Váš prohlížeč není podporovaný - stránky se nemusí zobrazit správně. Použijte podporovaný prohlížeč.


Váš prohlížeč není podporovaný - stránky se nemusí zobrazit správně. Použijte podporovaný prohlížeč.
 

reklama

68 fotek, jaro 2015, 98 zobrazení, 215 komentářů | architektura, cestování, dokumenty, města, ostatní
Arciděkanský chrám sv. Bartoloměje v Kolíně je jednou z nejvýznamnějších stavebních památek Čech, neboť v našem prostředí nemá analogii. Dokládá význam a bohatství královského města Kolína, které si mohlo dovolit financovat takto náročnou stavbu. Zakladatelem a stavebníkem chrámu byl český král Přemysl Otakar II., vlastní stavbu provedla přemyslovská královská dvorská huť, která plně vycházela ze soudobých saských, duryňských a severofrancou­zských vzorů.

zdroj:
http://cestyapamatky.cz/kolinsko/kolin/chram-sv-bartolomeje
52 fotek, květen 2015, 71 zobrazení, 67 komentářů | architektura, dokumenty, města, ostatní
Palác pánů z Kunštátu a Poděbrad je dům palácového typu stojící v Řetězové ulici čp. 222/I, Staré Město, Praha 1. Na počátku 15. století patřil palác Bočkovi z Kunštátu, později zde několik let sídlil také Jiří z Poděbrad, odkud také pochází název paláce.
V dnešním suterénu a přízemí stavby se dochovala tehdy přízemní část a částečně první patro dvoupodlažního románského paláce pravděpodobně z 2. poloviny 12. století.
Trojprostorová síňová dispozice v dnešním suterénu patří k největším, nejvýstavnějším a také k nejlépe dochovaným částem románských domů v Praze.

zdroje:

https://cs.wikipedia.org/wiki/Pal%C3%A1c_p%C3%A1n%C5%AF_z_Kun%C5%A1t%C3%A1tu_a_Pod%C4%9Bbrad

http://www.archeopraha.cz/50-let-odboru-archeologie-romanske-domy-skryte-skvosty-stredoveke-architektury-0
85 fotek a 1 video, květen 2015, 129 zobrazení, 179 komentářů | architektura, cestování, ostatní
Kostel svatého Bartoloměje v Kyjích je farní kostel kyjské farnosti v Praze, v městské části Praha 14, s dochovanými středověkými freskami zpodobňujícími tři z pražských biskupů.
Kostel byl postaven v románském slohu z pískovcových kvádrů jako tzv. tribunový kostel, tzn. vnitřní prostory byly rozdělené na prostor pro lid a vyvýšenou tribunu pro panstvo, resp. vlastníka dvorce, k němuž kostel patřil. Tribuna měla původně i vlastní vstup. Stavba fungovala patrně i jako útočiště pevnostního rázu, proto je kostel vybaven silnými zdmi s úzkými chodbami v síle zdi.

zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Kostel_svat%C3%A9ho_Bartolom%C4%9Bje_(Kyje)

