Telč, 2013.

Název

Telč, 2013.

Popis

Podle místní pověsti je založení Telče spojováno s vítězstvím moravského knížete Otty II. nad českým Břetislavem r. 1099. Na paměť bitvy prý založil vítěz kapli, později kostel a osadu, dnešní Staré Město. Historicky doložená je teprve zpráva o zeměpanském dvorci a strážní věži s kostelíkem – sídle královského správce. Toto královské zboží Telč vyplatil Karel IV. nejprve ze zástavy (1335) a později za pohraniční hrad Bánov (1339) s Jindřichem z Hradce. Tento rod zakládá novou Telč. Předpokládá se, že to byl Menhart z Hradce, který po roce 1354 postavil hrad, kostel, vodní opevnění a gotické domy po obvodu rozsáhlého tržiště. Rozvíjející se město, obdařené již od Karla IV. právem hrdelním a výročními trhy, trpělo v dalším čase požáry (1386 vyhořela celá západní polovina náměstí včetně kostela a radnice) a později husitskými bouřemi. Podle městské kroniky, založené 1359 ( a později ztracené), byla Telč – kromě hradu – dobyta 1423 husitským vojskem pak Janem Hvězdou z Vícemilic. Město se dlouho vzpamatovávalo, i když získalo v 15. století další privilegia (jarmark, vaření piva, prodej soli).
V polovině 16. století se ujímá telčského panství Zachariáš z Hradce a nastává doba rozkvětu pro hrad i město. Osvícený a bohatý velmož (též díky sňatku s Kateřinou z Valdštejna) přestavuje velkoryse gotický hrad a přistavuje renesanční zámek. Italští řemeslníci povolaní na zámek pomáhají měšťanům přestavět gotické příbytky a úhledné domy se štíty a podloubím. V té době byl také vybudován městský vodovod, nový špitál, založeny cechy, nové rybníky, nový způsob hospodaření. Zachariáš i ostatní z Hradeckého rodu umírají bez mužských potomků a tak Lucie Otilie, sestra posledního z nich, přivádí na Telč (i na Hradec) r. 1604 svého manžela Viléma Slavatu (známého místodržícího z pražské defenestrace r. 1618) a s ním nový rod.

