Váš prohlížeč není podporovaný - stránky se nemusí zobrazit správně. Použijte podporovaný prohlížeč.
 

klt 

Benešov nad Ploučnicí, 2006.

46 fotek 21.9.2006 - zobrazení
Město Benešov nad Ploučnicí bylo založeno v první polovině 13. století. Nedaleko od města stál hrad Ostrý, který však roku 1445 zpustl, a proto byl poté v severozápadní části Benešova postaven panský dvůr.
Roku 1515 od tehdejšího majitele Mikuláše Trčky z Lípy koupili panství bratři ze Salhausenu. Roku 1522 si majetek rozdělili a Benešov získal Bedřich ze Salhausenu. Ten zahájil přestavbu panského dvora na zámek. Z původní stavby byly použity jen některé zdi, ale stavba byla dokončena již roku 1524. V čele uzavřeného nádvoří byl postaven Horní zámek a z jihu k němu přiléhaly dvě budovy. Roku 1534 byla stavba upravena v pozdně gotickém stylu. V letech 1540 – 1544 nechal Bedřich pro svého syna Jana postavit v místech bývalého špitálu a čtyř měšťanských domů Dolní zámek. Když roku 1562 Bedřich zemřel, jeho synovi Janovi zůstal Dolní zámek a druhý syn Bedřich ml. získal Horní zámek. Až do roku 1570 oba bratři vládli společně, ale pak bylo panství rozděleno na dvě poloviny. Jan ihned nechal rozšířit Dolní zámek a Horní zámek byl roku 1571 poškozen požárem a musel být také upravován. Bedřich ml. zemřel roku 1575 a Horní zámek získal jeho další bratr Jáchym. Roku 1576 zemřel i Jan a jeho Dolní zámek převzali jeho synové Antonín a Volf, kteří dokončili otcem započatou výstavbu takzvaného Volfova zámku. Roku 1577 po Jáchymovi zdědily Horní zámek dcery Bedřicha ml. Magdalena a Marie. Po smrti jedné z nich roku 1583 získal její polovinu Horního zámku Kryštof z Hagen. Roku 1589 zemřel Volf a Dolní zámek získala jeho manželka Marie Salhausenová a jejich dva synové. Antonín se roku 1590 pokusil získat také Horní zámek, avšak neúspěšně, získala ho Marie ze Starschedelu rozená Salhausenová, která zemřela roku 1594, takže po ní ho zdědil Haubold ze Starschedelu.
Roku 1601 odkoupil Antonín od Volfových synů zbylou část Dolního zámku. Jelikož se však zadlužil, byl roku 1612 přinucen Dolní zámek přenechat Janu z Vartemberka. Také Haubold panství postupně rozprodával a roku 1613 prodal Horní zámek Jonáši Paustovi z Liebstadtu. Od roku 1614 vlastnil Dolní zámek Radslav starší ze Vchynic, který zemřel bezdětný a majetek odkázal svým synovcům, takže Dolní zámek získal Vilém Kinský ze Vchynic. Od roku 1615 vlastnila Horní zámek Jonášova manželka Anna Paustová. Její synové pak Horní zámek vlastnili společně až do roku 1628, kdy ho prodali Zikmundovi z Wolkensteinu, který ho však již v roce 1631 prodal Janu Zikmundu hraběti z Thunu-Hohensteina. Horní zámek byl za třicetileté války výrazně poškozen, ale o škodách na zámku Dolním nemáme zprávy. Od roku 1633 pak Horní zámek vlastnila Alžběta, dcera Jonáše Pausta a ihned po ní Haubold Paust z Liebstadtu. V roce 1634 byl Vilém Kinský zavražděn a Dolní zámek byl zabaven císařem Ferdinandem II., který ho za věrné služby daroval Janu z Aldringenu. Horní zámek roku 1635 opět získal Jan Zikmund. Jan z Aldringenu brzy zahynul v bitvě a Dolní zámek roku 1636 získala jeho sestra Anna a malou část také Kateřina. Sňatkem Anny s Jeronýmem z Clary