http://www.farnostkyje.cz/wp/2008/06/qcms-100/

http://www.farnostkyje.cz/wp/2008/06/qcms-97/
45 fotek, 2.5.2015, 110 zobrazení, 254 komentářů | architektura, cestování, města, ostatní
Roudnice nad Labem je město ležící v okrese Litoměřice na levém břehu řeky Labe. Podle vyvěrajícího rudného pramene bylo v minulosti bylo používáno jméno Rúdník a Rúdnica. Již v prehistorické době se u brodu přes řeku nacházela osada. První písemné zprávy pocházejí až z let 1167 a 1176. Již ve 12. století však Roudnice získala městská práva.
Někdy na přelomu 12. a 13. století byl v Roudnici postaven biskupský kamenný románský hrad. Již z roku 1294 pochází zmínka o prvním městském chrámu pevnostního rázu, který stál v západní části města.
Ještě ve 14. století pokračovala stavba hradu, který byl asi 40 metrů dlouhý, 15 metrů vysoký a jeho zdi, které byly na severní straně a na nárožích zpevněné věžicemi, byly silné asi 2 metry. V jeho přízemí byl velký sál a nad ním další síň. Dále se v areálu hradu nacházely užitkové budovy, které byly obehnané hradbou s opevněnou bránou. Jednalo se o první hrad, který nebyl postaven panovníkem. Roku 1310 zde byl také vybudován biskupem Janem IV. z Dražic kostelík sv. Václava. V roce 1333 zde nechal vybudovat klášter Augustinů s chrámem Narození Panny Marie, třetí nejstarší kamenný most v Čechách a také špitál u kostelíku sv. Václava. Pravděpodobně roku 1369 pobýval na zdejším hradě císař Karel IV. Dne 3. března 1378 bylo založeno Nové Město roudnické. Jeho půdorys měl přibližně tvar trojúhelníku a bylo obehnáno hradbami.
V Roudnici byl pravděpodobně roku 1400 na kněze vysvěcen i Mistr Jan Hus. Již 18. července 1410 zde však pražský arcibiskup Zbyněk Zajíc z Hasenburka vydal na Mistra Jana Husa klatbu. V 15. století byla Roudnice několikrát dobyta a vyplněna husity. Roku 1421 do města vtrhnul Jan Žižka, který tudy táhnul od Litoměřic. Jeho vojsko pobořilo kostel a augustiánský klášter. Roku 1425 přišla do Roudnice vojska Jan Roháče z Dubé, roku 1427 bylo město obléháno Pražany a o rok později Václavem Cardou z Petrovic. Roku 1431 se majitelem zdejšího panství stal Jan Smiřický. Za jeho vlády město několikrát vyhořelo. Jan se také dostal do sporů se zemským správcem Jiřím z Poděbrad. Poté byl popraven a v roce 1453 získal hrad s městem Zdeněk ze Šternberka, který však byl také s Jiřím z Poděbrad ve sporu. Roku 1467 král Jiří Roudnici oblehl, poté dobyl a ta se tak stala městem královským. Již o rok později byl držitelem panství Petr ze Semil a na Račiněvsi a poté se na panství vystřídalo několik majitelů.
Na počátku 16. století se roudničtí snažili, aby se město stalo královským. Roku 1534 však přišel požár, který přinesl velký úpadek města. Na počátku 40. let 16. století bylo město svěřeno Karlu Dunajskému z Duban a na Liběšicích. Proběhla oprava hradu, mostu přes Labe a dalších budov. Poté začala vláda polských feudálů. Roku 1577 město získal Vilém z Rožmberka, který zahájil přestavbu hradu. Jihovýchodně od hradu postavena obytná renesanční budova s několika menšími objekty, které byly s hradem spojeny chodbou. Po smrti Viléma získala celý majetek jeho poslední manželka Polyxena z Pernštejna.
V roce 1603 se Polyxena provdala za Zdeňka Vojtěcha Popela z Lobkowicz, který pokračoval v rozšiřování panství. V letech 1609 – 1613 byl taktéž opravován kostelík sv. Václava, který byl poté vysvěcen jako kostel P. Marie Loretánské. V letech 1615 – 1628 proběhla stavba kapucínského kláštera s kostelem sv. Václava. Třicetiletá válka zasáhla město stejně tragicky, jako doba husitská. V roce 1634 a 1639 bylo město pobořeno a vypáleno švédskými vojsky a při nájezdech byl zničen Švédy také kamenný most přes Labe. Poté byla zahájena rozsáhlá přestavba a roku 1684 byla za vlády Václava Eusebia z Lobkowicz dokončena stavba zámku v podobě, jak ho známe dnes. Ten také Roudnici ustanovil jako hlavní a nedělitelný rodový majetek.
Rok 1713 přinesl do Roudnice morovou epidemii, na níž upomíná morová kaple sv. Rozálie. Během 18. století byla také postavena kaple sv. Viléma a kaple sv. Josefa. Ve druhé polovině 18. století byla v Roudnici zřízena textilní manufaktura a nedlouho poté bylo město poněmčeno.
Roku 1826 do roudnického rozsáhlého archivu zavítal historik František Palacký. Ještě před polovinou 19. století byly odstraněny hradby a město se začalo rozrůstat. V letech 1848 – 1850 proběhla stavba železnice, roku 1860 zde byla zřízena pila a o devět let později sladovna a cukrovar. V 70. letech 19. století byl postaven lihovar a v následujícím desetiletí několik velkých strojírenských továren. Konec 19. století přinesl do Roudnice také vodovod.
Pomalu se začal rozvíjet také kulturní život a roku 1900 vzniklo Podřipské muzeum. V letech 1906 – 1910 byl stavěn nový železný most přes Labe. Byl to první most postavený od zničení původního kamenného mostu. Ve 30. letech byly v západním a jihozápadním předpolí města postaveny vojenské pevnosti. Přesto se roku 1938 stala Roudnice pohraničním městem. Postupně sem utíkalo obyvatelstvo z pohraničí a roku 1941 město zaznamenalo velký nápor obyvatel evakuovaných z nepříliš vzdáleného Terezína. V roce 1943 byly muzejní sbírky rozebrány a odvezeny. Dne 10. května 1945 vstoupila do města Rudá armáda. Rok 1945 přinesl zestátnění majetku a cenný depozitář zámku byl odvezen nebo zničen. Od roku 1957 v zámku sídlila Vojenská hudební škola Víta Nejedlého. Ačkoli v minulosti se k rozrůstajícímu se městu přidružovaly okolní obce, největšího růstu se Roudnice dočkala roku 1973, kdy bylo postaveno sídliště Hracholusky.
Z dochovaných staveb může návštěvníky města zaujmout dochované obvodové zdivo a velký přízemní sál hradu. Zajímavý je také mohutný barokní zámek. Dodnes se také dochovaly tři vojenské pevnosti v předpolí města.

