Váš prohlížeč není podporovaný - stránky se nemusí zobrazit správně. Použijte podporovaný prohlížeč.


Váš prohlížeč není podporovaný - stránky se nemusí zobrazit správně. Použijte podporovaný prohlížeč.
 

reklama

27 fotek, 6.8.2011, 52 zobrazení, 87 komentářů | architektura, dokumenty, města, ostatní
Juditin most v Praze byl kamenný most přes řeku Vltavu, jednalo se o předchůdce ležícího po proudu - severně od Karlova mostu. Byl postaven mezi lety 1158 a 1172 a stal se tak nejstarším kamenným mostem v Českých zemích a jedním z nejstarších severně od Alp. V té době byly ve střední Evropě jen dva kamenné mosty, v Řezně a Drážďanech.
Nápad vystavět kamenný most přes Vltavu je přičítán třináctému pražskému biskupovi Danielovi, jenž se po zničení původního dřevěného mostu r. 1157 inspiroval kamennými mosty v Itálii, kde byl se svým knížetem Vladislavem II. na válečném tažení. Štědrou mecenášku našla stavba zejména v králově choti Juditě Durynské, po níž později dostal jméno. Stavbu prováděli stavitelé povolaní z Itálie.
Románský most, jehož vzorem byl zřejmě Kamenný most v Řezně z roku 1146, byl dlouhý 514 m a široký 6,8 m. Vydlážděn byl nepravidelnými křemencovými nebo buližníkovými kvádry a jeho dlažba byla o 4 až 5 m níže oproti současnému mostu. Most byl vybaven novými ledolamy a mohutným kamenným roubením. Založení mostu se provádělo do jímek z kůlů, z nichž se za pomocí šneků či šlapacích kol vyčerpala voda a na jejichž dno stavitelé uložili jílem napěchované dřevěné rošty. Na ně pak kladli těžké kamenné kvádry mostních pilířů.
Most byl dokončen roku 1172. Podle listu kanovníka pražského kostela Vincentia královně Juditě měl vyrůst během pouhých tří let.
V roce 1253 předal Václav I. správu mostu hospitálu bratrstva křižovníků, který vyrostl na Křižovnickém náměstí o rok dříve. K potřebným opravám vybírali špitální bratři na mostě clo a získávali i výnosy z majetku darovaného králem. Při protržení mostu pořádali i sbírky almužen po Čechách.
3. února roku 1342 byl Juditin most zničen povodní. V roce 1357 rozhodl císař Karel IV. o výstavbě nového kamenného mostu, který vystavěla císařská stavební huť. Architekt stavby Petr Parléř vedl těleso mostu paralelně se zničeným mostem, přičemž staroměstské zakončení mostu posunul o několik desítek metrů jižněji do míst, kde nyní stojí Staroměstská mostecká věž.
Jeho zbytky je možno v současnosti spatřit v budově řádu křižovníků s červenou hvězdou na Křižovnickém náměstí, zachovaný oblouk v průplavu pod náměstím a další části ve sklepích domů na Malé Straně. Součástí stavby byly i mostecké věže na obou říčních březích. Do dnešních dob se dochovala upravená Juditina věž na malostranském břehu a hmota staroměstské věže v rizalitu na jihovýchodním nároží křižovnické rezidence. Ze sochařské výzdoby se dochoval Bradáč v nábřežní zdi Křižovnického náměstí a monumentální basreliéf ve výklenku Juditiny věže.

zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Juditin_most
24 fotek, 6.6.2012, 82 zobrazení, 134 komentářů | architektura, dokumenty, města, ostatní
Chrám svaté Barbory je římskokatolický filiální kostel v Kutné Hoře. Z architektonického hlediska se jedná o pětilodní gotickou katedrálu. Důvod jeho výstavby je zcela unikátní. Nebyl totiž vystavěn na popud některé církevní instituce, například kapituly, či pro bohoslužebné potřeby farnosti, nýbrž byl od počátku zamýšlen jako veliká reprezentativní stavba iniciovaná bohatými kutnohorskými měšťany. Podle kanonického práva měl původně status pouhé kaple. Architektonicky ovšem směle konkuroval pražské katedrále. Vyjadřuje dobové napětí mezi Prahou a Kutnou Horou a také mezi Kutnou Horou a sedleckým klášterem, na jehož pozemku bylo město vybudováno a jehož vlivu, ač bylo městem královským, podléhalo. Proto byl kostel také vybudován za městskými hradbami na pozemku pražské kapituly.
Od roku 1995 je zapsán na seznamu Světového dědictví UNESCO.

zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Chr%C3%A1m_svat%C3%A9_Barbory
131 fotek, 17.9.2016, 46 zobrazení, 135 komentářů | architektura, cestování, dokumenty, města, ostatní
V současnosti využívá prostory zámku Slovenská národní galerie pro svou trvalou expozici. Výstava s názvem Lapidárium gotického umění, je nainstalována v přízemí, shromažďuje architektonické fragmenty a kamenné články zámku, jakož i zámecké kaple ze 14. století, transfery nástěnných maleb z bývalé Zvolenské fary z poloviny 15. století. Jsou zde instalovány kopie a faksimile odlitků děl několika nejvýznamnějších dřevořezeb Mistra Pavla z Levoče. V expozici Staré evropské umění v prvním patře jsou prezentovány výběrové kolekce malířských škol - italské, francouzské, vlámské, holandské a německé provenience ze 16. - 18. století. Na druhém patře se nachází expozice lesnického a dřevařského muzea ve Zvolenu s názvem Z historie Zvolena. Kromě toho se zde pravidelně konají další výstavy. V zámecké kapli na východní straně nádvoří se konají římskokatolické, řeckokatolické a pravoslavné bohoslužby, ale i koncerty a sňatky.
Jako oddací síň slouží i rytířská síň v severozápadní části nádvoří..
V královské a sloupové síni a v severozápadní baště se konají různé kulturní a společenské akce.
Na nádvoří zámku je možné také navštívit espresso a čajovnu.
144 fotek, 17.9.2016, 63 zobrazení, 132 komentářů | cestování, dokumenty, ostatní
V současnosti využívá prostory zámku Slovenská národní galerie pro svou trvalou expozici. Výstava s názvem Lapidárium gotického umění, je nainstalována v přízemí, shromažďuje architektonické fragmenty a kamenné články zámku, jakož i zámecké kaple ze 14. století, transfery nástěnných maleb z bývalé Zvolenské fary z poloviny 15. století. Jsou zde instalovány kopie a faksimile odlitků děl několika nejvýznamnějších dřevořezeb Mistra Pavla z Levoče. V expozici Staré evropské umění v prvním patře jsou prezentovány výběrové kolekce malířských škol - italské, francouzské, vlámské, holandské a německé provenience ze 16. - 18. století. Na druhém patře se nachází expozice lesnického a dřevařského muzea ve Zvolenu s názvem Z historie Zvolena. Kromě toho se zde pravidelně konají další výstavy. V zámecké kapli na východní straně nádvoří se konají římskokatolické, řeckokatolické a pravoslavné bohoslužby, ale i koncerty a sňatky.
Jako oddací síň slouží i rytířská síň v severozápadní části nádvoří..
V královské a sloupové síni a v severozápadní baště se konají různé kulturní a společenské akce.
Na nádvoří zámku je možné také navštívit espresso a čajovnu.
23 fotek a 2 videa, 18.12.2016, 136 zobrazení, 172 komentářů | cestování, města, oslavy, ostatní, zábava
92 fotek, 13.9.2016, 90 zobrazení, 187 komentářů | architektura, cestování, dokumenty, města, ostatní
Zvolenský hrad nebo Zvolenský zámek je hrad (zámek) nacházející se v centru Zvolena. Je to národní kulturní památka.
Nachází se na vyvýšené terase na jižním konci Náměstí SNP. Podél západních a severních hradbeb vedou silniční komunikace, na jihu železniční trať.
Původní sídlo moci se nacházelo nad soutokem Slatiny a Hronu na strmém ostrohu v hradě z 12. století, dnes známého jako Pustý hrad. Jeho nepřístupnost však měla za následek, že se král Ludvík I. rozhodl postavit v letech 1360 - 1382 hrad nový a to podle vzoru italských městských kastelů. Hrad byl obnoven na přelomu 15. a 16. století, kdy byl jeho majitelem J. Turzo. V roce 1548 se přistoupilo k renesanční úpravě, kdy bylo dobudováno další patro, nárožní věže a došlo k posunutí dělového bastiónu. Na tehdejší přestavbě se podíleli italští mistři. Pozdější stavební zásahy v podstatě nezměnily tvář hradu. Nejzávažnější přestavba se týkala zbarokizované kaple v roce 1784 a obnovy dvorany, do které byl přenesen dřevěný malovaný strop z roku 1712. Památková obnova se uskutečnila v polovině 20. století.
Za stavbu Zvolenského hradu se zasloužil zejména král Ludvík I. z Anjou, který ho stavěl jako gotický lovecký zámek. Ve své podobě byl dokončen v roce 1382, kdy se stal dějištěm zásnub jeho dcery Marie se Zikmundem Lucemburským. Při historii hradu netřeba zapomínat ani na Jana Jiskru z Brandýsa, který se v 15. století stal jedním z nejmocnějších vojevůdců v Uhersku a hrad byl jedním z jeho sídel od roku 1440 do roku 1462. Hrad často navštěvoval i král Matyáš Korvín se svou manželkou Beatrix, která už později jako vdova využívala hrad jako sídlo od roku 1490. Kolem roku 1500 bylo za Turzů vystavěno vnější opevnění spolu se čtyřmi kulatými baštami a vstupní branou a v polovině 16. století v důsledku tlaku Turků bylo přistavěno další patro se střílnami a nárožními arkýřovými věžičkami. Kolem roku 1590 byl pak přistavěn i dělostřelecký bastion. Hrad prošel postupně několika stavebními úpravami, přičemž ta renesanční mu v podstatě zůstala dodnes. Pro jeho historické, umělecké a architektonické hodnoty byl v minulosti vyhlášen národní kulturní památkou a v 60. letech 20. století zrekonstruován (projekt K. Chudomelka, Stavoprojekt Bratislava, 1964; realizace 1969). Dnes se v něm nachází Slovenská národní galerie, která zde vystavuje své expozice.
Hrad postavili na místě starší církevní stavby, archeologicky zjištěné na dnešním nádvoří při komplexní památkové obnově v 60. letech. Koncepci nového loveckého zámku ovlivnila italská městská architektura šlechtických paláců. Hradní, původně neopevněný palác, vybudovali na čtyřkřídlém půdorysu se dvěma věžemi, začleněnými do půdorysu stavby. Kolem nádvoří obíhala pavlač na kamenných konzolách a prostor mezi dvojicí věží zpřístupnila kamenná arkáda. Důležitou součástí hradu byla patrová reprezentační kaple, ve které byla umístěna i královská empora. Směrem do města byla řada reprezentačních místností s mohutným rytířským sálem, jehož stěny jsou pokryty freskami a je zastropena náročně konstruovaným dřevěným trámovým stropem. Architektonicky výjimečně je řešena i fasáda objektu se zvýrazněním reprezentačního křídla, které je osvětleno okny s kamennými křížovými pruty. Architektura Zvolenského zámku byla vyvrcholením uměleckých snah 14. století, poplatná zjemnění vkusu Anjouovců, kteří na stavbu povolali zkušené evropské stavitele a kameníky. V klenutém průchodu se zachovala gotická sedilia s kružbami a původní fresky. Z reprezentačních prostor osobité místo zabírá kaple s architektonickými prvky zahajované pozdní gotiky, dále rytířský sál a místnosti zaklenuté na střední sloup. Impozantní je i mladší barokní hala z 18. století s dřevěným malovaným kazetovým stropem rozděleným na 78 polí, v nichž jsou symbolické obrazy římských králů a habsburských císařů uspořádány chronologicky a končí obrazem Karla VI.
V současnosti využívá prostory zámku Slovenská národní galerie pro svou trvalou expozici. Výstava s názvem Lapidárium gotického umění, je nainstalována v přízemí, shromažďuje architektonické fragmenty a kamenné články zámku, jakož i zámecké kaple ze 14. století, transfery nástěnných maleb z bývalé Zvolenské fary z poloviny 15. století. Jsou zde instalovány kopie a faksimile odlitků děl několika nejvýznamnějších dřevořezeb Mistra Pavla z Levoče. V expozici Staré evropské umění v prvním patře jsou prezentovány výběrové kolekce malířských škol - italské, francouzské, vlámské, holandské a německé provenience ze 16. - 18. století. Na druhém patře se nachází expozice lesnického a dřevařského muzea ve Zvolenu s názvem Z historie Zvolena. Kromě toho se zde pravidelně konají další výstavy. V zámecké kapli na východní straně nádvoří se konají římskokatolické, řeckokatolické a pravoslavné bohoslužby, ale i koncerty a sňatky.
Jako oddací síň slouží i rytířská síň v severozápadní části nádvoří..
V královské a sloupové síni a v severozápadní baště se konají různé kulturní a společenské akce.
Na nádvoří zámku je možné také navštívit espresso a čajovnu.

zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Zvolensk%C3%BD_z%C3%A1mek
45 fotek, září 2016, 62 zobrazení, 120 komentářů | architektura, cestování, dokumenty, města, ostatní
Zvolen (maďarsky Zólyom, německy Altsohl) je průmyslové město ve středním Slovensku, nedaleko Banské Bystrice v Banskobystrickém kraji. Žije zde 43 047 obyvatel.
V eneolitu se zde nacházelo sídliště, osídlení tu bylo i v době bronzové a římské. Po stěhování národů, přibližně v 8. století byl dnešní Zvolen osídlen Slovany. V roce 1239 existovalo již podle záznamů pod hradem, kterému se říkalo Pustý, několik osad. Nový hrad, ten současný, existuje až od 13. století. Vybudoval ho král Ludvík I. a od 15. století převzal po Pustém hradu funkci centra Zvolenské stolice. Hrad byl později v 16. a 18. století upravován do současné podoby. Rozvoj železnice v době průmyslové revoluce (70. léta 19. století) způsobil, že se město začalo rozrůstat. Během 2. světové války tu bylo důležité centrum Slovenského národního povstání.
Pamětihodnosti:
Zvolenský zámek, renesanční stavba v centru města nad Náměstím SNP, kde je expozice gotických plastik a fresek.
Náměstí s historickými domy a gotickým kostelem sv. Alžběty
Pustý hrad, rozsáhlá zřícenina v lese asi 2 km JZ od centra, nad soutokem Hronu a Slatiny.

zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Zvolen
113 fotek, září 2016, 59 zobrazení, 105 komentářů | architektura, cestování, dokumenty, města, ostatní
Matejov dom,
Matejov dom bol postavený v roku 1479 vo vnútri Mestského hradu a bol včlenený do Baníckej bašty. Je to vysoká štvorposchodová stavba postavená v tesnej blízkosti slovenského kostola. Miestnosti sú zväčša plochostropé, na prízemí a prvom poschodí majú niektoré miestnosti valenú klenbu. Na fasáde je vročenie (1479), reliéfne kamenné erby Mateja Korvína a Beatrix Aragónskej a erb mesta. Priečelie zdobí kamenný balkón. V Baníckej bašte boli počas 16.-17 stor. umiestnené delá, ktoré chránili Mestský hrad od severu. Budova neskôr slúžila ako sklad pušného prachu, ale aj obilia. V 16. stor. tu bol aj mlyn na obilie, preto sa bašta nazývala aj Mlynská. V rokoch 1907-1909 bol Matejov dom zreštaurovaný a bola v ňom otvorená prvá expozícia múzea.
V októbri 2009 Stredoslovenské múzeum otvorilo pre verejnosť novú expozíciu venovanú histórii mesta Banská Bystrica v priestoroch Matejovho domu.
V súvislosti s otvorením novej expozície sa v dňoch 13. - 14. 10. 2009 uskutočnila i vedecká konferencia Múzejníctvo v Banskej Bystrici v kultúrno – spoločenskom kontexte. 1889 - 1909 - 2009. Konferencia sa uskutočnila pri príležitosti výročí Stredoslovenského múzea (rok 1889 – založenie Mestského múzea v Banskej Bystrici, rok 1909 – otvorenie prvej mestskej expozície múzea v Matejovom dome).
Súčasná rekonštrukcia nielen kompletne zrekonštruovala interiér Matejovho domu, ale aj vstavala do Baníckej bašty drevené podlažia. Vznikla tak stála expozícia na troch podlažiach celkovo 470 m2 výstavnej plochy, ako aj moderný klimatizovaný depozitár na vrchných podlažiach a v podkroví, spolu na 300 m2. Ďalšie útulné priestory na prízemí sú pripravené pre malú kaviareň, prevádzkovanú chránenou dielňou.

zdroj: http://www.ssmuzeum.sk/matejovdom.htm
54 fotek, 17.9.2016, 48 zobrazení, 66 komentářů | architektura, cestování, dokumenty, města, ostatní
Thurzov dom
patrí k najstarším zachovaným svetským stavbám v Banskej Bystrici. Je to dvojposchodová renesančná budova postavená na starších gotických základoch.
Dom je ukončený atikou a pokrytý je renesančnou sgrafitovou fasádou. V archívnych prameňoch figuruje už v r. 1495, kedy banský ťažiar Ján Thurzo z Betlanoviec kúpil na námestí v Banskej Bystrici dva domy od richtára Jána Langa z Rožňavy a nechal ich spojiť prestavbou. Na námestí tak vznikol reprezentačný dom, ktorý sa stal sídlom Thurzovsko-Fuggerovskej obchodnej spoločnosti. Na prízemí a na prvom poschodí domu sa nachádzajú dve miestnosti s drevenými trámovými stropmi. Na prízemí domu je unikátna miestnosť s valenou klenbou, s freskami z druhej polovice 15. storočia, tzv. „zelená sieň". Datovanie sa opiera o dva erby, patriace kráľovi Matejovi Korvínovi a jeho manželke Beatrix Aragónskej, umiestnené na vrcholovej osi klenby. Steny zelenej siene zdobia popri rastlinných motívoch aj figurálne výjavy Tanec s medveďom, Sv Juraj v boji s drakom, Danielov sen a objavenie drahého kovu, Kristus a Samaritánka, Posledný súd, Sv. Barbora, Mojžiš, Zuzana a starci a ďalšie. Od roku 2005 do februára 2007 prebiehali v miestnosti komplexné reštaurátorské práce s cieľom zachrániť ohrozenú vzácnu freskovú výzdobu. Finančné prostriedky uvoľnil zo svojich príjmov zriaďovateľ múzea banskobystrický samosprávny kraj, sumou 800 000,-Sk prispela aj Nadácia SPP a.s. Reštaurátorský tím pod vedením Akad. maliara Jozefa Doricu realizoval odborníkmi vysoko hodnotený reštaurátorský zásah. Účinný technologický postup očistenia stien bol na Slovensku použitý po prvý krát. Zelená miestnosť bola slávnostne uvedená do života inauguračným koncertom 18. apríla 2007.
V roku 2007 získala zelená miestnosť cenu časopisu Pamiatky a múzeá v kategórii obnova – reštaurovanie a cenu Ministerstva kultúry SR Fénix - Kultúrna pamiatka roka 2006.

