Název

Roudnice nad Labem, 2015.

Popis

Roudnice nad Labem je město ležící v okrese Litoměřice na levém břehu řeky Labe. Podle vyvěrajícího rudného pramene bylo v minulosti bylo používáno jméno Rúdník a Rúdnica. Již v prehistorické době se u brodu přes řeku nacházela osada. První písemné zprávy pocházejí až z let 1167 a 1176. Již ve 12. století však Roudnice získala městská práva.
Někdy na přelomu 12. a 13. století byl v Roudnici postaven biskupský kamenný románský hrad. Již z roku 1294 pochází zmínka o prvním městském chrámu pevnostního rázu, který stál v západní části města.
Ještě ve 14. století pokračovala stavba hradu, který byl asi 40 metrů dlouhý, 15 metrů vysoký a jeho zdi, které byly na severní straně a na nárožích zpevněné věžicemi, byly silné asi 2 metry. V jeho přízemí byl velký sál a nad ním další síň. Dále se v areálu hradu nacházely užitkové budovy, které byly obehnané hradbou s opevněnou bránou. Jednalo se o první hrad, který nebyl postaven panovníkem. Roku 1310 zde byl také vybudován biskupem Janem IV. z Dražic kostelík sv. Václava. V roce 1333 zde nechal vybudovat klášter Augustinů s chrámem Narození Panny Marie, třetí nejstarší kamenný most v Čechách a také špitál u kostelíku sv. Václava. Pravděpodobně roku 1369 pobýval na zdejším hradě císař Karel IV. Dne 3. března 1378 bylo založeno Nové Město roudnické. Jeho půdorys měl přibližně tvar trojúhelníku a bylo obehnáno hradbami.
V Roudnici byl pravděpodobně roku 1400 na kněze vysvěcen i Mistr Jan Hus. Již 18. července 1410 zde však pražský arcibiskup Zbyněk Zajíc z Hasenburka vydal na Mistra Jana Husa klatbu. V 15. století byla Roudnice několikrát dobyta a vyplněna husity. Roku 1421 do města vtrhnul Jan Žižka, který tudy táhnul od Litoměřic. Jeho vojsko pobořilo kostel a augustiánský klášter. Roku 1425 přišla do Roudnice vojska Jan Roháče z Dubé, roku 1427 bylo město obléháno Pražany a o rok později Václavem Cardou z Petrovic. Roku 1431 se majitelem zdejšího panství stal Jan Smiřický. Za jeho vlády město několikrát vyhořelo. Jan se také dostal do sporů se zemským správcem Jiřím z Poděbrad. Poté byl popraven a v roce 1453 získal hrad s městem Zdeněk ze Šternberka, který však byl také s Jiřím z Poděbrad ve sporu. Roku 1467 král Jiří Roudnici oblehl, poté dobyl a ta se tak stala městem královským. Již o rok později byl držitelem panství Petr ze Semil a na Račiněvsi a poté se na panství vystřídalo několik majitelů.
Na počátku 16. století se roudničtí snažili, aby se město stalo královským. Roku 1534 však přišel požár, který přinesl velký úpadek města. Na počátku 40. let 16. století bylo město svěřeno Karlu Dunajskému z Duban a na Liběšicích. Proběhla oprava hradu, mostu přes Labe a dalších budov. Poté začala vláda polských feudálů. Roku 1577 město získal Vilém z Rožmberka, který zahájil přestavbu hradu. Jihovýchodně od hradu postavena obytná renesanční budova s několika menšími objekty, které byly s hradem spojeny chodbou. Po smrti Viléma získala celý majetek jeho poslední manželka Polyxena z Pernštejna.
V roce 1603 se Polyxena provdala za Zdeňka Vojtěcha Popela z Lobkowicz, který pokračoval v rozšiřování panství. V letech 1609 – 1613 byl taktéž opravován kostelík sv. Václava, který byl poté vysvěcen jako kostel P. Marie Loretánské. V letech 1615 – 1628 proběhla stavba kapucínského kláštera s kostelem sv. Václava. Třicetiletá válka zasáhla město stejně tragicky, jako doba husitská. V roce 1634 a 1639 bylo město pobořeno a vypáleno švédskými vojsky a při nájezdech byl zničen Švédy také kamenný most přes Labe. Poté byla zahájena rozsáhlá přestavba a roku 1684 byla za vlády Václava Eusebia z Lobkowicz dokončena stavba zámku v podobě, jak ho známe dnes. Ten také Roudnici ustanovil jako hlavní a nedělitelný rodový majetek.
Rok 1713 přinesl do Roudnice morovou epidemii, na níž upomíná morová kaple sv. Rozálie. Během 18. století byla také postavena kaple sv. Viléma a kaple sv. Josefa. Ve druhé polovině 18. století byla v Roudnici zřízena textilní manufaktura a nedlouho poté bylo město poněmčeno.
Roku 1826 do roudnického rozsáhlého archivu zavítal historik František Palacký. Ještě před polovinou 19. století byly odstraněny hradby a město se začalo rozrůstat. V letech 1848 – 1850 proběhla stavba železnice, roku 1860 zde byla zřízena pila a o devět let později sladovna a cukrovar. V 70. letech 19. století byl postaven lihovar a v následujícím desetiletí několik velkých strojírenských továren. Konec 19. století přinesl do Roudnice také vodovod.
Pomalu se začal rozvíjet také kulturní život a roku 1900 vzniklo Podřipské muzeum. V letech 1906 – 1910 byl stavěn nový železný most přes Labe. Byl to první most postavený od zničení původního kamenného mostu. Ve 30. letech byly v západním a jihozápadním předpolí města postaveny vojenské pevnosti. Přesto se roku 1938 stala Roudnice pohraničním městem. Postupně sem utíkalo obyvatelstvo z pohraničí a roku 1941 město zaznamenalo velký nápor obyvatel evakuovaných z nepříliš vzdáleného Terezína. V roce 1943 byly muzejní sbírky rozebrány a odvezeny. Dne 10. května 1945 vstoupila do města Rudá armáda. Rok 1945 přinesl zestátnění majetku a cenný depozitář zámku byl odvezen nebo zničen. Od roku 1957 v zámku sídlila Vojenská hudební škola Víta Nejedlého. Ačkoli v minulosti se k rozrůstajícímu se městu přidružovaly okolní obce, největšího růstu se Roudnice dočkala roku 1973, kdy bylo postaveno sídliště Hracholusky.
Z dochovaných staveb může návštěvníky města zaujmout dochované obvodové zdivo a velký přízemní sál hradu. Zajímavý je také mohutný barokní zámek. Dodnes se také dochovaly tři vojenské pevnosti v předpolí města.

zdroj: https://www.cz-milka.net/pamatky/04-mesta-a-obce/roudnice-nad-labem/

Kategorie a štítky

Nastavení