zdroj: https://www.cz-milka.net/pamatky/04-mesta-a-obce/roudnice-nad-labem/
35 fotek, 2.5.2015, 94 zobrazení, 201 komentářů | cestování, města, ostatní
Roudnické mosty:
starý kamenný most byl třetím nejstarším kamenným mostem, který byl v Čechách postaven. Byl ovšem prvním kamenným mostem přes řeku Labe. Zásluhu na jeho stavbě má hlavně biskup Jan IV. z Dražic a stavební mistr Vilém, kterého biskup přivedl ze svého nedobrovolného pobytu v Avignonu, kde 11 let vedl církevní soud se žebravými řády. 24. srpna 1333 byl položen základní kámen s ostatky svatých uprostřed řeky. Most byl postaven za 7 let – každý rok byl postaven jeden pilíř a jedna klenba. Dokončen byl tedy 2. října 1340. Za dva roky přestál první zatěžkávací zkoušku, povodeň, která mu neuškodila. V Praze jí však padl za oběť Juditin most.
Díky tomuto mostu se z Roudnice stalo významné město severních Čech.
V roce 1610 stihla most pohroma, když se Roudnice připojila k českým stavům, kteří se vzbouřili proti své katolické vrchnosti. Stavové tehdy obsadili most několika sty vojáky, aby ho střežili. Po zprávě, že stavovská vojska byla poražena na Bílé hoře, odtáhli, ale před tím ještě most zapálili. Dřevěná část mostu shořela a most byl hodně poškozen. Rok poté se začalo s opravou mostu, která byla dokončena v roce 1625. Ne zcela opravený most se ale stal obětí třicetileté války. Švédové mu zasadili poslední ránu, když na most stříleli z děl. Tím byl zničen a už nikdy nebyl obnoven.
Později byl na jeho místě zřízen přívoz. Byly vytvořeny dokonce dva plány na opravu mostu, z finančních důvodů ale ani jeden z nich nebyl realizován. Západní mostecká věž společně s kostelem ze 14. století byly odstraněny při stavbě Severní státní dráhy v polovině 19. století.
Až v letech 1906–1910 zde byla vztyčena železná konstrukce nynějšího mostu na nových pilířích a torza starých pilířů byla odstraněna.

zdroj: http://www.roudnicenl.cz/mesto/pamatky
89 fotek, 20.8.2011, 117 zobrazení, 191 komentářů | architektura, cestování, ostatní
Benediktinský klášter v Emauzích byl postaven ještě před založením Nového Města pražského. Císař Karel IV. už tehdy plánoval, že se stane součástí systému kostelů a klášterů, které v pražském půdorysu vytváří kříž. Původně se klášter nazýval Na Slovanech, protože tu působili tzv. hlaholáši, kteří přišli z oblasti Chorvatska. Karel IV. totiž chtěl, aby v Praze zněla liturgie i v jiném jazyce, než v latině. Souhlas dostal od papeže Klimenta VI., který byl původně jeho vychovatelem.Na stavbě kláštera se podílela Karlova dvorská huť a na výzdobě vynikající malíři. Slavnostně vysvěcen byl o Velikonocích 29. března roku 1372. Vzhledem k tomu, že se ten den četlo evangelium o Kristovi a učednících v Emauzích, dostal klášter nové jméno Emauzy. Nejcennějším místem je gotický ambit, kde je zobrazeno 80 výjevů ze Starého a Nového zákona. Jedná se o tzv. Bibli chudých, neboť v té době většina lidí neuměla číst a s biblickými příběhy se seznamovala pouze pomocí obrazů. Zajímavostí je, že tento klášter fungoval i v době husitské. Zdejší kanovník Pavel Kříž se totiž s husity domluvil, a tak se stal klášter v Emauzích jediným českým klášterem, kde fungovalo přijímání pod obojí. A to ho zachránilo od vypálení a zničení.
Slovanské mnichy vystřídali beuronští benediktíni, kteří byli z Německa vyhnáni tehdejším kancléřem Bismarckem. Do Emauz je pozval pražský arcibiskup kardinál Schwarzenberg. Beuronští benediktíni pak klášter zásadním způsobem přestavěli do jeho novogotické podoby.
V této podobě se klášter zachoval až do 14. února roku 1945, kdy byl vybombardován americkou armádou.

