Váš prohlížeč není podporovaný - stránky se nemusí zobrazit správně. Použijte podporovaný prohlížeč.


Váš prohlížeč není podporovaný - stránky se nemusí zobrazit správně. Použijte podporovaný prohlížeč.
 

reklama

125 fotek, 3.2.2017, 32 zobrazení, architektura, cestování, dokumenty, města, ostatní
Rostock (česky Roztoky) je bývalé hanzovní město v severním Německu. Jde o největší město spolkové země Meklenbursko-Přední Pomořansko. Městská čtvrť Warnemünde, ležící 12 km severně od centra města, se nachází přímo na břehu Baltského moře. Ve městě v současnosti žije zhruba 203 431 obyvatel.
Název města pochází z jazyka polabských Slovanů - v 6. století se tu usídlili Chyžané patřící ke kmenovému svazu Luticů. Ti svou osadu pojmenovali rastok?, čili Roztok - misto, kde se řeka rozšiřuje nebo rozděluje. V průběhu staletí se jméno příliš neměnilo, z let 1165 a 1171 je doložená podoba Rozstoc, dále se pak vyskytovaly různé varianty jako Rostoch, Rotstoc, Rotstoch a Roztoc, až se v roce 1366 jméno konečně ustálilo na dnešním Rostock.

zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Rostock

https://de.wikipedia.org/wiki/Liste_der_Baudenkmale_in_Rostock

https://de.wikipedia.org/wiki/Rostock#Kultur_und_Sehenswürdigkeiten

https://de.wikipedia.org/wiki/Rostocker_Stadtbefestigung#Fischertor
199 fotek a 1 video, únor 2017 až květen 2018, 28 zobrazení, architektura, cestování, dokumenty, města, ostatní
145 fotek, 3.2.2017, 32 zobrazení, architektura, cestování, dokumenty, města, ostatní
Wismar (česky zastarale Vesmiř[1]) je bývalé hanzovní město, dnes důležitý přístav a okresní město v severním Německu. V období do 3. 9. 2011 město tvořilo samostatný městský okres.
Leží ve spolkové zemi Meklenbursko-Přední Pomořansko na pobřeží Baltského moře asi 45 kilometrů východně od Lübecku a 30 kilometrů severně od Schwerinu. Podle údajů z roku 2005 má 45 000 obyvatel, více než dvojnásobek počtu z roku 1905.
V roce 2002 bylo centrum města společně s centrem Stralsundu jako centry hanzovní ligy přidáno organizací UNESCO na seznam světového kulturního dědictví. V centru těchto měst se nachází mnoho významných cihlových budov, typických pro tuto část Německa a dřívější bohatá hanzovní městaPůvodně zde byla slovanská osada Wyszomir. Wismar je poprvé zmiňován v roce 1229, kdy obdržel některá městská práva. V letech 1257 až 1358 byl sídlem Meklenburských knížat. V roce 1259 se s městy Lübeck a Rostock spojila proti četným útokům baltských pirátů. Připojením dalších a k dalším městům vznikla Hanzovní liga. Během 13. a 14. století byl Wismar vzkvétajícím hanzovním městem, kde také působilo mnoho dílen, například na zpracování vlny. Rozkvět i přes odliv obyvatel trval až do 16. století.Po uzavření vestfálského míru v roce 1648 připadl Wismar Švédsku. Od roku 1653 v městě zasedal nejvyšší soud švédských území v Německu. V roce 1803 Švédové zastavili město i s panstvím Meklenburkům, s právem zpětného vykoupení po sto letech. V roce 1903 se Švédsko svých nároků vzdalo. Na přelomu 19. století bylo ve Wismaru mnoho důležitých manufaktur na zpracování železa, asfaltu, ale i papírny a výroba strojů. Rozvinutý byl zejména námořní obchod. Dováželo se uhlí, dřevo a železo. Naopak vyváželo se odtud obilí, máslo a olejniny. Přístav byl však dostupný jen pro lodě s ponorem do 5 metrů a tak s nástupem velkých parních lodí význam obchodu upadal.
V centru města se nachází největší severoněmecké náměstí o rozměrech 100 krát 100 metrů, obklopené elegantními stavbami všech stylů. Na severní straně náměstí stojí klasicistní radnice, postavená v letech 1817 až 1819. Ve středu náměstí stojí Wassserkunst s propracovanou kovanou fontánou dovezenou v roce 1602 z Holandska. Další zajímavostí je gotické skladiště z roku 1380 známé jako Alter Schwede.
Osmdesát metrů vysoká věž chrámu svaté Marie je pouze zbytkem původní impozantní gotické stavby. Cihlový chrám z 13. století byl těžce poškozen během druhé světové války a poté úmyslně zničen východoněmeckým komunistickým režimem v roce 1960.
Wismar je dnes také důležitou obchodní křižovatkou s přístavem a velkou loděnicí pro stavbu velkých lodí.

zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Wismar

https://de.wikipedia.org/wiki/Liste_der_Baudenkmale_in_Wismar

https://de.wikipedia.org/wiki/Wismar#Kultur_und_Sehenswürdigkeiten
155 fotek, 4.2.2017, 40 zobrazení, architektura, cestování, dokumenty, ostatní
Bad Doberan je německé lázeňské městečko u Baltského moře, 30 km východně od Wismaru a 15 km západně od Rostocku. Na JZ okraji města jsou zachovalé zbytky cisterciáckého kláštera s dómem a asi 8 km na SZ je Heiligendamm, nejstarší mořské lázně v Německu.
U původní slovanské osady Dobran nebo Dobřany založil roku 1171 kníže Pribislav cisterciácký klášter, který však po jeho smrti 1179 jeho odpůrci vypálili a všechny mnichy pobili. 1186 byl klášter znovu založen, roku 1232 byl vysvěcen románský kostel, který však 1291 bleskem vyhořel. V letech 1295-1368 byl vybudován dnešní dóm a další klášterní budovy ve slohu cihlové gotiky. Klášter velmi vzkvétal a od roku 1430 byl jeho opat také kurátorem nedávno založené univerzity v Rostocku. Roku 1552 byl klášter zrušen a jeho majetek připadl schwerinskému hraběti. Ve třicetileté válce městečko i klášter silně utrpěly.
Klášter Doberan, asi 3 km JV od středu města, je významná památka cihlové gotiky s velkolepým dómem (trojlodí s věncem kaplí, vnitřní délka 76 m, výška 26 m) s velmi cenným gotickým vnitřním zařízením (křídlový oltář, chórové lavice, triumfální kříž i zvony ze 14. století). Zachovala se také řada klášterních budov (pivovar, sýpky, skladiště, hřbitovní kaple) a hradba velikého klášterního okruhu, vesměs ze 14. století.

zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Bad_Doberan

https://de.wikipedia.org/wiki/Kloster_Doberan

https://de.wikipedia.org/wiki/Doberaner_M%C3%BCnster

http://www.muenster-doberan.de/index.php?id=26
198 fotek, 25.2.2016, 26 zobrazení, architektura, cestování, dokumenty, města, ostatní
Kostel sv. Jakuba (kostel rybářů a námořníků) je gotická trojlodní hala, vysvěcená 1335. Za války nebyl poškozen, takže má poměrně bohaté zařízení, zejména dvoje historické varhany.

zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/L%C3%BCbeck

https://de.wikipedia.org/wiki/Jakobikirche_(L%C3%BCbeck)
216 fotek, 25.2.2016, 37 zobrazení, architektura, cestování, dokumenty, města, ostatní
Lübeck (česky Lubek) je přístavní a kdysi hanzovní město a městský okres na severu Německa. Leží na jihovýchodě spolkové země Šlesvicko-Holštýnsko, při pobřeží Baltského moře. Po hlavním městě Kielu má v této spolkové zemi největší počet obyvatel a rozlohou jde o největší město Šlesvicka-Holštýnska. Středověké centrum města je zapsáno na seznamu světového dědictví UNESCO.
Město leží v Severoněmecké nížině na horním toku řeky Trávy, která se po zhruba 17 km vlévá do Baltského moře. Geografická poloha zvýhodnila město ve vývoji před jinými baltskými přístavy a je důvodem pozdějšího razantního ekonomického rozmachu. Stalo se jedním z center Hanzy (spolek severoněmeckých přístavních měst zabývajících se obchodem).
Roku 1987 byly zachované středověké části města prohlášeny za součást kulturního dědictví UNESCO. Rozhodující pro to byl především příkladný charakter města vyjadřující středověký městský rozvoj, markantní silueta se sedmi věžemi pěti hlavních kostelů a zachovalá zástavba z předindustriální doby.
Centrum města je turistický cíl, zajímavá je hlavně nejstarší část Lübecku. Ta leží z větší části na ostrově mezi řekou Trávou a Wakenitzem. Ostrov se rozprostírá asi kilometr od severu na jih a 1,5 km od západu na východ. Některé budovy jako například Holštýnská brána (Holstentor) leží mimo ostrov. Okruh chráněný UNESCEM zahrnuje ty nejdůležitější stavby Lübecku: radnici, klášter, Koberg (úplně zachovalá čtvrť ze 13. století) Kostel sv. Jakuba, Špitál sv. Ducha, čtvrť patricijských domů 15. a 16. století mezi kostelem sv. Petra a Holštýnskou branou (Holstentor) a solné špýchary (sklady) na levém břehu Trávy.
S Lübeckem je spojen slavný německý spisovatel Thomas Mann, který sem umístil děj svého románu Buddendrookovi, za který získal Nobelovu cenu za literaturu.
Lübecku se říká „město sedmi věží“, které tvoří jeho historickou siluetu. Asi pětina historického města byla v dubnu 1942 zničena náletem, celé město je však pečlivě obnoveno. Mezi hlavní historické památky patří:
Radnice původně ze 13. století, byla 1435 a 1590 rozšířena. Je to cihlová gotická stavba, jedna z nejvýznamnějších radnic v Německu.
Dóm sv. Jana Křtitele na jižním okraji historického města byl založen jako katedrála 1173 Jindřichem Lvem, vysvěcen 1247 a ve 14. století prodloužen gotickým chórem na délku 130 m. Za války byl těžce poškozen, části vnitřního zařízení se však podařilo zachránit.
Farní kostel Panny Marie (za radnicí) je trojlodní gotická stavba se dvěma věžemi z let 1250–1350 a platí za vzor severoněmecké cihlové gotiky (Backsteingotik). Klenba hlavní lodi sahá do výšky 38,5 m, věže dosahují téměř 125 m.
Kostel sv. Jakuba (kostel rybářů a námořníků) je gotická trojlodní hala, vysvěcená 1335. Za války nebyl poškozen, takže má poměrně bohaté zařízení, zejména dvoje historické varhany.
Kostel sv. Petra blízko Holstentor je gotická trojlodní hala z 15. století, která při náletu zcela vyhořela. Z věže vysoké 108 m s vyhlídkovou galerií, kam lze vyjet výtahem, je krásný pohled na město.
Dvě městské brány, slavná Holstentor a Burgtor na severu.
Mnoho historických měšťanských domů z 15.–18. století, včetně domu Buddenbrookových.

zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/L%C3%BCbeck

https://de.wikipedia.org/wiki/Liste_der_Kulturdenkmale_der_L%C3%BCbecker_Altstadt

http://www.luebeck.de/tourismus/sightseeing/sehenswuerdigkeiten/stadttore/muehlentor.html
200 fotek, 23.2.2016, 39 zobrazení, architektura, cestování, dokumenty, města, ostatní
Lüneburg (polabsky Glein) je německé město ležící v spolkové zemi Dolní Sasko přibližně 50 kilometrů jihovýchodně od města Hamburg. Populace města je 71 668 lidí (2013). Jedná se o správní centrum okresu Lüneburg. Městem protéká řeka Ilmenau, která se vlévá do Labe. V okolí města se nacházejí naleziště soli, s níž se ve středověku hojně obchodovalo. Byla odtud vyvážena do Lübecku a dále pak po Baltském moři.
Kdy přesně byla ložiska soli objevena se neví. Podle pověsti zastřelil jednou myslivec bílé divoké prase. Nešlo však o žádné prase albína, nýbrž jeho bělost pocházela od jeho neustálého válení v soli. Kost tohoto solného divokého prasete visí na památku na radnici.

