Praha, Kostel svatého Martina ve zdi.

Název

Praha, Kostel svatého Martina ve zdi.

Popis

Kostel svatého Martina ve zdi je gotický (původně románský) kostel na pražském Starém Městě. Byl postaven mezi lety 1178 až 1187 v tehdejší osadě Újezd, která pak byla podle kostela nazývána Újezd u Svatého Martina. Stavba kostela svou jižní stěnou přiléhala k hradební zdi, proto název „ve zdi“. Kostel užívá Českobratrská církev.
Gotické stavební úpravy se uskutečnily po roce 1350, za doby vlády Karla IV. Oltář byl založen roku 1358. Byla zvýšena úroveň podlahy, loď byla prodloužena o nový rovně uzavřený presbytář, který byl jako první u nás opatřen v čelní stěně dvojicí oken. Zaklenut byl síťovou klenbou na konzolách a zastřešen valbovou střechou. V jižní stěně byla proražena nová hrotitá okna (jejich dnešní podoba je ale výsledkem Hilbertovy restaurace. Loď byla zvýšena a nově zaklenuta, byla postavena hranolová zeď při jihozápadním nároží. Klenba s nepravidelným průběhem a věž na boku kostela byly dokončeny před r. 1358. Presbytář byl v 60. letech 14. stol. zaklenut žebrovou klenbou, jež je považována za jednu z nejstarších takových u nás. Její žebra vyrůstají z jehlancovitých konzol s maskarony, na svornících jsou růže a hvězda. Kolem chóru obíhá podokenní římsa. Odstranění hradby při kostele bylo nezbytnou podmínkou rozšíření budovy k východu.
Svatomartinský farář Jan z Hradce , stoupenec Jana Husa, počal jako jeden z prvních v roce 1414 podávat v kostele pod obojí. Roku 1433 se v kostele konal Svatomartinský sněm Husitů. Tím pádem byl i kališnický kostel uchráněn zkáze v době husitských bouří. Současnou půdorysnou podobu získal kostel za pozdně gotických úprav. Přestavba probíhala postupně a byla ukončena roku 1488 díky financování kališnického měšťana Viktorina Holase. Ten zřídil pavlač ze svého domu na tribunu kostela. Byly přistavěny boční lodě- severní se třemi a jižní se dvěma křížovými poli s žebry, a tak získal kostel dnešní půdorys. Pozdně gotický je taktéž portál z hlavní lodi na kruchtu v severní boční lodi.
Roku 1595 počala sbírka na opravu chrámu, ta byla uskutečněna roku 1600. Byly zřízeny krovy, hřbitovní ohrada, později postavena kostnice, pak kostel omítnut a vymalován mistrem Janem Kohoutkem. Malíř Jakub Slánský doplnil malbu nad kazatelnou a Petr Smolík napsal na stěny text kompaktát. Roku 1611 byla na jižní straně založena kaple sv. Rocha. Roku 1678 proběhl požár ve Svatomartinské čtvrti. Horní část věže byla poté přestavěna, v dolní části opatřena skarpou. Kostel byl opatřen novým krovem, kaple svatého Eligia pod oratoří získala dodnes zachovaný trámový strop.
Až roku 1904 jej odkoupila pražská obec a roku 1905 počal kostel rekonstruovat Kamil Hilbert. Při obnově odstranil kapli na jižní straně a upravil zastřešení věže. Roku 1909 byla na severní stěně presbytáře umístěna pamětní deska rodiny Brokofů od Josefa Mařatky. Po první světové válce kostel připadl Českobratrské církvi evangelické, která provedla generální opravu.
Kostel má půdorys pseudobasilikálního trojlodí. Má čtvercové kněžiště a věž na jihozápadním nároží. Půdorys je poměrně nepravidelný, to je dáno častými přestavbami.