zdroj: http://www.radio.cz/cz/rubrika/cestujeme/klaster-emauzy
13 fotek, 11.9.2011, 67 zobrazení, 110 komentářů | architektura, cestování, města, ostatní
Stará Boleslav, jejíž tři hlavní kostely byly prohlášeny národními kulturními památkami, nabízí řadu dalších pozoruhodností. Velký ctitel knížete sv. Václava, císař Karel IV., který v kraji často pobýval na honitbách kolem nedaleké Toušeně, nechal obehnat Starou Boleslav novou kamennou zdí a zbudoval dvě vstupní brány, z nichž jedna se dodnes dochovala. O mnohem starší kamenné zdi, stavěné už Boleslavem I. dle římského způsobu, se zmiňuje kronikář Kosmas. Pochybnosti historiků o věrohodnosti této informace vyvrátil archeologický průzkum, který ve Staré Boleslavi probíhal v roce 1992 a který objevil základy tohoto zdiva v děkanské zahradě.
Temným obdobím pro Starou Boleslav byly husitské války, kdy většina staveb včetně kostela sv. Václava a boleslavského hradu byla vypálena a velké škody napáchala zde, podobně jako v Brandýse, třicetiletá válka, kdy bylo také Paladium ukradeno a navráceno zpět zásluhou císaře Ferdinanda III. roku 1638 v rámci velké poutní slavnosti.

zdroj: http://www.brandysko.cz/stara-boleslav/d-26520/p1=28046
60 fotek, srpen 2011 až duben 2015, 133 zobrazení, 134 komentářů | architektura, cestování, ostatní
V blatném terénu tu vznikl okolo poloviny 13.století kamenný hrad. V 2.polovině 15.století za Jana Zajíce z Házmburka byl pozdně goticky přestavěn.
Čtvercové jádro zpevňovalo několik věží. V roce 1585 se z něj stal renesanční zámek.

zdroj: http://www.stredovek.com/list_photo.php?category=hrady&object=Budyne nad Ohri
34 fotek a 2 videa, duben 2014 až duben 2015, 71 zobrazení, 87 komentářů | města, oslavy, ostatní, události
Dne 17. a 19. dubna 1945 proběhlo bombardování města, kdy od jihu přilétly bombardovací svazy 15. americké letecké armády, aby zničily železniční uzel a zastavily tak zásobování nacistické armády.
Velký vzpomínkový akt u příležitosti výročí bombardování proběhne v pátek 17. 4. 2015 od 12 hodin v Muzeu civilní obrany na Žižkově ulici v Ústí nad Labem. Odhalen bude pomník, na kterém je uvedeno 409 jmen známých obětí z 512 evidovaných mrtvých z 10 různých národů.
V podání dětského sboru ZUŠ Evy Randové zazní naše hymna a pamětním deskám požehná biskup litoměřický – Mons. Mgr. Jan Baxant. Pietnímu aktu budou přítomni zástupci Ústeckého kraje, statutárního města Ústí nad Labem, zástupci církví a příslušná velvyslanectví. Účastníci se mohou setkat i s pamětníky, kteří se v prostorách bývalého protileteckého krytu z druhé světové války schovávali v době náletů. Chybět nebude ani prohlídka samotného protileteckého krytu, který dnes slouží jako Muzeum civilní obrany.

