Váš prohlížeč není podporovaný - stránky se nemusí zobrazit správně. Použijte podporovaný prohlížeč.


Váš prohlížeč není podporovaný - stránky se nemusí zobrazit správně. Použijte podporovaný prohlížeč.
 

reklama

72 fotek, 11.4.2015, 161 zobrazení, architektura, cestování, města, ostatní
Město leží na pravém břehu řeky Ohře, 9 km západně od Roudnice nad Labem. Samotným městem protéká rameno řeky, zvané Malá Ohře. Nejstarší písemná zmínka pochází z roku 1173. V Budyni se nachází celá řada památek. Dochovala se část městského opevnění ze 13. století s hradební věží,vodní hrad, kostel sv. Václava, kostel Panny Marie Sněžné, barokní most, židovská synagoga a židovský hřbitov.
20 fotek, 6.4.2015, 162 zobrazení, architektura, cestování, ostatní
Městys Brozany nad Ohří, leží na levém břehu řeky Ohře,10 km jižně od Litoměřic.
Archeologické nálezy dokládají osídlení této lokality již od doby kamenné. První písemná zmínka o Brozanech je z roku 1216, avšak původní románské zdivo lodi brozanského kostela svědčí o jejich starší historii. Brozany patřily mělnickým proboštům. Ti na počátku 15.století nechali pro své purkrabí postavit tvrz.

zdroj: http://www.brozanynadohri.cz/historie/
51 fotek, 21.9.2011, 348 zobrazení, architektura, cestování, města, ostatní
Historie chebského hradu se začala psát již na počátku 12. století. Jeho dějiny jsou mimo jiné spojeny s mocným rodem Štaufů, z něhož vzešla řada římsko-německých králů a císařů. Byl to právě jeden z nich, slavný Friedrich Barbarossa, který nechal původní objekt v závěru 12. století přestavět na císařskou falc, jediného reprezentanta tohoto typu hradní architektury na našem území. Do dnešních dnů se dochovalo torzo kdysi honosného paláce, mocná obranná Černá věž a především unikátní dvojitá románsko-gotická kaple sv. Martina, Erharda a Uršuly.

zdroj: http://www.hrad-cheb.cz/cz/pribeh-chebskeho-hradu

Cheb je jedním z nejstarších měst na území Čech. Jeho historie sahá až do 9. století. Poprvé je Cheb připomínán roku 1061 v listině německého krále Jindřicha IV. S tehdejší kolonizační politikou souvisí stavba prvního kamenného hradu. Roku 1157 získal Cheb jako dědictví německý císař Friedrich Barbarossa. Ten nechal starý hrad přebudovat na reprezentativní císařskou rezidenci.
V roce 1322, za vlády krále Jana Lucemburského, bylo město jako dědičná zástava definitivně připojeno k zemím Koruny české. Mělo výsadní postavení samosprávného území.
V 16. století se v katolickém Chebu začaly prosazovat vlivy protestantismu.
Roku 1634 byl v Chebu zavražděn velkovévoda Albrecht z Valdštejna. Ve 2. polovině 17. století a ve století 18. prošlo město výraznou barokní proměnou. Na výstavbě nových budov i přestavbách se podíleli významní architekti a stavitelé z celé Evropy.
Po 2. světové válce byl Cheb 40 let sevřen v železné oponě. Na přelomu 50. a 60. let 20. století prošlo historické městské jádro rozsáhlou rekonstrukcí. Roku 1981 bych Cheb pro svou architektonickou jedinečnost vyhlášen městskou památkovou rezervací.
Cheb se pyšní mnoha architektonickými poklady. Jednou z nejcennějších památek je areál hradu s městským opevněním. Hrad byl postaven na místě původního slovanského hradiště z 9. – 11. století pravděpodobně ve 2. polovině 12. století. Ve 2. polovině 15. století byla k paláci přistavěna hospodářská budova, ve které byli 25. února 1634 zavražděni Valdštejnovi důstojníci. Z původního románského opevnění se zachovala Černá věž a také část východní hradby. Nejlépe dochovanou a nejcennější památkou je dvoupatrová románsko-gotická hradní kaple Sv. Erharta a Uršuly.
Spolu s klášterem byl po roce 1247 postaven Františkánský kostel. Po požáru roku 1270 byl znovu postaven a o 15 let později vysvěcen. Z původní stavby se zachovala sakristie a přilehlá část zdiva kláštera. Křížová chodba kláštera z 1. poloviny 14. století patří k necennějším památkám historického Chebu.
Na počátku 13. století byl postaven chrám, který byl stavěn jako trojlodní románská bazilika. Zachoval se u něho západní portál a spodní část věží. Po požáru roku 1742 byly na věže osazeny barokní kopule. Poslední úpravy byly provedeny roku 1864 – včetně novogotického zastřešení, které bylo zničeno v dubnu roku 1945.
Během 13. století vyrostl na místě kramářských bud a masných krámů komplex 11 domů rozdělených Kramářskou uličkou. Z roku 1472 pochází zobrazení půdorysu těchto dvou bloků domů – půdorys zůstal zachován téměř v původní podobě. Na západní straně náměstí stála třetí řada domů, která však byla zbořena. Tento komplex nazývaný Špalíček tvoří dominantu chebského náměstí.
Z konce 14. století pocházejí nejstarší zmínky o městském domě nacházejícím se v dolní části náměstí. Počátkem 17. století prošel renesanční přestavbou. Do dějin vstoupil tento dům 25. února 1634, kdy zde byl zavražděn Albrecht z Valdštejna. Od roku 1735 je dům ve vlastnictví města a od roku 1873 se zde nachází městské muzeum. Dodnes je v domě zachovaný gotický portál a renesanční průjezd.
Roku 1414 byl dostavěn bývalý špitální kostel řádu Křížovníků s červenou hvězdou vysvěcený jako kostel sv. Bartoloměje. Koncem 2. světové války byl poškozen. V letech 1962 – 1963 byly restaurovány nástěnné malby a od roku 1997 sloužil jako výstavní síň. Poté byl navrácen řádu Křížovníků s červenou hvězdou. Kostel je gotický a má neobvyklé řešení žebrové klenby, která je nesena pouze jedním centrálním pilířem.
Neopomenutelný je také nejstarší zájezdní hostinec U červeného koníčka. Od roku 1531 hostil řadu návštěvníků. Název U dvou arcivévodů získal dům až roku 1806, kdy zde bydleli rakouští arcivévodové Johann a Ludwig.
V letech 1674 – 1688 byl na místě středověkého dominikánského kostela a konventu postaven barokní kostel sv. Václava. Při jeho přestavbě byl změněn půdorys středověké stavby a hlavní průčelí bylo orientováno do Kamenné ulice.
V letech 1708 – 1712 byl postaven bývalý kostel sv. Kláry. Je jednou z nejhodnotnějších církevních památek v Chebu. Po zrušení řádu byl kostel roku 1782 odsvěcen. V současnosti se zde nachází koncertní a výstavní síň Státní galerie výtvarného umění.
V letech 1723 – 1728 byla postavena radnice, která je dodnes dominantou východní strany náměstí. Svou palácovou dispozicí a sochařkou výzdobou patří k nejcennějším památkám města, ačkoli se z ní zachovala pouze část. Od roku 1962 zde sídlí Státní galerie výtvarného umění.
K dalším cenným památkám města patří Gablerův dům. Ve 2. polovině 17. století patřil dům Jezuitům, kteří nechali nad portálem umístit reliéf s postavou Panny Marie. Díky bohatě členěné a zdobené rokokové fasádě patří k nejcennějším památkám z pozdně barokní přestavby v 18. století.
Schirdingerův dům je bezpochyby nejreprezentativnější budovou na náměstí. Dokumentuje rozdílné etapy přestavby města. Svým úzkým průčelím a stupňovitým štítem dokládá podobu gotických domů středověkého Chebu. Renesanční přestavbu dokládá arkádová pavlač na nádvoří.

zdroj: https://www.cz-milka.net/pamatky/04-mesta-a-obce/cheb/
109 fotek, 16.6.2013, 292 zobrazení, architektura, cestování, města
Český Krumlov je město ležící v Jihočeském kraji asi 25 kilometrů jižně od Českých Budějovic. Leží v nadmořské výšce 492 metrů pod Blanenským lesem. Město se rozprostírá v esovitých meandrech řeky Vltavy.

