Název

Praha, dům čp. 156/I zvaný U Klíčů, později U Černého hada.

Popis

Na nároží Husovy a Karlovy ulice, důležitých komunikací Starého Města, najdou návštěvníci správní a výstavní centrum Českého muzea výtvarných umění v Praze (dříve Středočeské galerie). Je umístěno ve třech rekonstruovaných měšťanských domech, které patří ke stavebně nejpozoruhodnějším na Královské cestě. Jejich původ sahá až do raného středověku.
Prostřední dům čp. 156/I zvaný U Klíčů, později U Černého hada, poněkud předstupuje z uliční čáry a upoutává pozornost dvěma vysokými štíty. Galerie v něm má hlavní výstavní prostory. Je z celé skupiny nejstarší. Jeho jádrem byl kamenný románský dvorec, postavený už na sklonku 12. století při staré obchodní cestě vedoucí z Pražského hradu k brodu přes Vltavu a na Vyšehrad. Dodnes se z něho zachovala přízemní obytná část. Byla to rozlehlá čtvercová místnost sklenutá čtyřmi poli křížové klenby a pasy na střední sloupek. Pasy dosedají na římsové konzolky. Osvětlovala ji z jihu úzká obdélná okénka s široce rozevřenou špaletou.
Vcházelo se do ní zprvu pravděpodobně půlkruhovým portálkem z přilehlé valeně zaklenuté prostory. Do menších výklenků se vkládaly kahance. Prostor síně je vzácnou ukázkou interiéru románského domu. Nosné zdivo z lomového kamene, patrné při nynějším vstupu po novém schodišti do suterénu, bylo obloženo pravidelnými řádky pečlivě opracovaných opukových kvádříků. Na zachované části klenby jsou viditelné otisky výdřevy, které zůstaly po jejím odstranění v maltě vyteklé ze spár. Celek působí režným zdivem stroze, ale ušlechtile. Výtvarně náročnějším prvkem je pouze sloupek, vyrůstající z patky s nárožními drápky a zakončený krychlovou hlavicí.
V polovině 13. století románský dvorec zanikl. Na jeho ploše vyrostlo několik domů. Byl postaven dům U Klíčů, přibyly vedlejší levý úzký čp. 229/I a prostorný nárožní dům U Zlaté slámy po pravé straně. Vysoká navážka bránící častým povodním způsobila, že někdejší obytná místnost dvorce se stala sklepem domu U Klíčů. Pozdější četné přestavby a úpravy zničily nebo zastřely gotická průčelí zčásti dřevěných nebo hrázděných domů. Jen dekorativní motiv slepých arkád a konstruktivní oblouky z profilovaných červených, výrazně bíle spárovaných cihel jsou doloženy pod omítkou uliční fronty a uvnitř domu U Klíčů. Funkčně zatím nejasný oblouk prostupující dnes až do druhého patra, se uplatňuje jako výrazný prvek velkého výstavního sálu v prvním patře domu.
Průčelí neobyčejně obohatila dvojice impozantních obloučkových štítů, odvozených z benátské renesance. Jsou členěny pilastry zakončenými čtvrt- a půlobloučky. Nanesené drobné římsy je spíše zdůrazňují a neruší jejich vertikalitu. Tyto štíty jsou dnes nejstaršími svého druhu v Praze. Přes nový motiv navazují na tradici gotických štítů a svou odlišností zdůrazňují rozšíření staršího domu. Dodnes plně ovládají průčelí. Úpravy z druhé čtvrtiny 18. století zanechaly zejména lunetové a křížové klenby v přízemí.
Barokní přestavby a klasicistní úpravy poznamenaly také oba sousední domy. Nárožní dům U Zlaté slámy, nesoucí rovněž popisné číslo 156/I, kde jsou nyní kanceláře, se dnes až na gotické sklepy jeví jako výrazná barokní stavba s mansardovou střechou a bohatým průčelím. Neutěšený stav domu trval od 16. století, přestože v předbělohorském období náležel jednomu z nejmajetnějších pražských obchodníků, Tomáši Haberstreitovi. Ještě roku 1726 byl z valné části dřevěný. Jeho průčelí prostupuje ve třech patrech až po korunní římsu vysoký pilastrový řád. Kultivovaná plastická modelace průčelí se projevuje nejen střídáním vzdutých a zalamovaných nadokenních říms. Štuková výzdoba s antikizujícími hlavami a bustami, s maskarony a páskovými motivy hlavic pilastrů i ostění bývalých krámců v přízemí jsou příznačné pro dobu největší stavební aktivity v barokní Praze kolem roku 1730. Vysoká architektonická úroveň fasády napovídá, že je třeba hledat jejího autora v okruhu významných architektů, projektujících tehdejší pražské palácové stavby.
Třetí dům ustupuje mírně z uliční fronty domu U Klíčů. Také on souvisel s raně středověkou zástavbou. Byl zbudován před rokem 1361 na místě uličky, kterou se vjíždělo do vzpomenutého dvorce. O gotickém původu domu vypovídá zejména zadní trakt, v němž byl objeven portálek z vyspárovaných gotických tvarovek, podobný jako v domě U Klíčů. Poslední přestavby domu během 18. století vtiskly ráz hlavnímu průčelí a spojily zadní trakt klasicistní pavlačí, vysazenou na gotické cihlové zdi vedlejšího domu na krakorcích s čabrakami.

zdroj: http://www.cmvu.cz/cz193m-/domy-v-husove-ulici/

Kategorie a štítky

Nastavení