Název

Prachatice, Dny evropského dědictví, 2014.

Popis

Nejstarší historie města je spojena se Zlatou stezkou, která tudy procházela. Z konce 11. století pravděpodobně pochází románské základy kostela sv. Petra a Pavla. První písemné zprávy o Starých Prachaticích pochází ze 2. poloviny 12. století. Tehdy obec kníže Vratislav I. daroval vyšehradské kapitule. Dnešní Prachatice začaly vznikat okolo poloviny 13. století.
Jižně od osady bylo po roce 1310 založeno vyšehradským proboštem městečko. Bylo vybudované kolem velkého náměstí. Téměř současně se založením městečka byla započata stavba kostela sv. Jakuba. Od samého počátku bylo městečko velmi bohaté. Již roku 1323 udělil probošt vyšehradské kapituly Jan městečku různá práva. Především Prachatice měly právo vybírat mýtné na Zlaté stezce. K právům konání trhů přibylo roku 1382 právo solného skladu. V roce 1399 stejné privilegium obdržel také bavorský Pasov a tím byla určena Zlatá stezka. Všechno zboží přivážené z Bavorska muselo projít Prachaticemi a ty stále bohatly.
Před husitskými válkami byly městské domy především dřevěné. Město mělo pouze valové opevnění s palisádami, ale již stály obě brány – Dolní (Píseckou) a Horní (Pasovskou). Rozvoj města byl zastaven až husitskými válkami. K prvnímu, ale neúspěšnému, dobývání došlo již koncem dubna 1420. Při dalším dobývání dne 12. listopadu téhož roku však husité město opravdu dobyli a zcela vyplenili. Později uznali obyvatelé Prachatic za krále Zikmunda Lucemburského a v polovině prosince 1436 se Prachatice staly královským městem. Zikmund postupně obnovil všechna privilegia, ale již o rok později bylo město zastaveno Janu Smilovi z Kremže. Ten byl roku 1439 zajat Oldřichem z Rožmberka a v roce 1447 byl popraven. Město se tak stalo majetkem Oldřicha. Krátce poté získali město Rabštejnové a roku 1493 ho koupil Jan z Roupova.
Od roku 1501 byli majiteli Prachatic Rožmberkové. Za jejich vlády nastal největší rozvoj města. Roku 1507 postihl město velký požár a poté bylo ve městě postaveno mnoho renesančních domů. Část náměstí byla zastavěna dlouhým blokem domů. Až roku 1513 byla zcela dokončena vleklá stavba kostela sv. Jakuba. Kolem roku 1520 bylo město obehnáno druhou, přesunutou linií hradeb s půlválcovitými dělovými baštami. V roce 1569 daroval Vilém z Rožmberka městu starou tvrz a na jejím místě byla v následujících dvou letech postavena radnice.
Rožmberkové drželi Prachatice s malými přestávkami až do roku 1601, kdy je Petr Vok prodal císaři Rudolfovi II. Tehdy se město podruhé stalo královským. Roku 1620 obyvatelé města přislíbili věrnost králi Fridrichu Falckému a město bylo poté obléháno. K dobytí města došlo až po půl roce. Po bitvě na Bílé hoře navíc město ztratilo všechna privilegia a dostalo se do držení Eggenberků. Roku 1641 se u bran města zastavili Švédové. V roce 1647 navíc bylo město postiženo morovou epidemií. V roce 1706 byl v Prachaticích zrušen výnosný solný sklad. Postupně také klesal význam Zlaté stezky a Prachatice již definitivně ztratily svou slávu.
Roku 1832 postihl město rozsáhlý požár. Přesto nedošlo k výraznějším stavebním úpravám města a to si tak do dnešních dní zachovalo sou renesanční tvář.
Prachatice patří k nejlépe zachovalým městům v naší republice. Historické jádro si dodnes uchovalo svou renesanční podobu – renesanční domy uzavřené městskými hradbami. Proto bylo roku 1981 město vyhlášeno Městskou památkovou rezervací.
Město se pochopitelně může pyšnit velkým množstvím historických památek. Dominantu města tvoří gotický děkanský kostel sv. Jakuba (vpravo). Pochází ze 2. poloviny 14. století a je nepochybně nejcennější památkou města. Svou současnou podobu získal v 16. století. Až roku 1832 byla dokončena jižní věž kostela, severní zůstává nedokončená.
Ve 2. polovině 14. století začaly vznikat hradby. Tehdy se jednalo o valy s dřevěnými sruby. V 1. polovině 15. století byly postaveny hradby kamenné, které byly v 16. století rozšířeny o druhý pás hradeb. Jejich součástí byly také dvě brány. Brána Dolní se nazývala Písecká (vlevo). Roku 1493 byla přestavěna. Nachází se v ní vyobrazení rožmberského jezdce z roku 1569. Druhá brána se nazývá Horní nebo také Pasovká. Tato brána byla v polovině 19. století snesena.
Z let 1570 – 1571 pochází budova staré radnice s čp. 1. Autorem této renesanční budovy byl neznámý rožmberkský stavitel. Na průčelí se nachází původní malby.
Budova Nové radnice čp. 2 – 4 byla postavena v novorenesančním slohu ve 2. polovině 19. století. Má fasádu zdobenou obrazy provedené technikou chioroscuro.
K dalším významným památkám patří celá řada domů. Na Velkém náměstí se kromě zmiňovaných radnic nachází také tzv. Knížecí dům čp. 9. Dům čp. 29 má sgrafitové průčelí a atiku. Jedná se o literátskou školu. Dům čp. 41 je tzv. Rumpálův dům. Má barevné sgrafity znázorňující bitevní vřavu. Dům čp. 44 má původní sklepy, kde se v současnosti nachází čajovna, čp. 45 je bývalá solnice. Nachází se zde zbytky renesančních maleb z let 1572 – 1611. Renesanční Husův dům čp. 71 má sgrafity, atiku a interiéry se síťovou klenbou. Na Kostelním náměstí se nachází domy s čp. 28 a 29. Zaujmou jejich štíty s cimbuřím a sgrafitová výzdoba. Mezi Velkým a Kostelním náměstím se nachází Sitrův dům. V tomto domě čp. 13 sídlí Prachatické okresní muzeum. Jeho expozice jsou zaměřeny na historii města a okolí, zdejší minerály a šumavské sklo. Dalším zajímavým domem je čp. 178. V tomto domě se nachází Muzeum krajky. Tzv. Bozkovský dům čp. 184 má na fasádě rožmberského jezdce.

zdroj: https://www.cz-milka.net/pamatky/04-mesta-a-obce/prachatice/

Kategorie a štítky

Nastavení