Nejstarší osídlení místa je datováno asi do období 70.000 let před naším letopočtem. Později se zde nacházelo sídliště také v době bronzové a asi 400 let před naším letopočtem také sídliště keltské.

V 6. století se v mís-tech dnešního města nacházelo Slovanské sídliště.

V 9. století vlastnili území Slavníkovci, kteří byli vyvražděni Přemyslovci. Tomuto rodu také zdejší území připadlo a od nich se dostalo do rukou Vítkovcům. Pravděpodobně v roce 1179 se na místě dnešního města usadil Vítek z Prčice. Ten svůj majetek rozdělil mezi čtyři syny.

Ve 30. letech 13. století byl jedním ze synů Vítka z Prčice na levém břehu řeky Vltavy založen hrad. První písemná zpráva o hradu pochází z roku 1253. Na pravém břehu Vltavy v jejím meandru byla roku 1274 založena osada.

Roku 1302 se majetek dostal do rukou pánů z Rožmberka, kteří sem přesídlili. Rožmberkové roku 1309 nechali posta-vit první kostel sv. Víta, později zvětšili hrad a založili novou městskou čtvrť dnes nazývanou Latrán. Zde již před rokem 1334 vznikla původně dřevěná kaple sv. Jošta. Z 1. poloviny 14. století pochází první zprávy o židovských obyvatelích. V polovině 14. století započala výstavba kláštera s chrámem Božího těla. Roku 1388 byla na náměstí zřízena dřevěná kašna.

V letech 1407 – 1439 byl postaven gotický kostel sv. Víta, v jehož základech byl využit původní kostel. Za husitských válek stál Oldřich II. z Rožmberka, tehdejší majitel panství, na straně husitů, ale pak se stal jejich odpůrcem. Roku 1439 se poprvé objevuje zmínka o názvu Český Krumlov. V roce 1459 se prvně uvádí třípatrová Latránská městská brána. Roku 1475 byly otevřeny stříbrné doly, které přivedly do města nové horníky. Roku 1494 byl Krumlov povýšen na královské město. Součástí Krumlova se stala předměstí Horní Brána, Plešivec, Špičák a Za tavírnou. Na konci 15. století byl dostavěn klášterní mnišský ambit a kaple sv. Wolfganga, která byla vysvěcena roku 1491. Od roku 1494 bylo židům zakázáno pobývat ve městě.

Roku 1555 byl ke Starému Městu připojen Latrán. Ve 2. polovině 16. století byl nejvyšším královským purkrabím Vilémem a Petrem Vokem z Rožmberka přestavěn hrad na zámek. Roku 1585 byla zřízena dřevěná hřbitovní kaple sv. Martina. V letech 1598 – 1602 proběhla výstavba Budějovické brány s dřevěným padacím mostem.

Někdy po roce 1600 byla vyčerpána zdejší ložiska stříbra, ale obyvatelstvo se rychle přeorientovalo na zemědělství. Roku 1601 musel Petr Vok z Rožmberka kvůli dluhům panství prodat císaři Rudolfu II. Roku 1611 bylo město poškozeno vpádem Pasovských. Také za třicetileté války byl Krumlov několikrát v obležení císařských vojsk. Roku 1622 daroval císař panství Janu Oldřichu z Eggenberka. Roku 1648 město vyplenili Švédové. V průběhu 16. století byla dřevěná kašna na náměstí nahrazena kamennou.

Roku 1710 byla na Křížové hoře postavena kaple Panny Marie Bolestné a sv. Kříže. Roku 1717 byla původní dřevěná kaple sv. Martina zbořena a vznikla nová. V roce 1719 vymřel rod Eggenberků a panství získali Schwarzenberkové. Ve 2. polovině 18. století se v Krumlově usadila první židovská rodina a počet židů ve městě začal pomalu narůstat.

V 19. století fungovaly v Krumlově mlýny, papírny, pivovary, přádelna lnu a vápenka. Docházelo k rozvoji města, takže byly postupně bourány městské hradby a také všechny brány vyjma Budějovické. Roku 1830 byl ledovými krami poškozen most a při jeho rekonstrukci v roce 1835 byla zbořena Druhá Latránská brána. Roku 1839 jí následovala Horní brána. Roku 1842 pak byla bourána brána v Radniční ulici a jedna z bran v Kájovské ulici. V roce 1843 byla zbořena původní kašna na náměstí a nová byla zřízena u morového sloupu. Roku 1848 povodeň poškodila Latránskou bránu a její okolí, takže brána byla zbořena. Od roku 1849 se do Krumlova mohli svobodně stěhovat židé. V roce 1850 se Krumlov stal okresním městem a vznikla řada českých institucí. Roku 1860 byla zbořena poškozená Mostecká brána a druhá brána v Kájovské ulici. Jako poslední byla v roce 1880 zbořena brána v Široké ulici. Ve 2. polovině 19. století započala těžba tuhy. V průběhu 19. století tvořili velkou část obyvatel města Němci. Postupně se stupňovaly vzájemné výpady.

V letech 1908 – 1909 si židé postavili ve městě synagogu. Po skončení 1. světové války roku 1918 usilovali Němci o připojení k Rakousku, ale 28. listopadu téhož roku obsadila Krumlov Československá armáda. Od 30. dubna 1920 je město oficiálně pojmenováno Český Krumlov. Po podepsání Mnichovské dohody roku 1938 se Krumlov stal součástí Německa a roku 1940 bylo krumlovské panství Schwarzenberkům zkonfiskováno. V roce 1945 byl Krumlov osvobozen a bylo odsunuto německé obyvatelstvo, které nahradili Češi. Po roce 1948 započal rozvoj průmyslu a výstavba sídlišť a budov občanské vybavenosti. V roce 1958 bylo v zámeckém parku zprovozněno provizorní otáčivé hlediště. Roku 1963 byla vyhlášena Městská památková rezervace Český Krumlov. K opravám města však došlo až po roce 1989. Od roku 1992 je město zapsáno na seznamu světového dědictví Unesco.