zdroj: http://www.usti-nad-labem.cz/cz/seznamy-zprav/aktualni-informace/mesto-rozezni-dobove-sireny.html
70 fotek, 11.4.2015, 198 zobrazení, 233 komentářů | architektura, cestování, ostatní
Vodní hrad Budyně nad Ohří, původně dřevěný hrad byl majetkem českých panovníků. Počátkem 13. století jej přestavěl král Přemysl Otakar I. z kamene v gotickém slohu. Jan Lucemburský prodal budyňský hrad Zajícům z Hazmburka. Za jejich vlády na Budyni doznal hrad i celé panství největšího rozvoje. Hrad byl v majetku Zajíců z Hazmburka až do r. 1613, kdy ho byli nuceni prodat rodině Šternberků.. Posledním šlechtickým majitelem se stala rodina Herbersteinů, kteří provedli zásadní rekonstrukci v letech 1900 - 1913. R. 1946 se stal hrad majetkem města Budyně nad Ohří a do současné podoby byl rekonstruován od roku 1975 a rekonstrukce okolních hradeb byla zahájena v devadesátých letech 20. století. Po uplatněném restitučním nároku rodinou Herbersteinů byl soudem definitivně přiznán hrad 27. září 1994 do vlastnictví města.
Dříve čtvercový dvorec byl ve své historii několikrát velice výrazně poškozen a to nejen z důvodů nepřátelských vojenských nájezdů na Budyni. K prvnímu vážnému poškození kamenné stavby došlo r. 1551, kdy vybuchl sklad střelného prachu. Dle pověsti, která se k tomuto výbuchu váže, byl způsoben neopatrným zacházením s otevřeným ohněm v prostoru prachárny. Další významné poškození a vydrancování zasáhlo hrad, ale i přilehlé město v r. 1631 při dobývání a obklíčení Sasy. K opětnému vypálení hradu, ale i celého města došlo při obléhání usedlosti Prusy r. 1759.

zdroj: http://www.budyne.cz/kultura/vodni-hrad-a-jandovo-muzeum
72 fotek, 11.4.2015, 156 zobrazení, 236 komentářů | architektura, cestování, města, ostatní
Město leží na pravém břehu řeky Ohře, 9 km západně od Roudnice nad Labem. Samotným městem protéká rameno řeky, zvané Malá Ohře. Nejstarší písemná zmínka pochází z roku 1173. V Budyni se nachází celá řada památek. Dochovala se část městského opevnění ze 13. století s hradební věží,vodní hrad, kostel sv. Václava, kostel Panny Marie Sněžné, barokní most, židovská synagoga a židovský hřbitov.
20 fotek, 6.4.2015, 158 zobrazení, 179 komentářů | architektura, cestování, ostatní
Městys Brozany nad Ohří, leží na levém břehu řeky Ohře,10 km jižně od Litoměřic.
Archeologické nálezy dokládají osídlení této lokality již od doby kamenné. První písemná zmínka o Brozanech je z roku 1216, avšak původní románské zdivo lodi brozanského kostela svědčí o jejich starší historii. Brozany patřily mělnickým proboštům. Ti na počátku 15.století nechali pro své purkrabí postavit tvrz.

zdroj: http://www.brozanynadohri.cz/historie/
51 fotek, 21.9.2011, 331 zobrazení, 304 komentářů | architektura, cestování, města, ostatní
Historie chebského hradu se začala psát již na počátku 12. století. Jeho dějiny jsou mimo jiné spojeny s mocným rodem Štaufů, z něhož vzešla řada římsko-německých králů a císařů. Byl to právě jeden z nich, slavný Friedrich Barbarossa, který nechal původní objekt v závěru 12. století přestavět na císařskou falc, jediného reprezentanta tohoto typu hradní architektury na našem území. Do dnešních dnů se dochovalo torzo kdysi honosného paláce, mocná obranná Černá věž a především unikátní dvojitá románsko-gotická kaple sv. Martina, Erharda a Uršuly.