zdroj: http://www.ssmuzeum.sk/thurzovdom.htm
79 fotek a 1 video, 13.9.2016, 102 zobrazení, 163 komentářů | architektura, cestování, dokumenty, města, ostatní
Banská Bystrica je univerzitní město ve střední části Slovenska, ležící ve Slovenském rudohoří. Je centrem Banskobystrického kraje, žije zde 80 000 obyvatel.
Banská Bystrica je poprvé zmiňována již v roce 1255, když ji dal tehdejší uherský král Béla IV. práva na těžbu surovin; těžilo se zde vždy železo, stříbro a zlato. Tímto krokem chtěl nalákat hlavně řemeslníky ze Svaté říše římské. Do města se tak koncem 13. století nastěhovali Němci, tehdy se tu používal název Neusohl. Bystrica právě díky přistěhovalým řemeslníkům vzkvétala. V roce 1494 tu dokonce vznikla společnost Ungarischer Handel (Uherský obchod), která se v nadcházejícím 16. století stala jednou z největších těžebních společností tehdejšího světa.Úspěšný postup Osmanských vojsk uherským územím donutil roku 1589 město opevnit, vznikly tak kamenné hradby. Bystrica byla však jako centrum protestantství ve sporu jak s Maďary a Turky, tak i s Vatikánem. Roku 1620 zde byl zvolen protestantským uherským králem tehdejší princ, Gabriel Betlen. Po tom co se vyčerpaly zásoby mědi se výroba přeorientovala na zpracování dřeva a výrobu papíru, navíc dalším impulsem rozvoje se stala průmyslová revoluce. Usídlilo se sem i katolické biskupství. Ke konci 2. světové války došlo 29. srpna 1944 ke Slovenskému národnímu povstání, jehož byla Banská Bystrica centrem. Po roce 1960, kdy proběhla reforma krajského zřízení, se město stalo jedním ze tří slovenských krajských měst.

zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Bansk%C3%A1_Bystrica
56 fotek, 16.9.2016, 121 zobrazení, 243 komentářů | architektura, cestování, dokumenty, města, ostatní
Výraznú stopu ľudskej činnosti v blízkom okolí predstavujú najstaršie banské štôlne a šachty, ktorých vznik kladú niektorí odborníci do 8. až 9. stor. Údolie Kremnického potoka bolo banícky aj poľnohospodársky kolonizované slovenským a nemeckým obyvateľstvom už pred 14. storočím. Vznik slobodného kráľovského mesta Kremnica je spojený s dátumom 17. november 1328, kedy uhorský kráľ Karol Róbert z Anjou vydal osade Cremychbana privilegiálnu listinu. Podnetom k právnemu povýšeniu osady boli hospodárske a menové reformy Karola Róberta - hlavne zavedenie zemepanskej banskej slobody, t.j. zrušenie monopolného práva panovníka na ťažbu drahých kovov, rozvoj súkromného podnikania ťažiarov a ťažiarskych spoločností, založenie kráľovskej mincovne v bezprostrednej blízkosti baní a hút. Mincovňa začala raziť nové hodnotné obeživo - strieborné groše a denáre, ale aj zlaté florény či dukáty.
Privilegiálna listina zabezpečovala Kremnici rôzne výsady. Kráľ jej daroval pôdu a lesy v okruhu dvoch míľ, obyvateľom (hosťom) udelil právo na banské podnikanie, aj na slobodnú voľbu mestskej rady a richtára, ktorý sa stal najvyššou súdnou inštanciou, zodpovedajúcou sa za výkon funkcie priamo súdu panovníka. Časť obyvateľstva mala domáci pôvod, prichádzali však aj mnohí noví osadníci (hostia), hlavne zo stredoslovenskej banskej oblasti a zo zahraničia (Taliansko, Bavorsko, Rakúsko, Sliezsko, Čechy, Flámsko); minciari boli pozvaní najmä z Kutnej Hory. Kremnica sa v krátkom čase stala sídlom kráľovskej banskej a mincovej komory spravujúcej až 12 stolíc. Do začiatku 16. stor. bola aj sídlom komorského grófa (comesa), ktorý riadil banské podnikanie a ako zástupca kráľa dozeral na ťažbu a spracovanie drahých kovov, na kvalitu a rýdzosť razených mincí, ale zabezpečoval aj výber daní a mýta.
K výsadám časom pribúdali nové, napr. oslobodenie od kráľovského cla a zisk hrdelného práva (1400), právo mešťanov na výčap vína a varenie piva, trhové právo (1425), jarmočné právo (1695).
Prvé dve storočia existencie mesta boli obdobím najväčšieho rozkvetu. Okrem toho, že tu sídlil najvyšší kráľovský banský a mincovný úrad, Kremnica stála aj na čele hospodárskeho a politického zväzku 7 stredoslovenských banských miest - Kremnica, Banská Štiavnica, Banská Bystrica, Nová Baňa, Pukanec, Ľubietová, Banská Belá (najstaršia písomná zmienka o spoločnom rokovaní je z r. 1388). Zväz slúžil najmä na obranu ich práv, rozhodoval o spoločnom postupe v politických, vojenských i hospodárskych otázkach, mal spoločný súdny tribunál, pečať, vytvoril protestantskú cirkevnú úniu, mal aj spoločného lekára, kata či niektoré cechy. Postupne však spolupráca slabla a v 2. polovici 19. stor. únia zanikla.Dôležitú úlohu v dejinách mesta zohrali aj remeslá a obchod. Remeselníci sa postupne začali združovať do cechov, ktoré mali za úlohu hájiť ich záujmy a kontrolovať kvalitu výrobkov. Najstaršia zmienka o cechoch je z r. 1465. Existovali tu potravinárske, textil, kožu, drevo, hlinu, sklo, vosk a kov spracujúce, stavebné i ďalšie remeslá - holičstvo, lekárnictvo, hodinárstvo, kníhviazačstvo, výroba organov. Cechovú sústavu v r. 1872 nahradil systém živností. Začala sa intenzívnejšie rozvíjať továrenská výroba. K najstarším patrili mlyny, mestský pivovar, tehelňa, továrne na výrobu farby, papiera, kameniny, na spracovanie koží, výrobu hlinených fajok, izolačných materiálov, škatúľ, stoličková továreň, gombičkáreň atď.O osobitnom postavení mesta svedčia aj návštevy panovníkov a ďalších osobností. Kremnicu zrejme navštívil už jej zakladateľ Karol Róbert z Anjou. Zo stredovekých panovníkov to boli ešte Žigmund Luxemburský (1404, 1419, 1423, 1424) a Matej Korvín (1478, 1479). Roku 1528 prevzali mesto osobne do svojej správy Ferdinand I. Habsburský a jeho sestra kráľovná Mária. K najvzácnejším sa radia návštevy cisára Františka Lotrinského (1751) a kráľa Jozefa II. s bratom Leopoldom (1764). Pripravené boli so všetkou pompou, lebo mali pre mesto, bane a mincovňu, prechádzajúce v tom čase obdobím opätovnej prosperity, prestížny význam. Zachovalo sa veľké množstvo pamiatok, pripomínajúcich túto slávnu éru. V r. 1852 sa v meste počas okružnej jazdy po Uhorsku zastavil cisár František Jozef I. Kremnicu navštívil aj bulharský kráľ Ferdinand I. Coburg (1909), ktorý ako prvý pricestoval automobilom.
Príjmy z banského a mincovného podnikania sa prejavili aj v úrovni vzdelanosti, kultúry a umenia v meste. Bohaté tradície s koreňmi v stredoveku má kremnické školstvo. Hoci najstaršia písomná zmienka o mestskej škole je z polovice 15. stor., určite tu pôsobila už skôr. Najprv pri fare, neskôr podporovaná mestom. Mestská latinská škola patrila k najstarším na Slovensku, od 16. stor. tu pôsobila dievčenská škola, s pomocou františkánov bolo r. 1768 založené gymnázium. Tradícia silného školstva sa prejavila aj v 20. storočí - postupne tu vznikla celá sústava školských zariadení pre sluchovo postihnuté deti, rôzne edukačno-sociálne zariadenia, r. 1966 bola založená Stredná umeleckopriemyselná škola (Škola úžitkového výtvarníctva) s charakteristickými odbormi - rytectvo, kováčstvo, odlievanie, šperkárstvo. Kým v 1. polovici 19. stor. mesto prežívalo skutočnú krízu v súvislosti s prerušením banskej činnosti, v ďalších desaťročiach sa situácia zlepšila získaním kontroly nad lesným úradom a vysúdením lesov. Zastavil sa odliv obyvateľstva, mesto pristúpilo k budovaniu škôl, vodovodu atď. Mimoriadny stavebný ruch vyvolalo budovanie železničnej trate Vrútky - Hronská Dúbrava vr. 1869-72. Pri železnici vyrástli aj nové štvrte a drobné priemyselné podniky. Kremnica nabrala nový dych.
Žiaľ, v 80. rokoch 19. storočia v dôsledku banskej činnosti pod mestom došlo k deštrukcii niektorých pamiatok - pre statické poruchy museli asanovať Kostol Panny Márie Snežnej na námestí (1880), o dve poschodia bola znížená radnica na Mestskom hrade aj hradby (1887); z dopravných dôvodov odstránili časť mestských hradieb, zbúrali Hornú aj Bystrickú bránu. Historické jadro najviac utrpelo na konci II. svetovej vojny, keď ho podpálili fosforom. Po zaradení Kremnice do zoznamu mestských pamiatkových rezervácií mnohé zničené objekty v r. 1950 nahradili citlivo riešené novostavby.