Nejvýznamnější stavbou města je hrad a zámek Český Krumlov. Významnou dominantu města tvoří četné církevní památky, především gotický trojlodní kostel sv. Víta, který je vysoký 20 metrů, dlouhý 44 metrů a široký 20 metrů. Z dalších jmenujme například minoritský klášter s chrámem Božího těla a mnišským ambitem, kostel sv. Jošta, kapli sv. Martina nebo kapli Panny Marie Bolestné a sv. Kříže na Křížové hoře. K dalším památkám patří židovská synagoga, jediná dochovaná Budějovická městská brána nebo morový sloup a kašna na náměstí.

zdroj: https://www.cz-milka.net/pamatky/04-mesta-a-obce/cesky-krumlov/
84 fotek, 20.2.2015, 300 zobrazení, dokumenty, kultura, události, umělecké
Cílem výstavy je připomenout historii, kulturní význam a umělecké bohatství českých a moravských hradů a zámků v období od desátého do jednadvacátého století a současně prezentovat moderní péči o tuto oblast kulturního dědičtí. Na výstavě se představí téměř 800 exponátů.
Jízdárna Pražského hradu, 5. 12. 2014 - 15. 3. 2015.

zdroj: http://www.praguecityline.cz/kalendar-akci-v-praze/akce/hrady-a-zamky-objevovane-opevovane
79 fotek, 20.2.2015, 264 zobrazení, dokumenty, kultura, události, umělecké
Výstava prostřednictvím vybraných exponátů především z oblastí užitého umění, sochařství, knižní malby a architektury prezentuje vysokou duchovní a uměleckou kulturu benediktinského řádu ve střední Evropě v době raného středověku.
Praha - Valdštejnská jízdárna, 07.11.2014 – 15.03.2015.

zdroj:
http://www.praguecityline.cz/kalendar-akci-v-praze/akce/otevri-zahradu-rajskou-benediktini-v-srdci-evropy-800-1300
93 fotek, 18.2.2015, 403 zobrazení, architektura, cestování, města, ostatní
Královské město Rakovník leží 56 km západně od Prahy. Původní trhová osada,připomínaná již r. 1257, náležela k panství křivoklátskému. Král Václav II. ji v roce 1286 povýšil na město, královským městem je učinil císař Rudolf II. listinou ze dne 27.7.1588.

Informace o městě a památkách:
http://www.infocentrum-rakovnik.cz/mesto-rakovnik/

Na místě Rakovníka stávala osada doložená roku 1119. Patřila k hradu Křivoklátu. Město vznikalo na obchodně příznivé poloze. Potřeby dočasných obyvatel sídliště vyvolávaly vznik nové řemeslné výroby a další směnu s venkovským okolím. Za Václava I., roku 1319, byla kupecká osada povýšena na město. Z této doby pochází městský půdorys. Město bylo nadáno prvními výsadami. Právo trhu bylo základním privilegiem města.
Právo mílové umožňovalo Rakovníku ovládnout ekonomicky kruhový prostor kolem města do vzdálenosti jedné míle. Pod ochranou tohoto práva se rozvíjela řada řemeslných oborů. Vedle sladovníků, to byli bednáři, kráječi suken, kožišníci, koželuzi, ševci, krejčí, mlynáři, pekaři a řezníci, ale také koláři, kováři a tesaři. Na prvním místě především bylo vaření piva. Roku 1422 zasáhl město první z řady ničivých požárů. V letech 1422 - 1453 bylo město v držení Alše ze Šternberka. Značné přínosy plynuly městské pokladně po celý středověk z výtěžků rybníků. Největšího rozmachu dosáhl Rakovník v období od husitských válek do Bílé hory. Přibývaly další pečeti - právo pečetiti červeným voskem, právo užívati znaku, právo souditi hrdelní zločiny a jiné. Největší pýchou občanů byly dvě výsady. Jednou z nich bylo právo opevniti se, udělené Rakovníku králem Jiřím z Poděbrad roku 1471.
V 16. století se začalo stavět zděné opevnění města náhradou za stávající dřevěné valy. Hradba měla okrouhlé bašty a 4 brány - Pražskou na východě, Vysokou (Lounskou) na severu, Lubenskou na jihu a Svatojilskou na západě. V letech 1536 - 1542 bylo město zastaveno Albrechtu hraběti Šlikovi. V roce 1567 zasáhl město požár. Roku 1587 bylo město povýšeno na svobodné město. Druhá výsada byl majestát císaře Rudolfa druhého z roku 1588, jímž bylo město zařazeno mezi královská města.
Třicetiletá válka zasadila městu těžké rány. Krajské a královské město žalostně chátralo a ani v přechodném období mezi feudalismem a kapitalismem, kdy se jiná města rychle vzpamatovávala, se Rakovník z kritické situace nezotavil. V letech 1632 - 1676 se prováděly rozsáhlé opravy hradeb. Roku 1636, 1733, 1751, 1753 a 1772 zasáhly město další ničivé požáry. V roce 1788 bylo sídlo Rakovnického kraje přeloženo do Slaného. Železniční trať z Prahy na Cheb, tzv. Buštěhradská dráha, se nakonec městu vyhnula a nejblíže se mu přiblížila ve stanici Lužná - Lišany.
Město měnilo svou tvář. Změna z feudální do kapitalistické podoby probíhala celé jedno století. Z náměstí zmizela kašna, strouha uprostřed, stará škola před kostelem. Náměstí bylo po 400 letech znovu vydlážděno. K hlavním dominantám minulých století - radnici a kostelu - se připojily budovy městské spořitelny a občasné záložny jako symbolů nových pánů města. Hradby kolem kostela a celý pevnostní val města se rozplynuly v domech a v budově nejstarší české reálky. Hluboké vodní příkopy plné bahna byly zasypány. Přírodní katastrofa v květnu 1872 doprovázená velikou povodní, při níž voda Rakovnického potoka zaplavila celé náměstí, si vynutila regulaci potoka a úpravu jižních částí města. Parková zeleň a sady vytlačily starobylé rybníky.
Dvě desetiletí československého státu znamenaly pro Rakovník další vlnu vzestupu. Půdorysný obraz Rakovníka se v tomto období zvětšil na okrajích o další části. Těžce prožíval Rakovník dny mnichovské krize, 15. březen a zlá léta okupace. S nezapomenutelnými květnovými dny osvobození v roce 1945 přišla i naděje na lepší časy v dalších etapách vývoje Rakovníka.
Město je pravidelného půdorysu s protáhlým ulicovým náměstím. Na náměstí se nachází radnice. Náměstí je na východní straně uzavřené děkanským kostelem sv. Bartoloměje. Z náměstí pravoúhle vybíhají ulice jdoucí k městským hradbám. Dodnes se zachovala Pražská brána za děkanským kostelem a Vysoká věž.
Pražská brána je z roku 1516. Pochází od mistra Jana Kameníka a krov zhotovil Jakub Městecký roku 1517. Roku 1903 byla tato hranolová jednopatrová věž restaurována. Vysoká věž je o maličko mladší. Pochází z let 1519 - 1524. Je od pražského mistra Jana Chocholy a mistra Víta. Krov je z roku 1523 také od Jakuba Městeckého. Roku 1646 byla věž poškozena. V letech 1905 - 1906 byla restaurována.
Dlouhou dobu město existovalo hlavně díky přítomnosti četných rybníků. Jeden z nich, Velký rybník, z roku 1482, zanikl v 19. století. Nový rybník z roku 1533 poskytuje městskému obyvatelstvu osvěžení dodnes.

zdroj: https://www.cz-milka.net/pamatky/04-mesta-a-obce/rakovnik/
84 fotek, 16.2.2015, 365 zobrazení, architektura, cestování, města, ostatní
Město Klatovy založil kolem roku 1260 český král Přemysl Otakar II. na důležité obchodní stezce vedoucí z Čech do bavorského Podunají. Nové sídlo mělo dodnes dobře patrný šachovnicový půdorys s velkým čtvercovým náměstím a důmyslným systémem městského opevnění. První období rozkvětu zažívá královské město již ve 14. stol., kdy mu čeští panovníci udělili celou řadu privilegií. Teprve 16. stol. je však dobou opravdového rozkvětu. Tehdy se řadily Klatovy díky pěstování chmele mezi nejbohatší česká města.