přešla část majetku na tento rod. Horního zámku se roku 1645 ujala po zemřelém Janu Zikmundu jeho manželka Markéta Anna z Öttingenu a Baldemu. Většinu Dolního zámku pak od roku 1653 vlastnila Anna a její tři děti a od roku 1664 ho drželi její synové Jan Pavel z Aldringenu a Jan Jiří Marek z Clary. Po smrti Jana Pavla roku 1666 převzal jeho část Dolního zámku Jeroným, ale již od roku 1671 patřil celý zámek Janu Jiřímu Markovi. V roce 1684 zemřela Markéta Anna a Horní zámek získal její syn Michael Osvald z Thunu. Po Michaelově smrti roku 1694 získal zámek jeho bratr Maxmilián hrabě z Thunu.
Roku 1700 zdědili Dolní zámek synové Jana Jiřího Marka – jako první ho spravoval Jan Jiří Marek Clary-Aldringen. Po smrti Maxmiliána z Thunu roku 1701 převzal Horní zámek jeho syn Jan František Josef z Thunu, po němž ho roku 1720 zdědil jeho syn Jan Josef František z Thunu-Hohensteina. Dolní zámek mezitím převzal bratr Jana Jiřího Marka František Karel Clary-Aldringen a po něm jeho syn František Václav, kterému však Dolní zámek sloužil jen jako zdroj financí a pobýval zde jen výjimečně. Roku 1779 přenechal Jan Josef František Horní zámek svému synovi Františku Josefu Janu z Thunu-Hohensteina a v roce 1787 přenechal František Václav Dolní zámek svému synovi Janu Nepomuku, který ho však vůbec nevyužíval a ten rychle chátral.
Roku 1800 zemřel František Josef Jan a Horní zámek připadl jeho synovi Josefu Janu a po něm roku 1810 jeho synovi Josefu Matyáši z Thunu-Hohensteina. Dolní zámek roku 1826 po Janu Nepomuku zdědil jeho syn Karel Josef a po něm roku 1831 jeho syn Edmund Mořic. Horní zámek v roce 1848 Josef Matyáš postoupil synovi Josefu Oswaldu I. Roku 1856 koupil Dolní zámek Karel Lumbem z Malonic a nechal zchátralý zámek zrekonstruovat, ale pak ho roku 1877 prodal Aloisii Černínové, která zahájila výstavbu jižní budovy propojené s původní budovou zdí s bránou. Zřídila okrasnou zahradu s okrasnými dřevinami, fontánou, pahorkem a skleníkem. Roku 1883 zemřel Josef Oswald I. a Horní zámek zdědil jeho syn Josef Oswald II. z Thun-Hohenstein-Salm-Reifferscheid. Roku 1888 prodala Aloisie Černínová Dolní zámek bratrům Martinu a Theodoru Grohmannovým.
Roku 1913 zemřel Josef Oswald II. a zámek zdědil jeho syn Josef Oswald III. Od roku 1926 bylo majitelem Horního zámku město, které zde zřídilo mateřskou školu a muzeum. V roce 1945 byl Grohmannovým Dolní zámek zestátněn dlouhé roky nebyl využíván. V Horním zámku od roku 1950 působila JZD a truhlárna, v Dolním zámku byly od poloviny 50. let byty a od roku 1961 expozice orientálního umění. V roce 1969 Dolní zámek vyhořel, ale byl brzy obnoven a roku 1972 opět zpřístupněn veřejnosti. Horní zámek získal roku 1991 Památkový ústav v Ústí nad Labem, který ho nechal zrekonstruovat a roku 1999 ho zpřístupnil veřejnosti.

zdroj: https://www.cz-milka.net/pamatky/04-mesta-a-obce/benesov-nad-ploucnici/
reklama

Jste na konci alba

Sdílet album

Další alba autora
Podobná alba

Rajce.net je největší česká sociální síť
zaměřená na sdílení fotografií a videí.

Nabízí neomezený prostor zdarma, snadnou a rychlou výrobu fotoknih i jiných fotoproduktů.

Partneři

Visa Mastercard Maestro American Express Visa Electron