zdroj: http://www.visitkremnica.com/historia-mesta/
38 fotek, 16.9.2016, 64 zobrazení, 65 komentářů | architektura, cestování, dokumenty, města, ostatní
Karner sv. Ondreja je najstarším objektom hradu – z polovice 13. storočia. Je to dvoj-podlažná kruhová stavba postavená v neskororománskom a gotickom slohu, pôvodne zasvätená sv. Michalovi. Prvá písomná zmienka o kaplnke ako karner pochádza až z roku 1506. Zachovala sa spodná časť karnera – kostnica s románskou šesťdielnou klenbou s neprofilovanými kamennými rebrami a šesťuholníkovým svorníkom. Horná časť je gotická zo 14. storočia, s gotickými kamennými prvkami a v interiéri s reštaurovanými nástennými maľbami baníkov i svätcov.

zdroj: http://www.kremnica.sk/pamiatky/#Banicke_domy
53 fotek a 1 video, září až říjen 2016, 65 zobrazení, 128 komentářů | architektura, cestování, dokumenty, města, ostatní
Mestský hrad vznikal postupne od 13. až do 15. storočia. Obranný systém hradného areálu pochádza zo 14. storočia a spevňovali ho bašty- severná, západná – malá veža a východná – banícka bašta a pravdepodobne i južná. Teraz sú to objekty severnej a južnej vstupnej veže, hodinová veža a banícka bašta. Areál mestského hradu je od roku 1970 národnou kultúrnou pamiatkou.
Kostol sv. Kataríny – rímsko-katolícky. Pôvodne dvojloďový neskorogotický kostol z polovice 15. storočia vznikol prestavbou staršieho objektu zo 14. storočia, pod menom sv. Katarína sa prvýkrát spomína v roku 1526, kostol v roku 1560 vyhorel a najviac bola poškodená veža. Takmer štvorcový halový dvojloďový kostol s južnou a severnou kaplnkou má svätyňu zaklenutú sieťovou klenbou, na svorníku s letopočtom – 1488, kedy bola nová svätyňa vysvätená, polia klenby svätyne sú zdobené výmaľbami svätcov, na stenách svätyne sú kamenné epitafy; dvojlodie kostola má obkročnú klenbu s kamennými rebrami a neogotickou pásovou maľovanou výzdobou, v poliach čiastočne s rastlinnými motívmi. Severné a južné oratórium sú prístupné točitým kamenným schodiskom, chór na západnej strane lode kostola má nový organ. Organ je porovnateľný s parametrami organov európskej úrovne. Interiér kostola je neogotický z roku 1885; krídlové oltáre – hlavný (sv. Kataríny) a štyri bočné oltáre sú bohato zdobené a pozlátené. Pod kazateľnicou je v stene osadené kamenné poprsie muža (s polychrómiou) zo zač.16. storočia. Na bočnom oltári je neskorogotická socha Madony z obdobia okolo roku 1500. Renesančná mramorová krstiteľnica s neogotickým vekom je umiestnená v južnej kaplnke.
Opevnenie hradu je gotické, postavené koncom 14. storočia ako dvojitý hradobný múr s bránou a tromi baštami. Pri Stornovej obnove boli hradby značne znížené a zakončené cimburím. Na opevnenie hradu nadväzuje opevnenie mesta.
Severná – vstupná brána: Pred bránou bola pôvodne hlboká priekopa preklenutá dreveným gotickým padacím mostom, neskôr v roku 1886 nahradená murovaným. Vstupná veža s bránou a prejazdom zo 14. storočia je začlenená do hradobného parkanového systému. Samotná hranolovitá štvorpodlažná veža s priechodom na prízemí má z vonkajšej strany v podstrešnom podlaží kľúčové a štrbinové otvory, ktoré v rámci fortifikačného systému slúžili ako strieľne. V strede nad vstupom je kamenný smolný nos. Na južnej fasáde je reštaurovaná časť renesančných omietok, tieto sa zachovali i v interiéri.
Karner sv. Ondreja je najstarším objektom hradu – z polovice 13. storočia. Je to dvoj-podlažná kruhová stavba postavená v neskororománskom a gotickom slohu, pôvodne zasvätená sv. Michalovi. Prvá písomná zmienka o kaplnke ako karner pochádza až z roku 1506. Zachovala sa spodná časť karnera – kostnica s románskou šesťdielnou klenbou s neprofilovanými kamennými rebrami a šesťuholníkovým svorníkom. Horná časť je gotická zo 14. storočia, s gotickými kamennými prvkami a v interiéri s reštaurovanými nástennými maľbami baníkov i svätcov. Malá (hodinová) veža na západnej strane areálu – v parkanovom múre hradieb, pochádza tiež zo 14. storočia a má štyri podlažia oddelené kamennými rímsami. Vo veži sú umiestnené barokové zvony. Dočasný názov hodinová mala, keď na predposlednom podlaží boli umiestnené hodiny. Vstupné zámocké schodisko a južná veža. Zastrešené schody boli pristavané v poslednej tretine 18. storočia k staršiemu základu veže. V horných priestoroch sú umiestnené zvony.
Radnica (bývalá) – pôvodne štvorpodlažná obytná veža obdĺžnikového tvaru pochádzala z konca 14. storočia, bola vstavaná medzi hradobné múry. Po požiari sa radnica presťahovala do mesta. Poddolované územie časti pod mestom v 19. storočí a následný zosuv pôd po zemetrasení v roku 1879 spôsobil, že niektoré objekty – i na hrade – boli poškodené, najviac však radnica. Následne boli roku 1887 zo statických dôvodov dve podlažia radnice odstránené a ukončené cimburím. Archívne podklady udávajú rok 1898.
Banícka bašta na východnej strane má polkruhový základ, na ktorom stojí polygonálna nadstavba. Na vonkajšej – juhovýchodnej strane je osadený kamenný erb mesta. Bašta bola prestavaná v 15. storočí, s najväčšou pravdepodobnosťou ide o zvyšok kaplnky.