Hlavní loď je zastřešena sedlovou střechou, nad presbytářem s valbou, nad průčelním štítem polovalbou. Obdélná hlavní loď je zaklenuta dvěma téměř čtvercovými poli křížové klenby s meziklenebním žebrem. Střední konzola na severní stěně je nahrazena poloválcovou konzolou, pod ní je plochý pilastr. Západní pole je v šíři varhanní kruchty zalomeno lomenou klenbou s pasem. na klenbě je znak s českým lvem. Severní stěna hlavní lodi se při triumfálním oblouku otvírá vysokým hrotitým obloukem do sousední kaple svatého Eligia. Na stěně hlavní lodi byla Hilbertem odkryta dvě půlkruhová čela někdejší románské klenby, ve východním čele obdélný otvor. Na kruchtu vede ze severní strany původní sedlový portálek s přetínáním. Jižní stěnu hlavní lodi prolamují do boční lodi dvě půlkruhové arkády na mohutném hranolovém okoseném kvádrovém pilíři. Kruchta je podklenutá jedním polem křížové hřebínkové klenby. Její zábradlí je plně zděné, zpevněné pětibokými pilíři. Pod kruchtou bylo objeveno podkruchtí, úroveň románské podlahy zde probíhá cca o 2 metry níže.
Nad severní boční lodí se nachází tři valbové stříšky. Severní boční loď má jednoosou západní stěnu, v přízemí má novogotický portál s iniciálami Kamila Hilberta a letopočtem 1906. Boční severní fasáda je bez opěráků a čtyřosá. Portál s profilovaným gotickým ostěním od Hilberta doplňuje edikulové rámování s oválnou kartuší ve štítu, to pochází z barokního portálu z konce 17. století. Kartuše je zdobena barokní malbou svatého Martina na koni. Severní boční loď obsahuje ve východní části v patře oratoř s hvězdovou klenbou, doplněnou kruhovým svorníkem s kolčím štítkem. Nárožní konzoly mají podobu maskaronů. Kaple svatého Eligia pod oratoří má barokní záklopový malovaný strop s ornamentálními, figurálními a zvířecími motivy. Zbytek boční lodě je zaklenut křížově s meziklenebními žebry, jsou zde také kruhové svorníky. Při zdi severní boční lodi je renesanční náhrobník Miloty z Dražic.
Jižní boční loď má dvě pole křížové klenby, která odděluje pas. Klínová jednou vyžlabená žebra se protínají v kruhových svornících. Konzoly mají tvar jehlance. Jsou zdobeny naturalisticky. Na západní stěně při věži je lomený ústupkový gotický portálek pod úrovní dnešní podlahy, která je proti gotické zvýšena o asi 65 cm. Dále novogotický vstup na schodiště do věže. Ta je vystavěna převážně z lomového kamene, má v přízemí i patře valenou klenbou, do patra vede románské schodiště v síle zdi.
Jižní boční loď má na nároží nakoso postavený opěrák, na jižní stěně dva další. Na východní straně vede do lodi jedno, z jihu dvě lomená okna okna s obnovenými kružbami. Vpravo je při horní části východního opěráku vsazena obdélná deska s reliéfem helmy s křídly a fafrnochy. Na boční stěnu lodi navazuje věž. Nároží zpevňuje šikmo přizděná cihlová skarpa. Severní a jižní stranu věže prolamuje jedno velké půlkruhové barokní okno. Věž vrcholí novorenesančními trojúhelnými štíty.
Presbytář čtvercového půdorysu je pravoúhle zakončen a na nárožích opatřen nakoso postavenými opěráky. Na jižní straně je zdoben kamennou sovou, na severní lidskou postavou na způsob chrliče. Presbytář je zaklenut síťovou klenbou, žebra jsou subtilní hruškovitého profilu. Na klenbě jsou malované znaky od J. Kohoutka.

zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Kostel_svat%C3%A9ho_Martina_ve_zdi

Období

Statistiky

  • 29 fotek
  • 21 se líbí

Fototechnika

Panasonic DMC-LX3

Nastavení

Nahlásit album
Slevy 25 % platí na všechny dárky z fotek. Vytvořte si z vašich fotek snadno fotoknihu, plakát, fotky na zeď a další fotoprodukty. Sleva platí po zadání kódu: Vajicka
S kódem: Vajicka Akce platí do 14. 4. 2024
Zjistit více

Vytvořte si fotodárky

Z alb a fotek na Rajčeti nebo i z disku počítače si můžete snadno a rychle vytvořit různé fotodárky pro sebe nebo své přátele.

Reklama

Pokračujte v prohlížení

Jestli se vám album líbí…

Přihlásit se na Rajče Prohlédnout znovu
Spustit prezentaci Zastavit
TIPZměny uložíte také pokračováním na další fotku či video a zrušíte je klávesou ESC.
Přidejte do popisu štítky (např. #svatba #cestování) a fotku či video tak objeví více lidí.
Praha, Kostel svatého Martina ve zdi.
Komentáře Přidat