci s jistotou je, že patřil ke špičkovým světským stavbám své doby. Dnes z něj zůstal dochován pouze pozdějšími úpravami poškozený obvodový skelet, ale i tak dokážeme rekonstruovat jeho skladbu a podobu. Do paláce se vcházelo od nádvoří, neobyčejně výtvarně působivým portálem, s bohatou profilací a postranními fiálami. Jeho nejbližší analogie nacházíme pouze na význačných sakrálních stavbách svojí doby. Přízemí hradu obsahovalo kromě obytné prostory s krbem řadu dalších místností, které dokážeme jen stěží určit. Nacházela se však zde i kaple, jejíž miniaturní presbytář stavitel umístil do východní obvodové zdi paláce. Dodnes je z něj překvapivě intaktně dochována levá část i s klenbou, sanktuarium a torzo okna. Z přízemí byl vstup do nedochovaných sklepů, sloužících především ke skladovacím účelům. Po točitém schodišti umístěném v jižním průčelí se také mohlo vystoupat do prvního patra, které bylo určeno majitelům hradu, královské rodině. Při obou kratších průčelích nacházíme soukromé byty, mezi nimi pak audienční a reprezentační prostory. Místnosti pro denní pobyt byly vybaveny krby, poskytujícími teplo, a prevety, záchody, které byly vysunuty vně zdi jako arkýře. Zatímco severní stranu osvětlovala jednoduchá okna, jižní stěna se otevírala rozměrnými okny, kamenicky neobyčejně precizně modelovanými, vybavenými sedátky.

zdroj: http://www.hradlitomerice.cz/historie/

Vytvořte ze svých alb pexeso

Ideální jako dárek nebo jen tak pro sebe na památku.
Levně, rychle, jednoduše.