zdroj: http://www.hrad-cheb.cz/cz/pribeh-chebskeho-hradu

Cheb je jedním z nejstarších měst na území Čech. Jeho historie sahá až do 9. století. Poprvé je Cheb připomínán roku 1061 v listině německého krále Jindřicha IV. S tehdejší kolonizační politikou souvisí stavba prvního kamenného hradu. Roku 1157 získal Cheb jako dědictví německý císař Friedrich Barbarossa. Ten nechal starý hrad přebudovat na reprezentativní císařskou rezidenci.
V roce 1322, za vlády krále Jana Lucemburského, bylo město jako dědičná zástava definitivně připojeno k zemím Koruny české. Mělo výsadní postavení samosprávného území.
V 16. století se v katolickém Chebu začaly prosazovat vlivy protestantismu.
Roku 1634 byl v Chebu zavražděn velkovévoda Albrecht z Valdštejna. Ve 2. polovině 17. století a ve století 18. prošlo město výraznou barokní proměnou. Na výstavbě nových budov i přestavbách se podíleli významní architekti a stavitelé z celé Evropy.
Po 2. světové válce byl Cheb 40 let sevřen v železné oponě. Na přelomu 50. a 60. let 20. století prošlo historické městské jádro rozsáhlou rekonstrukcí. Roku 1981 bych Cheb pro svou architektonickou jedinečnost vyhlášen městskou památkovou rezervací.
Cheb se pyšní mnoha architektonickými poklady. Jednou z nejcennějších památek je areál hradu s městským opevněním. Hrad byl postaven na místě původního slovanského hradiště z 9. – 11. století pravděpodobně ve 2. polovině 12. století. Ve 2. polovině 15. století byla k paláci přistavěna hospodářská budova, ve které byli 25. února 1634 zavražděni Valdštejnovi důstojníci. Z původního románského opevnění se zachovala Černá věž a také část východní hradby. Nejlépe dochovanou a nejcennější památkou je dvoupatrová románsko-gotická hradní kaple Sv. Erharta a Uršuly.
Spolu s klášterem byl po roce 1247 postaven Františkánský kostel. Po požáru roku 1270 byl znovu postaven a o 15 let později vysvěcen. Z původní stavby se zachovala sakristie a přilehlá část zdiva kláštera. Křížová chodba kláštera z 1. poloviny 14. století patří k necennějším památkám historického Chebu.
Na počátku 13. století byl postaven chrám, který byl stavěn jako trojlodní románská bazilika. Zachoval se u něho západní portál a spodní část věží. Po požáru roku 1742 byly na věže osazeny barokní kopule. Poslední úpravy byly provedeny roku 1864 – včetně novogotického zastřešení, které bylo zničeno v dubnu roku 1945.
Během 13. století vyrostl na místě kramářských bud a masných krámů komplex 11 domů rozdělených Kramářskou uličkou. Z roku 1472 pochází zobrazení půdorysu těchto dvou bloků domů – půdorys zůstal zachován téměř v původní podobě. Na západní straně náměstí stála třetí řada domů, která však byla zbořena. Tento komplex nazývaný Špalíček tvoří dominantu chebského náměstí.
Z konce 14. století pocházejí nejstarší zmínky o městském domě nacházejícím se v dolní části náměstí. Počátkem 17. století prošel renesanční přestavbou. Do dějin vstoupil tento dům 25. února 1634, kdy zde byl zavražděn Albrecht z Valdštejna. Od roku 1735 je dům ve vlastnictví města a od roku 1873 se zde nachází městské muzeum. Dodnes je v domě zachovaný gotický portál a renesanční průjezd.
Roku 1414 byl dostavěn bývalý špitální kostel řádu Křížovníků s červenou hvězdou vysvěcený jako kostel sv. Bartoloměje. Koncem 2. světové války byl poškozen. V letech 1962 – 1963 byly restaurovány nástěnné malby a od roku 1997 sloužil jako výstavní síň. Poté byl navrácen řádu Křížovníků s červenou hvězdou. Kostel je gotický a má neobvyklé řešení žebrové klenby, která je nesena pouze jedním centrálním pilířem.
Neopomenutelný je také nejstarší zájezdní hostinec U červeného koníčka. Od roku 1531 hostil řadu návštěvníků. Název U dvou arcivévodů získal dům až roku 1806, kdy zde bydleli rakouští arcivévodové Johann a Ludwig.
V letech 1674 – 1688 byl na místě středověkého dominikánského kostela a konventu postaven barokní kostel sv. Václava. Při jeho přestavbě byl změněn půdorys středověké stavby a hlavní průčelí bylo orientováno do Kamenné ulice.
V letech 1708 – 1712 byl postaven bývalý kostel sv. Kláry. Je jednou z nejhodnotnějších církevních památek v Chebu. Po zrušení řádu byl kostel roku 1782 odsvěcen. V současnosti se zde nachází koncertní a výstavní síň Státní galerie výtvarného umění.
V letech 1723 – 1728 byla postavena radnice, která je dodnes dominantou východní strany náměstí. Svou palácovou dispozicí a sochařkou výzdobou patří k nejcennějším památkám města, ačkoli se z ní zachovala pouze část. Od roku 1962 zde sídlí Státní galerie výtvarného umění.
K dalším cenným památkám města patří Gablerův dům. Ve 2. polovině 17. století patřil dům Jezuitům, kteří nechali nad portálem umístit reliéf s postavou Panny Marie. Díky bohatě členěné a zdobené rokokové fasádě patří k nejcennějším památkám z pozdně barokní přestavby v 18. století.
Schirdingerův dům je bezpochyby nejreprezentativnější budovou na náměstí. Dokumentuje rozdílné etapy přestavby města. Svým úzkým průčelím a stupňovitým štítem dokládá podobu gotických domů středověkého Chebu. Renesanční přestavbu dokládá arkádová pavlač na nádvoří.

