Litoměřice, městské opevnění.

Název

Litoměřice, městské opevnění.

Popis

Městské opevnění v Litoměřicích
Opevnění původního raně středověkého města dokládají listiny z let 1257 a 1262. Vycházelo od městského hradu k dominikánskému klášteru (dnes Oblastní archiv) a podél hrany údolí Pokratického potoka dále k dnešnímu divadlu, odtud napříč ke kostelu Všech svatých, za starou radnicí k minoritskému klášteru (zůstal mimo jejich obvod) a podél dnešní ulice Na valech zpět ke hradu. Hrad, farní kostel i oba kláštery opevnění zesilovaly. Sestávalo z ? hlavní hradby (7–9 m vysoké a 1,8 m široké) s kulatými baštami (jedna snad zachována východně od paláce hradu) a parkánové zdi 3–4 m vysoké, sledující hlavní zeď v úsecích mimo údolí Pokratického potoka ve vzdálenosti 18 m. Brány byly zřejmě tři: Michalská (ve stejnojmenné ulici), u děkanského kostela a snad i u hradu.
Kolem roku 1350 byly při rozšíření města postaveny nové hradby: mezi hradem a dnešním divadlem nahradily původní opevnění, dále pokračovaly podél hrany údolí potoka ke kostelu Panny Marie (dnes jesuitský), svatého Vavřince a obloukem na konec nové Dlouhé ulice. Odtud zpět k minoritskému klášteru, který se konečně ocitl v jejich obvodu, a ke hradu. Nová hlavní zeď měla nejméně 11 hranolových, zčásti dovnitř otevřených věží, po celém obvodě ji sledoval parkán. Do města se vstupovalo pěti branami: kromě původních Michalské a hradní vznikly Mostecká (na konci Jesuitské ulice), Dlouhá (ve východním vrcholu opevnění) a Nová (v Novobranské ulici). Opevnění se dále upravovalo celé 14. a 15. století, od roku 1513 se stavěl nový parkán s kulatými baštami a vnějšími branami.
Války v 17. a 18. století ukázaly nedostatečnost gotických hradeb. Jednotliví dobyvatelé je proto doplňovali novými hliněnými náspy a bastiony, které byly opět likvidovány. Začal rovněž proces postupného zabírání věží a bašt k neobranným funkcím (zejména dominikánský Lusthaus, tzv. Hvězdárna). Poslední pokusy o zdokonalení opevnění proběhly ještě za napoleonských válek, kdy však obranu přístupu do Čech podél Labe převzala nová terezínská pevnost.
Roku 1806 byl do parkánu u Dlouhé brány vestavěn krajský soud, sousední kulatá bašta sloužila od té doby jako vězeňská kaple. Parkány se postupně upravovaly na sady a zahrady, nebo je zaplňovala dvorní křídla přilehlých domů. V letech 1823–66 zanikly všechny brány.
Při prorážení nové trasy polabské železniční trati v 50. letech 20. století byly odhaleny hradby kolem kláštera kapucínů (soud byl zbořen již roku 1951). To bylo impulsem k jejich obnově, která se postupně v 60.–90. letech rozšířila na celý jejich obvod. Negativním zásahem byla demolice parkánových hradeb při stavbě domu kultury. Jinak se podařilo vytvořit působivé průchozí parkánové terasy nad údolím Pokratického potoka a zapojit do života města většinu zachovalých věží a bašt.

zdroj: http://www.hrady.cz/index.php?OID=6645&PARAM=11&tid=20509&pos=450

Období

Statistiky

  • 120 fotek
  • 22 se líbí

Nastavení

Nahlásit album
Reklama
Reklama

Pokračujte v prohlížení

Jestli se vám album líbí…

Přihlásit se na Rajče Prohlédnout znovu
Spustit prezentaci Zastavit
TIPZměny uložíte také pokračováním na další fotku či video a zrušíte je klávesou ESC.
Přidejte do popisu štítky (např. #svatba #cestování) a fotku či video tak objeví více lidí.
Litoměřice, městské opevnění.
Komentáře Přidat