Infomace o městě: http://www.klatovynet.cz/icklatovy/user/prospekty_cz/Vitejte_v_Klatovech_800x210_CJab.pdf

Město Klatovy leží v Plzeňském kraji a je hlavním městem okresu Klatovy.
Oblast Klatov byla osídlena již v pravěku, v době bronzové. Ve 3. století před naším letopočtem území zřejmě obývali Keltové.
Ve 2. polovině 12. století vznikla u obchodní stezky slovanská trhová osada Klatova. V té době také byla zbudována románská rotunda sv. Jiří se hřbitovem. Rotunda byla později přestavěna na kostel sv. Vojtěcha.
Na jih od trhové osady založil okolo roku 1260 Přemysl Otakar II. u obchodní stezky královské město Klatovy. Trhovou osadu vlastnil Soběhrd z rodu Drslaviců, kterému byla zabavena a stala se součástí města. Během 13. století byl postaven gotický děkanský kostel. Byla zahájena výstavba městských hradeb a příkopů. Hradby byly dvojité a obklopené příkopem. Jejich součástí bylo mnoho hranatých a okrouhlých bašt. Již ve 13. století existovaly osady, které dnes tvoří klatovská předměstí. Král Václav II. povolil Klatovům razit mince a jeho nástupce Jan Lucemburský přidal mnohá další práva.
Roku 1331 byl postaven na Hůrce kostel sv. Anny. Král Karel IV. udělil městu další práva.
Na počátku 15. století zdejší obyvatelé popravili dominikánského mnicha, za což roku 1414 uvalil na město papež Jan XXIII. klatbu. V roce 1419 proběhla vzpoura lidu proti církvi. Stoupenci husitů tehdy pobořili dominikánský klášter. V 15. století za husitských válek byly Klatovy centrem husitství. Po bitvě u Lipan zůstali klatovští na straně Jiřího z Poděbrad.
Na počátku 16. století byly Klatovy jedním z nejvýznamnějších českých měst. Roku 1547 byl některým obyvatelům města za účast na protihabsburském povstání zabaven majetek. V letech 1547 – 1557 proběhla výstavba Černé věže. Ve 2. polovině 16. století byla postavena renesanční budova radnice. V průběhu 16. století vznikl v Klatovech židovský hřbitov.
Třicetiletá válka přinesla obléhání města vojsky a několik požárů. Pro město znamenala velký úpadek. Roku 1620 se Klatovy musely vzdát císařskému vojevůdci Marradasovi, který město obléhal. Za to Klatovy postihla konfiskace majetku. V roce 1636 přišli do Klatov jezuité. Roku 1648 bylo město zničeno švédskými vojsky. V roce 1655 byla zahájena výstavba jezuitské řádové koleje se seminářem a o rok později byl u náměstí postaven barokní kostel s katakombami. Podle pověsti začal 8. července 1685 krvácet obraz Panny Marie a nemocní, kteří ho viděli, se uzdravili. V roce 1686 byla postavena kaple Zjevení Panny Marie. Do Klatov pak přicházelo mnoho poutníků a díky tomu město vzkvétalo.
V roce 1751 se Klatovy staly krajským městem. Roku 1773 byla zrušena jezuitská kolej. Roku 1783 byl kostel sv. Vojtěcha zničen výbuchem střelného prachu, který byl v jeho kryptě skladován. V roce 1786 došlo ke zrušení dominikánského kláštera. V průběhu 18. století proběhla barokní přestavba kostela sv. Anny na Hůrce, kostela sv. Martina na Hůrce a hřbitovního kostela sv. Michala.
V roce 1812 bylo založeno latinské gymnázium. V 1. polovině 19. století začaly vznikat ve městě první manufaktury. Rozvíjel se především textilní průmysl, později také kožedělný a strojní. Roku 1849 proběhlo přerozdělení celého území Čech, Klatovy ztratily statut krajského města a staly se městem okresním. Od roku 1866 se na latinském gymnáziu vyučovalo česky. Roku 1870 byla Černá věž poškozena vichřicí, která shodila střechu. V 70. a 80. letech 19. století proběhla výstavba železniční trati. První vlak do Klatov přijel v roce 1876. V 19. století byla postavena židovská synagoga a také byl zrušen kostel sv. Anny na Hůrce. Pomalu začal chátrat, ale koncem 19. století byl přebudován na rozhlednu.
Roku 1945 bylo při bombardování města zničeno železniční nádraží. Nové bylo postaveno až v roce 1959.
Centrum města tvoří velké náměstí. Na náměstí se nachází dům č.p. 149, takzvaná Barokní lékárna, který se také nazývá Panský. Je zapsán na seznamu kulturních památek Unesco. Před radnicí je v dlažbě označeno místo, kam dopadla roku 1870 báň Černé věže, kterou shodila vichřice.
Na severu a východě města jsou dochovány zbytky městského opevnění. V Komenského sadech a na Střelnici je dochována okrouhlá bašta. Za děkanským kostelem se nachází čtverhranná bašta, která sloužila jako kostnice.
Z dalších památek jmenujme židovský hřbitov a synagogu, kapli Zjevení Panny Marie, kostel sv. Anny na Hůrce, kostel sv. Martina na Hůrce nebo hřbitovní kostel sv. Michala.

zdroj: https://www.cz-milka.net/pamatky/04-mesta-a-obce/klatovy/
71 fotek, 14.2.2015, 359 zobrazení, architektura, cestování, města, ostatní
Český Brod je gotické město, které s velkou pravděpodobností založil pražský biskup Jan I. ve 12. století jako trhovou osadu na trstenické stezce, která spojovala Prahu s jižní a východní Evropou. Na město jménem Biskupský Brod (Broda Episcopalis) byla osada povýšena pražským biskupem Janem III. z Dražic pravděpodobně v roce 1268. Současně udělil městu právo na hradby.
V roce 1289 byl Brod již trhovým městečkem. Současný název Český Brod se používá od počátku 14. století.
Za arcibiskupa Arnošta z Pardubic byla okolo roku 1360 dokončena výstavba města, byly vystavěny kamenné hradby se třemi bránami (Pražskou, Kouřimskou a Liblickou) a dvěma fortnami (Žitomířskou a Podměstskou).V druhé polovině 15. století přistoupili Českobrodští k vybudování nového pozdně gotického opevnění. Městské jádro tehdy sevřela hradební zeď s obranným ochozem, kterou po obvodu zpevňovalo nejméně devět otevřených půlválcových bašt. Z nich se v neúplném stavu dochovaly tři na jihovýchodní a východní straně. Před hradbou obíhal příkop, do něhož byla svedena voda z říčky Šembery a rybníků nad městem.
Roku 1437 byl Český Brod povýšen Zikmundem Lucemburským na královské město a dal mu dnešní erb. Během třicetileté války bylo město dvakrát vypleněno.

zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/%C4%8Cesk%C3%BD_Brod
http://cestyapamatky.cz/kolinsko/cesky-brod