zdroj: https://www.cz-milka.net/pamatky/04-mesta-a-obce/cheb/
109 fotek, 16.6.2013, 283 zobrazení, 282 komentářů | architektura, cestování, města
Český Krumlov je město ležící v Jihočeském kraji asi 25 kilometrů jižně od Českých Budějovic. Leží v nadmořské výšce 492 metrů pod Blanenským lesem. Město se rozprostírá v esovitých meandrech řeky Vltavy.

Nejstarší osídlení místa je datováno asi do období 70.000 let před naším letopočtem. Později se zde nacházelo sídliště také v době bronzové a asi 400 let před naším letopočtem také sídliště keltské.

V 6. století se v mís-tech dnešního města nacházelo Slovanské sídliště.

V 9. století vlastnili území Slavníkovci, kteří byli vyvražděni Přemyslovci. Tomuto rodu také zdejší území připadlo a od nich se dostalo do rukou Vítkovcům. Pravděpodobně v roce 1179 se na místě dnešního města usadil Vítek z Prčice. Ten svůj majetek rozdělil mezi čtyři syny.

Ve 30. letech 13. století byl jedním ze synů Vítka z Prčice na levém břehu řeky Vltavy založen hrad. První písemná zpráva o hradu pochází z roku 1253. Na pravém břehu Vltavy v jejím meandru byla roku 1274 založena osada.

Roku 1302 se majetek dostal do rukou pánů z Rožmberka, kteří sem přesídlili. Rožmberkové roku 1309 nechali posta-vit první kostel sv. Víta, později zvětšili hrad a založili novou městskou čtvrť dnes nazývanou Latrán. Zde již před rokem 1334 vznikla původně dřevěná kaple sv. Jošta. Z 1. poloviny 14. století pochází první zprávy o židovských obyvatelích. V polovině 14. století započala výstavba kláštera s chrámem Božího těla. Roku 1388 byla na náměstí zřízena dřevěná kašna.

V letech 1407 – 1439 byl postaven gotický kostel sv. Víta, v jehož základech byl využit původní kostel. Za husitských válek stál Oldřich II. z Rožmberka, tehdejší majitel panství, na straně husitů, ale pak se stal jejich odpůrcem. Roku 1439 se poprvé objevuje zmínka o názvu Český Krumlov. V roce 1459 se prvně uvádí třípatrová Latránská městská brána. Roku 1475 byly otevřeny stříbrné doly, které přivedly do města nové horníky. Roku 1494 byl Krumlov povýšen na královské město. Součástí Krumlova se stala předměstí Horní Brána, Plešivec, Špičák a Za tavírnou. Na konci 15. století byl dostavěn klášterní mnišský ambit a kaple sv. Wolfganga, která byla vysvěcena roku 1491. Od roku 1494 bylo židům zakázáno pobývat ve městě.

Roku 1555 byl ke Starému Městu připojen Latrán. Ve 2. polovině 16. století byl nejvyšším královským purkrabím Vilémem a Petrem Vokem z Rožmberka přestavěn hrad na zámek. Roku 1585 byla zřízena dřevěná hřbitovní kaple sv. Martina. V letech 1598 – 1602 proběhla výstavba Budějovické brány s dřevěným padacím mostem.