zdroj: http://www.telc.eu/turista_a_volny_cas/historie

Podle barokní legendy, zaznamenané koncem 18. století Janem Pavlem Bílkem, měly počátky města sahat do poloviny srpna 1099. Tehdy moravský markrabě Otta II. založil jako výraz vděčnosti za vítězství v souboji s knížetem Břetislavem kapli Panny Marie na dnešním telčském předměstí Staré Město.
Podle současného stavu poznatků sahají skutečné počátky Telče do přelomu 12. a 13. století. Tehdy se zde nalézala slovanská osada. Na vyvýšenině nad ní měl místo zeměpanský dvorec, jemuž vévodil románský kostel s věží. V průběhu 13. století se osídlení dále rozvíjelo. Rozšířilo se i na území dnešního Náměstí Zachariáše z Hradce a staroměstského předměstí.
V květnu 1339 přešla celá lokalita z majetku Jana Lucemburského do rukou Oldřicha III. z Hradce. Tato změna byla významným impulsem dalšího rozvoje. Telč se v polovině 50. let 14. století právně konstituovala a stala se městem. Nové vrchnosti přestal vyhovovat zastaralý dvorec a proto si v severním rohu městské zástavby začala budovat gotický hrad. V jeho bezprostřední blízkosti vznikl v letech 1360 - 1370 farní chrám sv. Jakuba. Zároveň bylo postaveno nové opevnění, které sestávalo z kamenných hradeb, dvou bran a soustavy propojených rybníků. Pod hladinou rybníků zanikla původní slovanská osada, ostatní obydlí vně hradeb vytvořila základ pro budoucí telčská předměstí. Městské jádro se od té doby nacházelo uvnitř pevných hradeb. Na jeho území začaly vznikat první stavby, obklopující protáhlé tržiště, dnešní Náměstí Zachariáše z Hradce. Gotický tvar města je dodnes patrný. Dynamický rozvoj Telče roku 1386 zbrzdil požár, jemuž padl za oběť farní chrám s farou a další téměř tři desítky domů.
Následky požáru přiměly hradeckou vrchnost k vydání prvního privilegia městu, ale ani počátek 15. století do města klid nepřinesl. Během tažení Jana Hvězdy z Vícemilic na podzim 1423 byly zřejmě některé stavby poškozeny. Přesto se Telč v listopadu 1437 stala kulisou pro pobyt císaře Zikmunda Lucemburského. Teprve polovina 15. století znamenala uklidnění. Upravoval se panský hrad a svatojakubský farní chrám. Zásluhou Jindřicha IV. z Hradce je pozdně gotické umění v Telči přítomno na mnoha místech. Pozdně gotické období ukončil opět požár, který její vnitřní část postihl roku 1530. K přestavbám měšťanských domů docházelo mezi léty 1535 - 1555, zásadní impuls přinesl do města jeho nový majitel Zachariáš z Hradce. Telč i s přilehlým panstvím získal od svého staršího bratra Jáchyma rodovou úmluvou v září 1550. Brzy poté podnikl cestu do severní Itálie, odkud si přivezl zálibu v renesanční architektuře. V jejím duchu nechal přestavět a zvětšit své zámecké sídlo, které se tak stalo jedním z největších skvostů renesanční architektury v českých zemích. Do dnešních dnů si renesanční tvář uchovala řada domů stojících na náměstí, které získaly podloubí a novou podobu štítů. Telč se stala sídlem děkanství. Kromě Telče stál Zachariáš z Hradce i u renesančních přestaveb nedalekých Slavonic či loveckého zámečku Roštejn, krajinu obohatil novými rybníky.
Po vymření pánů z Hradce se majiteli Telče stali Slavatové z Chlumu a Košumberka. V jejich čele stál Vilém Slavata, který pomohl městu přečkat třicetiletou válku bez větších ztrát. Roku 1650 vymohl na císaři Ferdinandu III. nový znak pro Telč, který se používá dodnes. Manželka Vilémova syna Jáchyma Oldřicha Františka, rozená hraběnka z Meggau, po úmrtí manžela zastávala v letech 1648 - 1657 úřad hofmistryně budoucího českého krále a císaře Leopolda I. V květnu 1651 založila v Telči jezuitskou kolej, k níž brzy přibyly další budovy. Uvnitř hradeb tak vznikl rozsáhlý komplex řádových staveb. Ještě ve druhé polovině 17. století došlo k úpravám a budování. Od sklonku 17. století Telč náležela do vlastnictví nových majitelů. Poslední potomek Slavatů Jan Karel Jáchym odmítl převzít rodové dědictví. Tak získali město Lichtensteinové-Kastelkorni.
K nejvydařenějším dílům náleží barokní poutní cesta Na Dlážkách, která okolo poloviny 18. století spojila centrum města se staroměstským předměstím. V baroku doznala konečné podoby řada průčelí měšťanských domů. V 60. letech 18. století Telč získali Podstatští z Lichtensteina. Již od sklonku 18. století se Telč orientovala na rozvoj školství.
Druhá polovina 19. století dala v Telči vyniknout řadě pozoruhodných osobností. První vlaky do Telče přijely roku 1898.
V rukou Podstatských zůstala až do roku 1945. Na bohatý historický, umělecký a architektonický odkaz se snažila navázat i socialistická správa. Svou pozornost zaměřila především na historické jádro Telče, tedy zámek a domy obklopující náměstí. Roku 1970 prohlásilo Ministerstvo kultury toto území za Městskou památkovou rezervaci. Snaha uchovat svěřené dědictví patří k prioritám i v nejnovější době. Tyto aktivity podpořilo roku 1992 zařazení Telče na prestižní Seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. O tři roky později byl Státní zámek prohlášen Národní kulturní památkou a telčské předměstí Staré Město, unikátní celek lidové architektury sklonku 18. a 19. století s barokním komplexem kostela Matky Boží, špitálu a kaple sv. Rocha, se v témž roce stalo památkovou zónou.

zdroj: https://www.cz-milka.net/pamatky/04-mesta-a-obce/telc/

Období

Statistiky

  • 117 fotek
  • 12 se líbí

Fototechnika

Panasonic DMC-LX3

Kategorie a štítky

Nastavení

Nahlásit album
Slevy 25 % platí na všechny dárky z fotek. Vytvořte si z vašich fotek snadno fotoknihu, plakát, fotky na zeď a další fotoprodukty. Sleva platí po zadání kódu: Vajicka
S kódem: Vajicka Akce platí do 14. 4. 2024
Zjistit více

Vytvořte si fotodárky

Z alb a fotek na Rajčeti nebo i z disku počítače si můžete snadno a rychle vytvořit různé fotodárky pro sebe nebo své přátele.

Reklama

Pokračujte v prohlížení

Jestli se vám album líbí…

Přihlásit se na Rajče Prohlédnout znovu
Spustit prezentaci Zastavit
TIPZměny uložíte také pokračováním na další fotku či video a zrušíte je klávesou ESC.
Přidejte do popisu štítky (např. #svatba #cestování) a fotku či video tak objeví více lidí.
Telč, 2013.
Komentáře Přidat