Bezpochyby je více než 1 000 let starý Lüneburg jedním z nejkrásnějších měst celého severního Německa. Druhou světovou válku město přestálo bez újmy, a proto si zachovalo neskutečně krásný středověký obraz.

zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/L%C3%BCneburg

http://www.germany.travel/cz/mesta-kultura/mesta/lueneburg.html

https://de.wikipedia.org/wiki/Liste_der_Baudenkmale_in_L%C3%BCneburg
208 fotek, 7.5.2016, 53 zobrazení, architektura, cestování, dokumenty, města, ostatní
Emauzský klášter neboli klášter benediktinů při chrámu Panny Marie a slovanských patronů, zvaný Na Slovanech či Emauzy, byl založen 21. listopadu 1347 českým králem a římským císařem Karlem IV. Lucemburským pro řád slovanských benediktinů. Nachází se v Praze 2 na Novém Městě, na území vymezeném ulicemi Vyšehradská, Trojická, Pod Slovany a Na Slovanech.
Klášter, zbudovaný na skalnatém pahorku u bývalého farního kostela sv. Kosmy a Damiána, byl součástí Karlova urbanistického plánu výstavby Nového Města pražského (1348). Byl koncipován jako součást systému církevních staveb, které v půdorysu města tvoří kříž. Areál kláštera zahrnuje konventní chrám, jižně přiléhající kvadraturu s rajským dvorem, na západ od ní komplex novějších budov z 1. poloviny 19. a ze 30. let 20. století. Patří do něj i kaple sv. Kosmy a Damiána s raně barokní klenbou.
Na stavbě gotického trojlodního kostela a kláštera se podílela Karlova dvorská huť. Ambit kláštera byl v 60. letech 14. století vyzdoben cyklem 85 nástěnných gotických maleb s paralelami ze Starého a Nového zákona. Autory maleb byli tzv. Mistr emauzského cyklu (jehož jméno není známo), dále Mikuláš Wurmser ze Štrasburku a Mistr Oswald. V 17. a 18. století byly stavby barokizovány a chrámu přibyly dvě raně barokní věže. Klášterní budově přibylo navíc jedno poschodí a v letech 1766–1769 dostala pozdně barokní fasádu. V letech 1880–1890 areál přestavěli beuronští benediktini do novogotické podoby v duchu beuronského slohu. V letech 1929–1930 zahájili úpravu části komplexu podle projektu architekta Bohumila Hypšmana.
Poté, co areál kláštera utrpěl vážné škody při spojeneckém náletu v únoru 1945, bylo přistoupeno v letech 1953–1954 k rekonstrukci kleneb podle návrhů profesora Bedřicha Hacara. Podle projektu architekta Františka Marii Černého byla provedena rekonstrukce kostela, při níž pobořené věže nahradila betonová skořepinová křídla s pozlacenými hroty. Nový oltář, vysvěcený v roce 2003 (světitel arciopat Asztrik Várszegi), byl vyroben podle návrhu akademického sochaře Karla Stádníka.
V ambitu pražského benediktinského kláštera Na Slovanech zvaného též Emauzy se zachoval rozsáhlý cyklus nástěnných maleb z doby Karla IV. Tyto malby, ač značně poničené, jsou pozoruhodné jak svým rozsahem a vysokou uměleckou kvalitou, tak složitou ikonografií. Díky nedávno nalezenému středověkému popisu emauzských maleb je dnes možné zrekonstruovat prvotní rozpětí cyklu a pochopit jeho ideový program. Zjistilo se totiž, že malby nebyly původně pouze v ambitu, ale i v přilehlé kapli, kde se dokonce nacházely ty nejdůležitější výjevy. Cyklus byl inspirován středověkými spisy, které pomocí textu a obrazu uváděly čtenáře do dějin spásy. Základním principem tu byl tzv. typologický způsob biblické exegeze, v němž byly k událostem z Nového zákona přiřazovány starozákonní předobrazy. Malby v ambitu měly své zvláštní poslání, které zřejmě úzce souviselo s výjimečným postavením slovanského kláštera v koncepci Nového Města pražského. Očividně byly také spojeny se slavností Kopí a hřebů Páně, kterou pravidelně doprovázelo velkolepé ukazování svatých ostatků, pořádané na nedalekém novoměstském rynku. Emauzské malby tak kromě jedinečné reprezentace malířského umění Čech druhé poloviny 14. století umožňují nahlédnout i do kulturního a duchovního ovzduší Prahy za vlády císaře Karla IV.

zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Emauzsk%C3%BD_kl%C3%A1%C5%A1ter

http://www.academia.cz/emauzsky-cyklus--kubinova-katerina--ustav-dejin-umeni-av--2012
19 fotek, 22.6.2016, 45 zobrazení, architektura, cestování, dokumenty, města, ostatní
Budova dnešní Nové radnice je úzce spojena s dominikánským klášterem, který začal vznikat vedle staršího kostela svatého Michala ve 13. století. První dominikáni jsou v Brně doloženi v roce 1240, koncem 40. let 13. století začali budovat svůj klášter. Z počátků výstavby pochází západní rameno křížové chodby (u ostatních ramen byly postaveny jen obvodové zdi) a místnost, která s největší pravděpodobností byla kapitulní síní (jiné názory hovoří o refektáři). Zřejmě již od druhé poloviny 13. století se v této kapitulní síni občas konala sněmovní a soudní jednání moravské země (mimo jiné i tzv. provinciální soudy), většinou však probíhala na Špilberku. Brněnské, znojemské, jihlavské a jemnické provinciální soudy sloučil v roce 1348 Karel IV. do jednoho zemského soudu v Brně, který již zasedal v dominikánské kapitulní síni.

zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Nov%C3%A1_radnice_(Brno)
145 fotek, květen 2009 až srpen 2017, 62 zobrazení, architektura, cestování, dokumenty, města, ostatní
Římskokatolický kostel Narození Panny Marie v Roudnici nad Labem byl založen v roce 1333 z rozhodnutí pražského biskupa Jana IV. z Dražic. Byl budován spolu s klášterem augustiniánů na místě bývalého románského kostelíka, který byl po úpravě pojat do nové stavby jako sakristie. Společně se založením rozhodl biskup o přivtělení roudnické fary ke klášteru, které učinil se svolením pražské kapituly listinou ze dne 8. ledna 1334.[1] Kostel byl ve jménu Panny Marie vysvěcen již roku 1340, a celá stavba kostela i kláštera byla v hrubých rysech dokončena v 60. letech 14. století.[2] Stavební práce však pokračovaly až do husitských válek.
Byl poškozen nejprve nájezdem husitů v roce 1421, který zasáhl především klášter, následně také několika požáry. Jako farní kostel v rukou katolíků fungoval do roku 1467, kdy byl předán utrakvistům. Později jej zasáhl další ničivý požár, a to v roce 1676. V letech 1725 až 1734 byl barokně přestavěn a jeho poslední větší oprava se uskutečnila v roce 1938.
Kostel se nachází nedaleko Labe na rohu Komenského a Havlíčkovy ulice a má tři lodě ukončené dobře prosvětleným kněžištěm. Zejména díky dvěma věžím v západním průčelí je dominantou této části města.
Proboštství zde existovalo v letech 1333 až 1467 a dále pak od roku 1594 jako sekulární, od 1. července 1994 přeměněné na farnost. Klášter je výjimečnou památkou gotického umění a barokní gotiky.
Gotický kostel Narození Panny Marie založený Janem z Dražic roku 1333 jako součást augustiniánského kláštera stavěl francouzský architekt Vilém z Avignonu. V letech 1725–1750 ho přestavěl Octavio Broggio ve slohu barokní gotiky. K jižní lodi kostela přiléhá gotická křížová chodba se zbytky fresek.

zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Kostel_Narozen%C3%AD_Panny_Marie_(Roudnice_nad_Labem)
86 fotek, červenec 2011 až srpen 2017, 63 zobrazení, architektura, cestování, dokumenty, města, ostatní
Roudnice nad Labem je barokní zámek ve stejnojmenném městě vlastněný českým šlechtickým rodem Lobkoviců. Postaven byl v letech 1652 až 1684 na skalní ostrožně nad řekou Labe na místě původního staršího románského hradu. Jedná se o čtvrtý největší zámek v České republice. Někdejší hrad zde stával z důvodů ostrahy labské vodní cesty a dále také z důvodů dozoru nad důležitou obchodní stezkou, vedoucí sem z Prahy směrem do Horní Lužice
Na místě skalnatého ostrohu nad řekou Labe se však kdysi tyčil hrad. Jeho stavbu zahájil synovec českého krále Vladislava I., kníže-biskup Jindřich Břetislav. Tento hrad byl druhým českým kamenným hradem, který byl postaven někým jiným než panovníkem. Původní hrad měl přibližně obdélníkový půdorys o rozměrech asi 39 × 15 metrů a byl opatřen větším počtem obranných bašt. Zdi byly silné dva metry a byly zpevněny na severní straně a na nárožích věžicemi. V přízemí stavby se nacházel velký sál, nad ním pak patrně ležela slavnostní síň. Komplex ještě obsahoval menší užitkové budovy jižním směrem, které byly obehnané hradbou s opevněnou bránou. Postupem doby byl hrad goticky dostavován a přestavován. Zasloužili se o to zejména někdejší biskupové a arcibiskupové Jan IV. z Dražic, Arnošt z Pardubic, který zde nechal vystavět mohutnou věž. Hrad býval oblíbeným sídlem většiny pražských biskupů.
Roku 1369 hrad navštívil i císař a král Karel IV., velmi často zde pobýval i arcibiskup Jan z Jenštejna. Jedním z kněží, kteří zde pobývali, byl prý i Jan Hus, který tu údajně byl vysvěcen na kněze. Od roku 1371 se zde nacházela i hradní kaple, pro niž nechal arcibiskup Jan Očko z Vlašimi zhotovit nový oltářní obraz, známý jako Votivní obraz Jana Očka z Vlašimi (dnes umístěný v pražské Národní galerii). Gotické přestavby a dostavby hradu byly ukončeny v roce 1380.
Nicméně římskokatolická církev hrad v roce 1421 nejprve dala zástavou a později i prodala Janu Smiřickému, čímž se zámek už natrvalo dostal do světských rukou české šlechty. Jan Smiřický později, jak se doba měnila, začal s jeho dalším přestavováním, doplňováním a upravováním. V roce 1467 hrad dobyla vojska Jiřího z Poděbrad. Další opravy hradu prováděl později jeho další majitel pan Vilém z Rožmberka. Jeho manželka Polyxena z Pernštejna se po jeho smrti provdala za Vojtěcha Popela z Lobkovic, čímž hrad přešel do rodového majetku Lobkoviců.
V polovině 16. století přibyla na jihovýchod od hradu nová obytná renesanční budova. Za ní pak přistavěli několik menších objektů spojených s hradem chodbou. Celý objekt byl poněkud nesourodý, takže ho pak nechal Václav Eusebius z Lobkovic přestavět na raně barokní zámek, v jehož podobě zůstal dodnes.
V roce 1948 byl zámek zestátněn a dlouhá léta sloužil Československé lidové armádě jako sídlo Vojenské konzervatoře Víta Nejedlého, sídlila zde i místní vojenská správa. Po roce 1989 získala rodina Lobkoviců zámek v restitucích zpět a nechala ho nadále v pronájmu vojenské hudební škole. Výtěžky z nájmu a vstupného byly investovány primárně do oprav areálu. Vojenská škola ale v roce 2008 zanikla. V roce 2009 podnikli Lobkovicové na vlastní náklady další opravy.

zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Roudnice_nad_Labem_(z%C3%A1mek)

Rajce.net je největší česká sociální síť
zaměřená na sdílení fotografií a videí.

Nabízí neomezený prostor zdarma, snadnou a rychlou výrobu fotoknih i jiných fotoproduktů.