Někdy po roce 1600 byla vyčerpána zdejší ložiska stříbra, ale obyvatelstvo se rychle přeorientovalo na zemědělství. Roku 1601 musel Petr Vok z Rožmberka kvůli dluhům panství prodat císaři Rudolfu II. Roku 1611 bylo město poškozeno vpádem Pasovských. Také za třicetileté války byl Krumlov několikrát v obležení císařských vojsk. Roku 1622 daroval císař panství Janu Oldřichu z Eggenberka. Roku 1648 město vyplenili Švédové. V průběhu 16. století byla dřevěná kašna na náměstí nahrazena kamennou.

Roku 1710 byla na Křížové hoře postavena kaple Panny Marie Bolestné a sv. Kříže. Roku 1717 byla původní dřevěná kaple sv. Martina zbořena a vznikla nová. V roce 1719 vymřel rod Eggenberků a panství získali Schwarzenberkové. Ve 2. polovině 18. století se v Krumlově usadila první židovská rodina a počet židů ve městě začal pomalu narůstat.

V 19. století fungovaly v Krumlově mlýny, papírny, pivovary, přádelna lnu a vápenka. Docházelo k rozvoji města, takže byly postupně bourány městské hradby a také všechny brány vyjma Budějovické. Roku 1830 byl ledovými krami poškozen most a při jeho rekonstrukci v roce 1835 byla zbořena Druhá Latránská brána. Roku 1839 jí následovala Horní brána. Roku 1842 pak byla bourána brána v Radniční ulici a jedna z bran v Kájovské ulici. V roce 1843 byla zbořena původní kašna na náměstí a nová byla zřízena u morového sloupu. Roku 1848 povodeň poškodila Latránskou bránu a její okolí, takže brána byla zbořena. Od roku 1849 se do Krumlova mohli svobodně stěhovat židé. V roce 1850 se Krumlov stal okresním městem a vznikla řada českých institucí. Roku 1860 byla zbořena poškozená Mostecká brána a druhá brána v Kájovské ulici. Jako poslední byla v roce 1880 zbořena brána v Široké ulici. Ve 2. polovině 19. století započala těžba tuhy. V průběhu 19. století tvořili velkou část obyvatel města Němci. Postupně se stupňovaly vzájemné výpady.

V letech 1908 – 1909 si židé postavili ve městě synagogu. Po skončení 1. světové války roku 1918 usilovali Němci o připojení k Rakousku, ale 28. listopadu téhož roku obsadila Krumlov Československá armáda. Od 30. dubna 1920 je město oficiálně pojmenováno Český Krumlov. Po podepsání Mnichovské dohody roku 1938 se Krumlov stal součástí Německa a roku 1940 bylo krumlovské panství Schwarzenberkům zkonfiskováno. V roce 1945 byl Krumlov osvobozen a bylo odsunuto německé obyvatelstvo, které nahradili Češi. Po roce 1948 započal rozvoj průmyslu a výstavba sídlišť a budov občanské vybavenosti. V roce 1958 bylo v zámeckém parku zprovozněno provizorní otáčivé hlediště. Roku 1963 byla vyhlášena Městská památková rezervace Český Krumlov. K opravám města však došlo až po roce 1989. Od roku 1992 je město zapsáno na seznamu světového dědictví Unesco.

Nejvýznamnější stavbou města je hrad a zámek Český Krumlov. Významnou dominantu města tvoří četné církevní památky, především gotický trojlodní kostel sv. Víta, který je vysoký 20 metrů, dlouhý 44 metrů a široký 20 metrů. Z dalších jmenujme například minoritský klášter s chrámem Božího těla a mnišským ambitem, kostel sv. Jošta, kapli sv. Martina nebo kapli Panny Marie Bolestné a sv. Kříže na Křížové hoře. K dalším památkám patří židovská synagoga, jediná dochovaná Budějovická městská brána nebo morový sloup a kašna na náměstí.

zdroj: https://www.cz-milka.net/pamatky/04-mesta-a-obce/cesky-krumlov/
84 fotek, 20.2.2015, 293 zobrazení, 158 komentářů | dokumenty, kultura, události, umělecké
Cílem výstavy je připomenout historii, kulturní význam a umělecké bohatství českých a moravských hradů a zámků v období od desátého do jednadvacátého století a současně prezentovat moderní péči o tuto oblast kulturního dědičtí. Na výstavě se představí téměř 800 exponátů.
Jízdárna Pražského hradu, 5. 12. 2014 - 15. 3. 2015.

zdroj: http://www.praguecityline.cz/kalendar-akci-v-praze/akce/hrady-a-zamky-objevovane-opevovane

Komentáře

přidat komentář