Město Český Brod leží ve Středočeském kraji v okrese Kolín. Bylo založeno na vyvýšenině nad potokem Šembera, přímo u jeho brodu. Trhovou osadu na obchodní stezce založil zřejmě pražský biskup Jan I. v 1. polovině 12. století a pravděpodobně současně s osadou vznikl kostel sv. Gotharda.
Roku 1268 udělil pražský biskup Jan III. z Dražic Brodu mnohá práva a povýšil osadu na Biskupský Brod. Roku 1289 byl Brod vypálen Ondřejem z Říčan, ale pražský biskup Tobiáš z Bechyně ho nechal obnovit. Navíc zde nechal postavit tvrz, ze které byly spravovány vsi v okolí, a udělil Brodu další privilegia.
Roku 1315 byla ves, tehdy již nazývaná Český Brod, obsazena Ronovci. V průběhu 14. století vznikly kamenné hradby, byla opravena tvrz a dostavěn kostel sv. Gotharda. Stavební činnost pokračovala i ve 2. polovině 14. století například dlážděním ulic.
Na přelomu 14. a 15. století byla na náměstí postavena radnice. Roku 1406 byla Českému Brodu potvrzena arcibiskupem Zbyňkem Zajícem z Hazmburka městská privilegia. Brod byl v té době na straně krále a katolické církve. Roku 1418 však arcibiskup Konrád z Vechty zastavil obec Janovi Sekretáři z Kostelce nad Černými lesy. Roku 1420 se však Českého Brodu zmocnil císař Zikmund. Roku 1421 byl dobyt Pražany a získal nezávislost, ale roku 1424 byli Pražani poraženi a Brod získal Jan Žižka z Trocnova. Po skončení husitských válek potvrdil císař Zikmund Brodu všechna jeho práva a 4. února 1437 ho povýšil na královské město. Město se pak velmi slibně rozvíjelo a stalo se kolébkou pivovarnictví.
Roku 1512 postihl město požár, ale rozvoj města nezastavil. Český Brod postupně kupoval různé vsi v okolí a roku 1538 obdržel od krále Ferdinanda I. právo pořádat trhy. Ve 40. letech 16. století byla zahájena renesanční přestavba města. Roku 1547, po nevydařeném protihabsburském povstání, zbavil Ferdinand I. město některých práv. Práva mu byla o dva roky později navrácena a město se dále rozvíjelo, je však již tak rychlým tempem.
I na počátku 17. století město kupovalo vsi v okolí a také kvůli tomu se pomalu dostávalo do dluhů. V letech 1618 – 1620 se zúčastnilo i druhého protihabsburského povstání, po jehož skončení mu byl zabaven majetek. Roku 1623 se jeho majitelem stal Karel z Lichtenštejna. Dne 29. dubna 1628 navíc město postihl rozsáhlý požár a dluh města dále rostl. Roku 1639 byl Český Brod vypálen vojsky generála Banera a v roce 1643 švédskými vojsky generála Torstensona. Král pak městu odpustil daně a město začalo shánět finance na opravy, jenže uprostřed práce, 25. srpna 1690, město znovu vyhořelo.
V 18. století probíhaly další opravy, ale činnost měšťanů zpět na počátek vrátil další požár, který město postihl 7. listopadu 1739 a 26. prosince 1739. Město se pak opět začalo vzpamatovávat, ale financí mělo po celé století nedostatek. V letech 1765 – 1772 proběhla přestavba kostelu sv. Gotharda.
V 1. polovině 19. století začal ve městě stoupat počet obyvatel. V polovině 19. století byla dostavěna železnice a ve 2. polovině 19. století se začal rozvíjet průmysl. Vznikl parní mlýn, cukrovar, nové pivovary a postupně začaly vznikat různé kulturní spolky.
V roce 1903 byla postavena plynárna a roku 1923 byla zahájena elektrifikace města. Po skončení druhé světové války se město rychle vzpamatovávalo a začalo se rozšiřovat. Roku 1990 byl Český Brod vyhlášen městskou památkovou rezervací. Centrum města tvoří čtyřúhelníková plocha, z části zastavěná, jejíž jeden roh je zaoblený. Plocha je lemována historickými domy s gotickými sklepy.
Větší část je centrální plochy města je tvořena náměstím Arnošta z Pardubic. V jeho středu se nachází budova radnice a v její blízkosti také nejcennější památka města, kterou je děkanský kostel sv. Gotharda. V prostoru bývalého hřbitova se také nachází bývalá kostnice se šindelovou střechou. V severním rohu náměstí se nachází 40 metrů vysoká samostatně stojící pozdně gotická zvonice ze 16. století.
Menší část centra města tvoří Husovo náměstí, na kterém se nachází novorenesanční radnice.
Z dalších památek města jmenujme například dochované zbytky středověkých hradeb nebo barokní sousoší Svaté Rodiny.

zdroj: https://www.cz-milka.net/pamatky/04-mesta-a-obce/cesky-brod/
46 fotek, 14.2.2015, 198 zobrazení, architektura, ostatní
Románský kostel bazilikálního typu z poloviny 12. století, který se dodnes dochoval v téměř původním stavu.
informace o kostele:
http://cestyapamatky.cz/kolinsko/tismice/kostel-nanebevzeti-panny-marie
50 fotek, červen až červenec 2012, 303 zobrazení, architektura, cestování, města
Informace o památkách v Kutné Hoře:
http://www.kutnahora.cz/index.php?sec=3&cid=184

Kutná Hora je staré historické město, které leží na rozhraní Kutnohorské plošiny a Čáslavské kotliny nad říčkou Vrchlicí. Město vzniklo ve 2. polovině 13. století z malých hornických osad, o čemž vypovídá nepravidelný půdorys historického jádra. Město proslulo ve středověku stříbrnými doly, o jejichž bohatství se opírala i moc českých králů. Těžba stříbrné rudy přinesla městu mimo bohatství také významné postavení druhého města uznávaného hned po Praze. Král Václav II zakládá v roce 1300 mincovnu Vlašský dvůr (dole), kde zahajuje ražbu stříbrné mince "Pražský groš". Zde v roce 1409 vydal známý Kutnohorský dekret. Zároveň bylo vydáno Královské horní právo - Ius regale montanorum, kterým Václav II. stanovil zákony dolování pro celé království.
Od počátku 14. století se původní osady spojily v město, které se začalo rychle rozrůstat v lidnatou aglomeraci, město zároveň získalo statut královského města. Kromě již stojících důležitých staveb Hrádku, Vlašského dvora s mincovnou a Sankturinovského domu byl v letech 1330 - 1420 postaven trojlodní raně gotický kostel sv. Jakuba (dole) s 82 metrů vysokou věží a po roce 1380 začala stavba chrámu sv. Barbory. Roku 1400 si nechal Václav IV. vybudovat dvě patra a kapli přímo v mincovně, čímž si zde zřídil královský palác. Město se stalo sídlem českých králů. V letech 1434 - 1515 byl postavený Kamenný dům, nejstarší zachovalý patricijský dům v pozdně gotickém slohu. V 16. století se začalo projevovat vyčerpání dolů. Naposled se "Pražské groše" razily v roce 1549. Výraznější změny své podoby Kutná Hora zaznamenala v období baroka. Mincovna byla uzavřena roku 1727. Obrovskou újmu způsobily městu švédské vpády ve čtyřicátých letech 17. století. Na přelomu 17. a 18. století se objevily pokusy o otevření důlních ložisek, naděje na oživení hornické slávy se však nesplnily.
Roku 1961 bylo historické jádro vyhlášeno státní památkovou rezervací a v roce 1995 došlo ke slavnostnímu zápisu na listinu kulturních památek UNESCO.

