Váš prohlížeč není podporovaný - stránky se nemusí zobrazit správně. Použijte podporovaný prohlížeč.
 

klt 


Litoměřice, zbořený kostelík Panny Marie.

13 fotekprosinec 2004 až červenec 2017- zobrazení52 komentářů
Na hraně terasy, oddělené od nejstaršího litoměřického “města” (dnešního Dómského vrchu) údolím Pokratického potoka, stál v závěru 12. století drobný románský kostel zasvěcený Panně Marii. Kostelík byl součástí velmožského dvorce Hroznatova. Blahoslavený Hroznata (asi 60. léta 12. století - 1217) se zřejmě na Litoměřicku narodil, jeho rod zde vlastnil dost rozsáhlé majetky. K jejich správě sloužil Hroznatovi dvorec na “Nové hoře nad Labem” - tak bývá v nejstarších písemných pramenech ze 13. století označováno vznikající vrcholně středověké město Litoměřice. Hroznatovým odkazem se dvorec s kostelem dostaly do majetku tepelského kláštera, později zde zřídili svůj špitál křižovníci. Ti zde působili přibližně od poloviny 13. století až do husitských válek. První výslovná zmínka o kostele je dochována z roku 1257. V dobách utrakvismu byl kostelík ve správě města, které při něm v roce 1549 zřídilo latinskou školu. Toto středisko vzdělanosti dosáhlo postupně značného věhlasu, určitý čas zde byl rektorem Mistr Pavel Stránský, autor známého díla „O státě českém“, který v roce 1627 odešel z Litoměřic do exilu. Již v roce 1629 přišli do města první jezuité a starý kostel se školou jim sloužil jako prozatímní působiště. Místo si tak podrželo svou funkci vzdělávacího centra, která de facto zanikla až ve 20. století. Jezuité mohli začít s úpravami objektů až po skončení třicetileté války, která byla pro město velmi pustošivá. Po získání potřebných prostředků začala v roce 1649 přestavba gymnázia, v roce 1650 byl rozšířen starý kostel a roku 1654 započali jezuité se stavbou své koleje. Budování jejich objektů trvalo více než sto let. V roce 1731 byla dokončena stavba nového dvouvěžového chrámu Zvěstování Panny Marie na připravené parcele na východní straně jezuitské ulice, takže starý kostel již nebyl potřebný. Jižní křídlo jezuitské koleje bylo dokončeno (1770) až poté, co byl překážející starý kostel v roce 1759 odstraněn. Již v roce 1773 byl jezuitský řád zrušen. Z hlediska stavební podoby kostela se jednalo o nevelkou jednolodní stavbu na obdélném půdoryse, románský kostel měl zřejmě obvyklou východní půlkruhovou apsidu. Charakteristickým znakem, umožňujícím identifikaci objektu na starých vedutách, je zvonice, vyrůstající z hřebene sedlové střechy kostela. Tato (sanktusová) věžička musela být dřevěné konstrukce. O významném využití dřeva v konstrukcích tohoto kostela svědčí také jedno z nejstarších zobrazení tzv. Labského prospektu (z doby kolem roku 1600), na němž je západní stěna kostela znázorněna jako hrázděná. Je možné si představit, že jezuitské rozšíření kostela mohlo spočívat právě ve vybourání této stěny a prodloužení lodi kostela k západu. Paradoxně však srovnání jednotlivých vedut působí spíše dojmem, že na počátku 18. století byl kostelík menší než o 100 let dříve. Vysvětlit si to lze snad jen relativním zmenšením kostela - okolní objekty totiž “vyrostly” mnohem výrazněji (jezuitská kolej).Zajímavá je paralela využití klíčového místa, tj. předpolí mostu přes řeku, při porovnání Litoměřic s Prahou. V obou městech na tomto strategickém místě nalezneme jak křižovníky, tak později i jezuity.
Městská rada vybrala pro jezuity vhodné místo v ulici při kostelíku Panny Marie, kde až do husitských válek bývala malá komunita křižovníků s červenou hvězdou, při níž stál již v polovině 13. století špitál. Areál byl patrně součástí někdejšího dvorce blahoslaveného Hroznaty a nacházel se původně až za městskými hradbami respektive v předpolí někdejšího královského města. Větší změny zde nastaly během husitských válek, kdy kostel i k němu přilehlý špitál spravovalo město Litoměřice. Byla zde i proslulá latinská škola založená roku 1549, na níž byl i určitý čas rektorem M. Pavel Stránský, autor významného díla „O státě českém“, jenž z Litoměřic roku 1627 odešel do exilu. Ke kostelíku Panny Marie a latinské škole bylo ještě přidáno 6 domů (mezi nimi i dům P. Stránského) a ze zkonfiskovaného majetku Stránského i velký dům v Mlékojedech.
Předchůdcem dnešního areálu byl křižovnický špitál, vzniklý na předmostí labského mostu v polovině 13. století u kostela Panny Marie. Ten byl zřejmě součástí dvorce později blahoslaveného Hroznaty v předpolí pozdějšího královského města. Od husitských válek kostel i špitál spravovalo město, po roce 1549 zde sídlila latinská škola. Po příchodu jezuitů do Litoměřic roku 1629 jim starý kostel a škola posloužily za provizorní působiště. Po skončení ? třicetileté války a shromáždění potřebných prostředků začali roku 1649 přestavovat gymnázium, roku 1654 stavět kolej a od roku 1701 nový kostel, nejmohutnější litoměřickou barokní novostavbu. Stavební aktivita skončila až roku 1770 dostavbou jižní části koleje na místě roku 1759 strženého starého kostela.

zdroj: http://litomerice-leitmeritz.net/clanky/cist/nazev/17-zmizele-litomerice-i-zmizele-kostely
https://cs.wikipedia.org/wiki/Jezuitsk%C3%A1_kolej_(Litom%C4%9B%C5%99ice)
http://www.hrady.cz/index.php?OID=2232&PARAM=11&tid=21990&pos=450

Udělejte si ze svých alb kalendář

Ideální jako dárek nebo jen tak pro sebe na památku.
Levně, rychle, jednoduše.