zdroj: http://www.kremnica.sk/pamiatky/#Banicke_domy
25 fotek, 16.9.2016, 46 zobrazení, 59 komentářů | architektura, cestování, dokumenty, města, ostatní
Meštiansky dom (Štefánikovo nám. č. 34/42). Gotický dom z 15. storočia, s priechodom uprostred, s kamennými prvkami vrcholnej a neskorej gotiky – portále – somársky chrbát – jeden na čelnej fasáde, druhý na I. poschodí, veľké kamenné okenné ostenia – i časti na dvorovej – južnej fasáde severného krídla. Objekt prešiel rozsiahlou úpravou v 18. storočí.

zdroj: http://www.kremnica.sk/pamiatky/#Banicke_domy
38 fotek, 16.9.2016, 50 zobrazení, 67 komentářů | architektura, cestování, dokumenty, města, ostatní
gotický dům z 15. století
28 fotek, 16.9.2016, 43 zobrazení, 63 komentářů | architektura, cestování, dokumenty, města, ostatní
Meštiansky dom – st.č. 36 – ( Kollárova ulica č.541/1). Poschodový jednotraktový dom s dvomi miestnosťami a s neskorogotickým širokým vstupným portálom do vstupnej siene v južnej časti prízemia, má miestnosti zaklenuté diamantovými klenbami sieňového typu. Objekt je bohatý na reštaurované gotické kamenné články s polychrómiou a kvádrovanú gotickú fasádu s výzdobou.

zdroj: http://www.kremnica.sk/pamiatky/#Banicke_domy
35 fotek, 16.9.2016, 44 zobrazení, 76 komentářů | architektura, cestování, dokumenty, města, ostatní
Meštiansky dom (Štefánikovo nám.č.14/2 ). Pôvodný gotický dom bol v 2. polovici 15. storočia rozšírený. V suteréne má zachované kamenné točité schodisko; z prízemia na poschodie ide druhé schodisko tvaru U z mladšej vývojovej fázy – so štukovou výzdobou pätiek klenebných polí. Na čelnej – západnej fasáde sú čitateľné gotické kamenné prvky – portále, okná s kamenným krížom, dymník; biela plocha fasády má na nárožiach a pod odkvapovou rímsou kópiu renesančnej výzdoby – kvádrovanie a esíčka. V ľavej časti fasády je osadená mramorová pamätná tabuľa s medailonom Jána Levoslava Bellu. Na bočnej – južnej fasáde je v nike nástenná maľba Narodenia z 15. storočia.

zdroj: http://www.kremnica.sk/pamiatky/#Banicke_domy
18 fotek, 16.9.2016, 49 zobrazení, 64 komentářů | architektura, cestování, dokumenty, města, ostatní
Štefánikovo nám. č. 4/7 ). Gotický dom sieňového typu, v priechodnej chodbe do dvora s diamantovou klenbou chodbového typu. Bohatosť stredovekých prvkov a vysoká umelecko-historická a architektonická hodnota zachovaná v pôvodnom materiály (aj napriek niekoľkým prestavbám) je prezentovaná kamennými portálmi ( lomené, sedlové) v suteréne a v prízemí, kamennými okennými šambránami, klenbami (aj z ďalších vývojových fáz), kovovými kovanými dverami s prútmi, kamennou dlažbou so zabudovaným mlynským kolesom v sieni prízemia, drevenými dverami s oplechovaním, kvádrovanou výzdobou fasád linkovaním. Smerom na východ sa k domu funkčne pripája meštiansky dom – oddelený dvorom ( Štefánikovo nám. č. 5/9). Domy sú medzi sebou prepojené aj dispozične cez pivnicu. Gotický dom z konca 15. storočia je prízemný. V interiéri sú zachované gotické a neskorobarokové portále, renesančný vyrezávaný trámový strop, na fasáde gotické pravouhlé kamenné šambrány s krížom a dvojitým krížom.

zdroj: http://www.kremnica.sk/pamiatky/#Banicke_domy

Komentáře

přidat komentář

Rajce.net je největší česká sociální síť
zaměřená na sdílení fotografií a videí.

Nabízí neomezený prostor zdarma, snadnou a rychlou výrobu fotoknih i jiných fotoproduktů.