zdroj: https://www.cz-milka.net/pamatky/04-mesta-a-obce/kutna-hora/
60 fotek, 13.12.2014, 334 zobrazení, kultura, ostatní
Výstava v Muzeu hlavního města Prahy představuje obrazy, sochy a grafiky, které vznikly v době Rudolfa II. Termín je od 12. 11. 2014 do 29. 3. 2015.
29 fotek, 5.7.2012, 251 zobrazení, architektura, ostatní
Cisterciácký klášter v Sedlci byl založen v letech 1142–1143 jako nejstarší klášter této řehole v Čechách. Tvořil protiváhu k budoucímu městu, vznikajícímu do určité míry neorganizovaně až chaoticky, a byl samostatně opevněným sídlem s přesně vymezenými vnitřními zónami.
Ve srovnání s ostatními kláštery té doby však až do sklonku 12. století nepředstavoval příliš významné centrum, a dokonce se v roce 1278 uvažovalo o jeho zrušení. To se rázem změnilo nástupem opata Heidenreicha v letech 1282–1283, který byl schopen vytěžit maximum z významné polohy kláštera vůči novému báňskému centru, a především ze skutečnosti, že velké území, na kterém se začalo dolovat, patřilo právě jemu. Klášter profitoval také z lázní a špitálů, které mu patřily, a prostřednictvím malínské fary uplatňoval patronátní právo k nově vznikajícím kaplím a kostelům. Opat Heidenreich nechal zcela přebudovat klášterní areál, jehož středem se stal vrcholně gotický konventní chrám na katedrálním půdorysu. Za jeho éry se stal sedlecký klášter nejbohatší církevní institucí v Čechách, tohoto postavení však využívali i čeští panovníci, kteří nakonec klášter zadlužili, a po Heidenreichově smrti se již z dluhů nevymanil.
V roce 1421 byl klášter vypleněn husitským vojskem a budovy vypáleny. Chrám stál 280 let bez střechy a kleneb, než kolem roku 1700 přistoupil k celkové obnově kláštera opat Jindřich Snopek, který přizval k obnově chrámu architekta Jana Blažeje Santini-Aichela, který zde poprvé realizoval osobitý historizující styl barokní gotiky.

(zdroj: http://www.zmizelakutnahora.cz/cs/archiv/30-Sedlecky-klaster/)
181 fotek, 2.7.2006, 176 zobrazení, architektura, cestování, města
Ke kostelu přiléhají budovy bývalého minoritského kláštera a později přistavěného špitálu. Gotický kostel, na jehož místě stávala původně románská svatyně, vznikal postupně od začátku 13. století, v následujícím století byla postavena kaple sv. Mikuláše a zahájena stavba kláštera. Původní bohatá gotická fresková výzdoba kostela, řadící se k nejvýznamnějším projevům českého nástěnného malířství z poloviny 14. století, byla v horní části hlavní lodi částečně porušena hvězdicovou klenbou z 15. století. V kostele je řada náhrobků, z nichž nejcennější je gotický náhrobek Magdaleny z Gleichenu (1492) z červeného mramoru a renesanční náhrobky pánů Špánovských z Lisova z první poloviny 17. století a dále raně barokní mobiliář.
Založení kláštera je v dosavadní literatuře spojováno s Oldřichem III. (1316-1348), který spolu s kostelem sv. Jana zbudoval klášter, do něhož uvedl minority. Objekt vlastního kláštera je trojkřídlá jednopatrová budova. Rajský dvůr obklopuje křížová chodba s arkádami na pilířích sklenutých křížovou žebrovou klenbou většinou na figurální konzoly. Pouze ve východním křídle se nacházejí gotické konzoly zdobené kružbou. Křížová chodba je pinakotékou gotických maleb, které se nacházejí v několika vrstvách. Nejstarší je východní křídlo (orientováno od vchodu do křížové chodby v západním traktu ve směru hodinových ručiček) započaté v roce 1369, které je dílem kameníků Mikuláše a Ondřeje podle vzoru augustiniánského kláštera v Třeboni. K východnímu křídlu se připojuje bývalá kapitulní síň , (později tzv. soukenická kaple) stavěná ve slohu vrcholné gotiky kolem r. 1375. Sklenutí původní hvězdicovou klenbou na střední sloup a konzoly bylo po požáru r. 1801 nahrazeno klenbou cihlovou a ubourán presbytář.

(zdroj: http://infocentrum.jh.cz/cs/pamatky-a-zajimavosti-mesta/sakralni-pamatky-a-vyznamne-historiske-stavby/kostel-sv-jana-krtitele.html)
64 fotek, 6.8.2008, 177 zobrazení, architektura, ostatní
Románský kostel z doby před rokem 1150, přestavěný nejprve kolem roku 1180 a pak pozdně románsky kolem roku 1230. V 16. století přestavěna původní panská tribuna na kruchtu, v roce 1708 bylo vystavěno šnekové schodiště na věž, přistavěna předsíň a sakristie a nově byla zastřešena věž. Sakristie původně přiléhala ke vstupnímu portálu v severní zdi, který byl při restaurování kostela v letech 1950–53 po zboření sakristie zazděn.
Jednolodní obdélný kostel s dvakrát odstupněnou apsidou a s hranolovou věží v západním průčelí. Apsida a loď nejsou omítnuty. Apsida je členěna lyzénami s obloučkovým vlysem, které stejně jako částečně zachovaný portál v severní stěně lodi pocházejí z přestavby v roce 1240. Nad portálem se ve vnější severní stěně dochovala řada kamenných reliéfů se zvířecími motivy, pocházející z konce 12. století. Reliéfy mají pozoruhodnou podobnost, jak v obsahu, tak i ve formě výzdoby, s benediktýnským kostelem sv. Jakuba v Řeznu (Regensburgu). Loď kostela je plochostropá, půlkruhovitým obloukem se do ni otevírá podvěží s pozdně románskou tribunou. Původní tribuna byla dřevěná, přístupná jednak schodištěm z lodi a také dnes zazděným portálem v severní zdi lodi z přilehlého dvorce. Původní dřevěná tribuna byla zřejmě zničena požárem sousedního dvorce, o čemž by mohl svědčit ohořelý trám v nadpraží vchodu. Triumfální oblouk je odstupňovaný a apsida je sklenuta konchou. V lodi a presbytáři se dochovaly unikátní románské nástěnné malby objevené v roce 1944. Malby jsou provedeny ve dvou fázích, časově od sebe vzdálených zhruba padesát až šedesát let. Malby z prvé fáze pocházejí z doby dokončení kostela po polovině 12. století a zahrnují výzdobu apsidy, triumfálního oblouku a většinu maleb jižní a severní stěny; tyto malby jsou dílem dvou mistrů, jejichž práce se liší rozdílnou kompozicí, jinou charakteristikou figur i jiným způsobem kresby. Malby prvé fáze jsou svým stylem blízké salcburskému malířství kolem poloviny 12. stol. Druhá fáze maleb pochází z doby kolem roku 1240, malby pokrývají západní stěnu, podkruchtí, tvoří emporovou draperii a malby na severní a jižní stěně; ani tyto malby nejsou dílem jednoho umělce a vědomě napodobují starší vrstvu. Na malbách jsou vyobrazeny obrazy: Majestas Domini, pás apoštolů s poprsím Krista uprostřed a legenda o sv. Jakubu (v apsidě), christologický cyklus (na jižní a severní stěně), legenda o sv. Mikuláši (na západní stěně), Kristův křest (na jižní stěně) a ikonograficky nejasné zlomky v podkruchtí. Na severní stěně se mimo to dochovala barokní malba sv. Norberta z přestavby po roce 1708.
(zdroj:http://cestyapamatky.cz/kolinsko/rovna/kostel-sv-jakuba)
98 fotek, duben 2009, 247 zobrazení, architektura, cestování, města
Polička byla založena jako královské město českým králem Přemyslem Otakarem II. v roce 1265. Lokaci provedl Konrád z Limberka (Cunradus de Lewendorf/Conrad von Lewendorf), který sem přivedl osadníky ze severního Německa. Město prosperovalo díky cestě vedoucí ze středních Čech do moravských center a uděleným právům (mílovému, várečnému a hrdelnímu). Jeho původní zástavba byla až na kostel a 4 městské brány dřevěná. V roce 1305 je Polička již zmiňována jako věnné město českých královen. Ve druhé polovině 14. století bylo město vydlážděno, byly stavěny kamenné domy a městské hradby. Opevnění města bylo na vnější straně vysoké 10 m a obsahovalo nově i 19 bašt. Jádro 2,5 m široké hlavní hradby bylo z litého opukového zdiva, které obklopoval tvrdý kámen. Hradby doplňovala předsunutá parkánová zeď a vodní příkop.
Během vlády Jiřího z Poděbrad posílilo město svoji obranu barbakány pro ochranu 4 bran a dalším vodním příkopem. Polička se těšila přízni králů z rodu Jagellonců. V roce 1547 byla však aktivní v odboji proti Ferdinandu I. Habsburskému, za což byla tvrdě potrestána. Byla jí pozastavena práva, zkonfiskován nemovitý majetek a uložena pokuta. Za další peníze muselo město statky za 12 let odkoupit zpět. V roce 1567 byl prováděn v královských městech soupis domů. V Poličce jich tehdy bylo 200. Do města po celé 16. století pronikala renesance, která se projevila např. v kostele sv. Michala. Jeho stavbu řídil od roku 1576 stavitel italského původu Ambrož Vlach. Vnějšek kostela byl sice gotizující, ale vnitřek již plně renesanční. Zároveň s kostelem byla na hřbitově vystavěna též hranolová zvonice.

zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Poli%C4%8Dka

Jméno pozemku "Na políčkách" se objevuje již ve výčtu míst, jejichž správou pověřil král Vladislav II. roku 1167 klášter litomyšlských premonstrátů. 27. září 1265 byla českým králem Přemyslem Otakarem II. vydána zakládací listina města. Město bylo vybudováno k ochraně Trstenické stezky jako královské věnné město.
Za vlády Karla IV., ve 2. polovině 14. století, bylo vybudováno mohutné kamenné opevnění města (vlevo). Souvislý hradební pás je dlouhý 1.220 metrů a obklopuje celé historické jádro města. Hradby mají úctyhodnou šířku 2 až 2,25 metru, jsou až 8 metrů vysoké, zpevněné 19 půlválcovými do města otevřenými baštami. Jedná se o nejzachovalejší hradby ve střední Evropě. Za Jiříka z Poděbrad byly hradby posíleny a doplnily je předsunuté barbakány.
Od 60. let 14. století užívalo město svůj současný znak, který byl však oficiálně městu přidělen až Vratislavem II. Jagellonským roku 1478.
O 1. polovině 18. století se říká, že je to "Zlatý věk poličského měšťanstva". V této době bylo město barokně přestavěno. Jiří Pacák obohatil v letech 1727 - 1731 poličské náměstí dvěma sousošími na kašnách - sv. Michaela a sv. Jiří, skulpturou sv. Jana Nepomuckého a hlavně skupinou sloupů Neposkvrněného početí Panny Marie. Původní gotickou věž obklopila v letech 1739 - 1744 novostavba barokní radnice (vpravo), která je dílem architekta F. M. Kaňky. Dvěma patry v severozápadním rohu prochází kaple sv. Františka Xaverského vysvěcená roku 1751. Z let 1727 - 1731 pochází Mariánský morový sloup na náměstí. Je barokním dílem J. Pacáka.
Ze 70. let 18. století pochází hřbitovní pozdně barokní kostnice. Vysvětil ji biskup Leopold Hay, blízký přítel Josefa Dobrovského i císaře Josefa II.
Od 19. století měla v městě židovská komunita modlitebnu v patricijském domě na náměstí a budovu Zidduk hadin v novoorientálním slohu spojenou se hřbitovem za městem.
Roku 1845 postihl celé město ničivý požár. V letech 1853 - 1865 obnovil František Schmoranz podle plánů A. Vlacha v romantizujícím novogotickém slohu vážně poškozený děkanský chrám sv. Jakuba Většího. Město bylo dlouhé roky opravováno, zpravidla v pozdně klasicistním stylu.
Počátkem 20. století se v Poličce konala rozsáhlá secesní výstavba. Byla postavena budova sokolovny, učitelského ústavu, gymnázia, vznikl tzv. Vaníčkův dům s reliéfem Husova upálení ve štítě od V. Amorta, ve 20. letech Masarykovy školy, Tylův dům a ve 30. letech kostel Českobratrské církve evangelické.
Za 2. světové války se téměř všichni členové židovské komunity stali obětí holokaustu. Od 40. let 20. století se v Poličce pořádají koncertní pásma Dny Bohuslava Martinů a výstavy Východočeského uměleckého salonu.
Od roku 1994 je v radnici veřejnosti přístupná stálá expozice Městské galerie. Roku 1995 byla Polička vyhlášena městskou památkovou zónou a stala se členem sdružení měst "Česká inspirace". Velmi atraktivní je jistě procházka po rekonstruované části hradeb.

zdroj: https://www.cz-milka.net/pamatky/04-mesta-a-obce/policka/
46 fotek, 21.9.2006, 199 zobrazení, architektura, města
Město Benešov nad Ploučnicí bylo založeno v první polovině 13. století. Nedaleko od města stál hrad Ostrý, který však roku 1445 zpustl, a proto byl poté v severozápadní části Benešova postaven panský dvůr.
Roku 1515 od tehdejšího majitele Mikuláše Trčky z Lípy koupili panství bratři ze Salhausenu. Roku 1522 si majetek rozdělili a Benešov získal Bedřich ze Salhausenu. Ten zahájil přestavbu panského dvora na zámek. Z původní stavby byly použity jen některé zdi, ale stavba byla dokončena již roku 1524. V čele uzavřeného nádvoří byl postaven Horní zámek a z jihu k němu přiléhaly dvě budovy. Roku 1534 byla stavba upravena v pozdně gotickém stylu. V letech 1540 – 1544 nechal Bedřich pro svého syna Jana postavit v místech bývalého špitálu a čtyř měšťanských domů Dolní zámek. Když roku 1562 Bedřich zemřel, jeho synovi Janovi zůstal Dolní zámek a druhý syn Bedřich ml. získal Horní zámek. Až do roku 1570 oba bratři vládli společně, ale pak bylo panství rozděleno na dvě poloviny. Jan ihned nechal rozšířit Dolní zámek a Horní zámek byl roku 1571 poškozen požárem a musel být také upravován. Bedřich ml. zemřel roku 1575 a Horní zámek získal jeho další bratr Jáchym. Roku 1576 zemřel i Jan a jeho Dolní zámek převzali jeho synové Antonín a Volf, kteří dokončili otcem započatou výstavbu takzvaného Volfova zámku. Roku 1577 po Jáchymovi zdědily Horní zámek dcery Bedřicha ml. Magdalena a Marie. Po smrti jedné z nich roku 1583 získal její polovinu Horního zámku Kryštof z Hagen. Roku 1589 zemřel Volf a Dolní zámek získala jeho manželka Marie Salhausenová a jejich dva synové. Antonín se roku 1590 pokusil získat také Horní zámek, avšak neúspěšně, získala ho Marie ze Starschedelu rozená Salhausenová, která zemřela roku 1594, takže po ní ho zdědil Haubold ze Starschedelu.
Roku 1601 odkoupil Antonín od Volfových synů zbylou část Dolního zámku. Jelikož se však zadlužil, byl roku 1612 přinucen Dolní zámek přenechat Janu z Vartemberka. Také Haubold panství postupně rozprodával a roku 1613 prodal Horní zámek Jonáši Paustovi z Liebstadtu. Od roku 1614 vlastnil Dolní zámek Radslav starší ze Vchynic, který zemřel bezdětný a majetek odkázal svým synovcům, takže Dolní zámek získal Vilém Kinský ze Vchynic. Od roku 1615 vlastnila Horní zámek Jonášova manželka Anna Paustová. Její synové pak Horní zámek vlastnili společně až do roku 1628, kdy ho prodali Zikmundovi z Wolkensteinu, který ho však již v roce 1631 prodal Janu Zikmundu hraběti z Thunu-Hohensteina. Horní zámek byl za třicetileté války výrazně poškozen, ale o škodách na zámku Dolním nemáme zprávy. Od roku 1633 pak Horní zámek vlastnila Alžběta, dcera Jonáše Pausta a ihned po ní Haubold Paust z Liebstadtu. V roce 1634 byl Vilém Kinský zavražděn a Dolní zámek byl zabaven císařem Ferdinandem II., který ho za věrné služby daroval Janu z Aldringenu. Horní zámek roku 1635 opět získal Jan Zikmund. Jan z Aldringenu brzy zahynul v bitvě a Dolní zámek roku 1636 získala jeho sestra Anna a malou část také Kateřina. Sňatkem Anny s Jeronýmem z Clary přešla část majetku na tento rod. Horního zámku se roku 1645 ujala po zemřelém Janu Zikmundu jeho manželka Markéta Anna z Öttingenu a Baldemu. Většinu Dolního zámku pak od roku 1653 vlastnila Anna a její tři děti a od roku 1664 ho drželi její synové Jan Pavel z Aldringenu a Jan Jiří Marek z Clary. Po smrti Jana Pavla roku 1666 převzal jeho část Dolního zámku Jeroným, ale již od roku 1671 patřil celý zámek Janu Jiřímu Markovi. V roce 1684 zemřela Markéta Anna a Horní zámek získal její syn Michael Osvald z Thunu. Po Michaelově smrti roku 1694 získal zámek jeho bratr Maxmilián hrabě z Thunu.
Roku 1700 zdědili Dolní zámek synové Jana Jiřího Marka – jako první ho spravoval Jan Jiří Marek Clary-Aldringen. Po smrti Maxmiliána z Thunu roku 1701 převzal Horní zámek jeho syn Jan František Josef z Thunu, po němž ho roku 1720 zdědil jeho syn Jan Josef František z Thunu-Hohensteina. Dolní zámek mezitím převzal bratr Jana Jiřího Marka František Karel Clary-Aldringen a po něm jeho syn František Václav, kterému však Dolní zámek sloužil jen jako zdroj financí a pobýval zde jen výjimečně. Roku 1779 přenechal Jan Josef František Horní zámek svému synovi Františku Josefu Janu z Thunu-Hohensteina a v roce 1787 přenechal František Václav Dolní zámek svému synovi Janu Nepomuku, který ho však vůbec nevyužíval a ten rychle chátral.
Roku 1800 zemřel František Josef Jan a Horní zámek připadl jeho synovi Josefu Janu a po něm roku 1810 jeho synovi Josefu Matyáši z Thunu-Hohensteina. Dolní zámek roku 1826 po Janu Nepomuku zdědil jeho syn Karel Josef a po něm roku 1831 jeho syn Edmund Mořic. Horní zámek v roce 1848 Josef Matyáš postoupil synovi Josefu Oswaldu I. Roku 1856 koupil Dolní zámek Karel Lumbem z Malonic a nechal zchátralý zámek zrekonstruovat, ale pak ho roku 1877 prodal Aloisii Černínové, která zahájila výstavbu jižní budovy propojené s původní budovou zdí s bránou. Zřídila okrasnou zahradu s okrasnými dřevinami, fontánou, pahorkem a skleníkem. Roku 1883 zemřel Josef Oswald I. a Horní zámek zdědil jeho syn Josef Oswald II. z Thun-Hohenstein-Salm-Reifferscheid. Roku 1888 prodala Aloisie Černínová Dolní zámek bratrům Martinu a Theodoru Grohmannovým.
Roku 1913 zemřel Josef Oswald II. a zámek zdědil jeho syn Josef Oswald III. Od roku 1926 bylo majitelem Horního zámku město, které zde zřídilo mateřskou školu a muzeum. V roce 1945 byl Grohmannovým Dolní zámek zestátněn dlouhé roky nebyl využíván. V Horním zámku od roku 1950 působila JZD a truhlárna, v Dolním zámku byly od poloviny 50. let byty a od roku 1961 expozice orientálního umění. V roce 1969 Dolní zámek vyhořel, ale byl brzy obnoven a roku 1972 opět zpřístupněn veřejnosti. Horní zámek získal roku 1991 Památkový ústav v Ústí nad Labem, který ho nechal zrekonstruovat a roku 1999 ho zpřístupnil veřejnosti.

zdroj: https://www.cz-milka.net/pamatky/04-mesta-a-obce/benesov-nad-ploucnici/
55 fotek, 5.7.2012, 241 zobrazení, architektura, ostatní
Kostel svatého Jakuba Staršího je gotický městský kostel v Kutné Hoře. Výstavba probíhala od první poloviny 14. století až do 15. století a svým dílem přispěla i parléřovská huť. Je snadno rozpoznatelný díky dvojici věží západního průčelí, z nichž severní měří 84m a jižní nebyla nikdy dostavěna. Chrám je koncipován jako halové trojlodí s křížovou žebrovou klenbou. To znamená, že všechny jeho lodě jsou stejně vysoké – zde 19 m. Na východě je protáhlý presbytář zakončený polygonálním závěrem.
Další informace na wikipedii: https://cs.wikipedia.org/wiki/Kostel_svat%C3%A9ho_Jakuba_Star%C5%A1%C3%ADho_(Kutn%C3%A1_Hora)
82 fotek a 5 videí, květen 2007 až prosinec 2014, 170 zobrazení, architektura, cestování
Zámek vznikl z raně gotického hradu. Založení původního hradu se datuje k polovině 13. století pravděpodobně pány z Hradce. Nejrozsáhlejší stavební úpravy zde proběhly po roce 1485, kdy hrad získal Václav Vencelík z Vrchovišť, který jej nechal vyzdobit rozsáhlými freskami mimořádné kvality, jejichž velká část se dochovala do současnosti. Kolem roku 1550 se do Žirovnice vrátil rod pánů z Hradce a hrad přestavil na renesanční zámek. Koncem 17. století třicetiletou válkou poškozený zámek získali Šternberkové a zůstali zde více než dvě století. Z počátku jejich působení byly v Žirovnici provedeny barokní rekonstrukce. V roce 1917 byla zbořena hláska. V roce 1964 zámek vyhořel. Od 70. do 90. let 20. století proběhly rozsáhlé opravy.
70 fotek, 8.7.2006, 331 zobrazení, architektura
Osek patří k nejstarším cisterciáckým klášterům u nás. Byl založen rodem Hrabišiců již ve 12. století.
V rámci prohlídky uvidíte klášterní kostel Nanebevzetí Panny Marie, křížovou chodbu, rajský dvůr a starý konvent s raně gotickou kapitulní síní. Pod barokní přestavbou zůstalo skryto jádro románské a gotické stavby. V portálu z konce 13. století je umístěna kamenná socha Madony, původně snad určená pro hlavní oltář. Je to nejmonumentálnější plastika první poloviny 14.století v Čechách. Jednou z prvních gotických staveb v Čechách byla výstavba osecké kapitulní síně v letech 1225–1250. Lomenou křížovou klenbu podpírají dva sloupy s bohatě zdobenými hlavicemi. Mezi nimi uprostřed síně stojí největší poklad kláštera – kamenný románský pulpit z roku 1240.

Rajce.net je největší česká sociální síť
zaměřená na sdílení fotografií a videí.

Nabízí neomezený prostor zdarma, snadnou a rychlou výrobu fotoknih i jiných fotoproduktů.